Svoboda je jako houpací síť. Je příjemná, dobře se v ní polehává a odpočívá, člověk se v ní nepotí… Má ale jednu nebezpečnou vlastnost – uspává. I svoboda uspává svým pocitem pohodlí a bezpečí. Po dlouhém spánku se ale člověk může probudit do nepříjemné reality. Dům hoří, zahrada je pošlapaná a vy nemůžete nikam utéci, protože kolem vás je vysoký plot hlídaný arogantními ozbrojenci. Nejnebezpečnější je přitom přesvědčení během usínání, že dům shořet přece nemůže, zahradu vám nikdo nepošlape (proč by to kdo dělal) a postavit plot a před něj ozbrojené stráže by nikdo nedovolil. Když ale bude většina spát, kdo to ohlídá?
Začne to nenápadně – přijdou k vám vzdálení sousedé, že jim doma něco páchne, nejsou tam šťastní a jestli by tedy nemohli jen chviličku pobýt na vaší krásné zahrádce. Vám to nedá a nabídnete jim i něco k jídlu a k pití, aby jim u vás bylo příjemně. Po týdnu jim nabídnete, že když se budou podílet na zalévání a okopávání zahrádky, budete jim dávat nějaký peníz, aby si mohli k jídlu koupit něco dle vlastního výběru a nemuseli se cpát jen tím, co jim sami dáte. Po dalším týdnu zjistíte, že sice na zahrádce neudělali vůbec nic, zato vám předali žádost na větší odměnu, aby si mohli koupit i něco pěkného na sebe. Vaší nabídku, že jim můžete také sehnat nějakou práci odmítnou s tím, že jejich náboženství jim pracovat nedovoluje. Po nějaké době jednou po návratu z práce zjistíte, že trávník je pryč a vaše zahrádka je pečlivě vybetonována nevzhledným betonem. Váš dotaz odbydou s tím, že jim tráva nedělá dobře. K další žádosti od nich nedojde, protože od této chvíle vás budou už jen stroze informovat. Například že večer zasednou v domě po vašem boku ke společné večeři. Vaše manželka a dcery budou muset večeřet v kuchyni, protože hosty jejich přítomnost uráží a případné protesty označí za rasizmus a pokus znásilnit jejich kulturu. Druhý den zjistíte, že fotografie vašich blízkých byli přes noc nahrazeny příbuznými vašich hostů a ty vaše pomalu dohořívají v krbu. K dalšímu pálení v krbu už naštěstí nedojde. Onen starý krb je s pomocí trhaviny zlikvidován, protože vaši hosté sami doma nic takového nemají a proto to nepotřebují. Po třech dnech vám už přestanou jejich podivná jídla chutnat, ale vaši hosté, ke kterým se mezitím připojila stovka dalších příbuzných, vám na férovku oznámí, že jestli vám housenky nechutnají, odmítáte jim dál platit kapesné, honíte je do práce a vaše dcery si je odmítají vzít za muže, jste hnusný rasistický bastard a měl byste ze svého domu vypadnout.
Souseda od vedle, který v přesvědčení, kterak jsou vaši hosté milí a charismatičtí lidé jim donesl čaj, čisté oblečení, svůj mobilní telefon, hračky pro děti a štrúdl, pro jistotu hned podřízli. Vysvětlili vám, že jde o pomstu za to, že vaší ženě bylo nedávno škvírkou v novém oblečení z pytle od brambor na chvilku vidět levé oko. Ostatně i celý sousedův dům byl smeten řízeným výbuchem, protože se jim nelíbil a stejně neodpovídal jejich zákonům.
Po několika letech k vám konečně dorazí silní přátelé, kteří vám od obtížných „hostů“ pomohou. Podají pomocnou ruku i při stavbě a zařizování nového domu a vy už se jen těšíte, až budete zase moci ulehnout do pohodlné houpací sítě.
Bohužel se ale často stává, že při opětovném polehávání v síti začnou někteří jedinci přemýšlet o tom, proč sem vlastně ti přátelé přišli, strkají vám do všeho nos, nabízejí pomocné ruce a vnucují vám pěkné bydlení. Co sem lezou, vždyť jsou přece hloupí, tlustí, hluční, nevkusně se oblékají a jistě pomáhají jen proto, aby vám očesali vaše ovoce. Copak takové přátele potřebujete? Vy jste přece mnohem víc a oni vám nesahají ani po kotníky! Tak šup do hospody pořádně ty vaše pomocníky zdrbnout a pomluvit a potom - příjemně malátní po pivu – zase pomaličku usínat v síti. Nic se už přece nemůže stát…
