Tak nám matička příroda zase ukázala, že ať už zlobíme nebo se o ni pečlivě staráme, stejně si bude dělat co chce. Tentokrát si pro své bouření vylosovala silně obydlenou a technologiemi prošpikovanou oblast – New York. Tedy ona řádila i jinde, ale na Velkém jablku si smlsla opravdu s chutí. Média všeho druhu byla při tom a tak jsme mohli sledovat nejen běsnění živlů, ale také lidské tragédie i odvahu a také to, co udělá s civilizací několikadenní výpadek proudu.
Normálnímu člověku s alespoň minimální výplní lebečního prostoru, při zprávách z postižených míst naskočí husí kůže a celý se otřese při pomyšlení, že by on byl na místech, kudy prošla smršť. A také smrt. Nedovedu objektivně posoudit hustotu výplně lebky vlastní (a manželky se na to ptát nechci, abych poté nepropadl bezedným depresím), ale těch lidí tam mi bylo upřímně líto. Představa, že mi obydlí zatopí špinavá voda a všechno zničí, že mi požár spálí vše co mě spojovalo s mojí minulostí a mohlo mě provázet do budoucnosti nebo že mi vítr odnese střechu nad hlavou, mě vskutku děsí. A je úplně jedno, jestli se dívám na zprávy z New Yorku, Limy nebo Troubek. Upřímně – jsem dost vynervovaný i když nám doma dvě hodiny nejde proud či týden neteče teplá voda.
Přesto, že jsem tušil co mě čeká, jsem při pročítání internetových zpravodajských serverů a zpráv z postižených oblastí, masochisticky nakouknul i do diskuzí. Ne já vím, neměl jsem to dělat a za rozbouřený žaludek, arytmický tep a vysoký tlak (o adrenalinu nemluvě) si můžu jen a jen sám. Někteří jedinci, oplývající intelektem dva týdny leklé makrely, tam rozvíjeli konspirační teorie o tom, kterak se CIA a Pentagonu vymknul z ruky tajný projekt (zvláštní, co lidí toho ví tolik o tajných projektech zahraničních armád a tajných služeb), kterým ovlivňují počasí na planetě a kterým mimo jiné seslali tsunami na Japonsko. Jiní ovšem tvrdí, že se nic nevymklo, naopak šlo o cílený útok na vlastní občany v rámci předvolebního boje. Jiní, s intelektem sice na nule, ale za to s tupostí velikosti vyhynulých sauropodů tvrdili, že si to ti tlustí, hloupí Amíci zaslouží, protože v šedesátých letech minulého století bombardovali Vietnam. Tak mě napadá, co asi říkali o obyvatelích zmíněných Troubek a ostatních obcí, postižených v Česku povodněmi. Že by si to zasloužili za to, že česká šlechta měla lví podíl na vypuknutí třicetileté války? Asi ne, spíš se opět projevila tolik módní nenávist ke všemu, co byť jen vzdáleně připomíná pár hvězd a pruhů pohromadě. Ti zdrženlivější diskutující jen celou věc bagatelizovali s tím, že tam prostě trochu víc sprchlo a zafoukalo. Jedinci, kteří projevili nějakou lítost či účast byli okamžitě zesměšňováni a překřičení. Je to velmi smutné. O to více, že ti samí lidé, kteří by kritizovali Ameriku i kdyby dokázala zajistit trvalý celosvětový mír, odstranit bídu a hladomor či objevila přírodě neškodící palivo za hubičku, by jako první natahovali dlaň při nějakém vlastním postižení. Ti samí kritici všech těch táááák hloupých amerických filmů, kteří stojí v dlouhých frontách na lístky na Harryho Potera či Batmana s iPodem v uších, by si ve svém iPadu měli před jakoukoliv veřejnou diskuzí spíše na Wikipedii najít patřičné informace. Případně by mohli svým iPhonem zavolat nějakému chytřejšímu příteli o radu.
Každopádně jsem na diskuzích našel jen dva občany, poptávající se po možnosti poslat postiženým na místo katastrofy nějakou pomoc. I to o české společnosti leccos vypovídá.
