Pád autokratických režimů soudného člověka samozřejmě potěší. Tak nějak podvědomě cítí, že je na planetě zase o jednu nesvobodu méně a naopak o mnoho svobodných lidí více. Zlo bylo zahnáno někam do páchnoucích bažin a navždy se po krajině rozhostí vláda dobra. Takovéto myšlenkové pochody v nás vypěstovaly pohádky, kterými jsme žili jako děti.
Takže zpívat už se může? Od teď už budou obyvatelé arabských zemí hodní, tolerantní, milí, usměvaví, pohostinní... Nedělejme si iluze. Naopak, připravme se na to, že bude možná ještě hůř než bylo doposud. Obyvatelé arabských zemí tolerantní nebudou nikdy, nemají to v povaze a nebývají k tomu vychováváni. Pro ně budeme my - "západní civilizace" - vždy jen posluhovači ďábla, které je třeba ztrestat, pobít nebo alespoň si je podrobit. Takový Kaddáfí jistě nemůže být podezírán z dobráctví a jistě není nijak zvlášť oblíbený ani mezi svými poddanými. Nicméně držel prostoduché, chudé a nepříliš inteligentní obyvatelstvo na uzdě, čímž chránil v prvé řadě své postavení a svou osobní moc. Teď tahle etapa končí. Co bude v příštích dnech následovat? Demokracie jistě ne, protože arabská populace neumí v demokracii žít. Lidé tam potřebují cítit nad sebou bič, který jim dává pocit sounáležitosti a svým způsobem i pocit bezpečí a síly. Pocit síly dodávaný životem "ve smečce". Pokud bič zmizí, nastane chaos a chaosu dokáže využít každá větší organizovaná skupina k nastolení vlastního režimu s vlastním bičem. Nejlépe organizované skupiny v těchto zemích jsou více či méně radikální náboženské skupiny. Radikální muslimové velice rychle zašlapou jakékoliv projevy občanské svobody do země. To bude znamenat jedinou věc - ještě silnější a bezohlednější podporu mezinárodního terorizmu a nejsilnější džihád v dějinách, namířený proti synům ďábla. Ano, správně, proti nám. To že jim v našich zemích dáváme prostor k životu, prostředky na (pro ně luxusní) živobytí, prostor pro jejich (nám cizí) náboženství atd. rozhodně neberou jako důkaz naší tolerance. Pouze jako důkaz slabosti, kterou je třeba využít.
Nepodléhejme duchu pohádek. Sledujme co se děje ve světě kolem nás. Multikulturní prostředí si různé kultury vysvětlují různě. Ať to je politicky korektní nebo ne, je třeba si uvědomit, že jsme pořád ještě součástí přírody a jejího systému evoluce. Ještě pořád probíhá soutěž živých bytostí o to, kdo bude silnější, rychlejší, chytřejší a tudíž, kdo přežije. Součástí naší civilizace jsou technologie, ale i umění - krásná plátna, krásné knihy, hudba a básně a dokonce i všechny naše přehmaty a chyby. To vše by mohlo skončit na hranici jenom proto, že to nesouhlasí s náboženstvím islámu. Dva tisíce let nám trvala cesta sem, ale cesta zpátky by mohla trvat jen pár měsíců. Naše svoboda nám nespadla z nebe a nemáme ji automaticky napořád. Je to celkem křehká květinka, kterou musíme opečovávat, protože pokud uschne, bude na zalévání pozdě.
Nevolám po válce ani honu na čarodějnice. Jsem pro to, podat středověku pomocnou ruku, ale nerad bych si nechal tu ruku politicky korektně useknout.
