Vzpomínáček - 9. února - Josef Masopust

Povraždění Vršovců, Řehoř XV., Václav Matěj Kramérius, mír v Lunéville, Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Česká státoprávní demokracie, Josef Masopust, Mia Farrow, odvolání Rudolfa Baráka, Kateřina Brožová, přípravný výbor Svazu Cikánů - Romů, obnovení diplomatických styků s Izraelem, projekt Partnerství pro mír...

Události:

1003 – Boleslav III. sezval mnoho velmožů (zejména Vršovce) na masopustní hostinu a zde je nechal povraždit; to vyvolalo v Praze proti němu povstání.

Boleslav Chrabrý pozval Boleslava III. na kterýsi hrad v Polsku (snad Krakov), zde ho zajal, dal oslepit a uvěznit (zemřel roku 1037).

1621 – Řehoř XV. se stal posledním papežem zvoleným aklamací.

1759 – Narodil se Václav Matěj Kramérius, český spisovatel a nakladatel († 22. března 1808)

1801 – Rakousko uzavřelo mír s Francií v Lunéville, čímž uznalo francouzské výboje i územní zisky v Itálii a Německu; docházelo k rozpouštění praporů legie.

1881 – Zemřel Fjodor Michajlovič Dostojevskij, ruský spisovatel a filozof (* 11. listopadu 1821)

1918 – Na sjezdu zástupců České strany státoprávně pokrokové, Národní strany svobodomyslné (mladočeši) a značné části České strany pokrokové byla založena Česká státoprávní demokracie; během května t. r. se připojila i Pokroková strana lidu na Moravě a v říjnu i zbytek Národní (staročeské) strany. Do čela strany byl postaven K. Kramář, tiskovým orgánem byly Národní listy.

1931 – Narodil se Josef Masopust, český fotbalový hráč a trenér

Josef Masopust (* 9. února 1931 ve Střimicích u Mostu) je bývalý československý fotbalový hráč a trenér, nejlepší evropský fotbalista roku 1962. Ve stejném roce obdržel i významnou cenu Zlatý míč.

Českomoravský fotbalový svaz ho vyhlásil Nejlepším českým fotbalistou posledních 50 let. V roce 2000 vyhrál anketu Česká fotbalová osobnost století a krátce poté jej odborníci zvolili Českým fotbalistou století.

1945 – Narodila se Mia Farrow, americká herečka

1962 – Rudé právo přineslo zprávu o odvolání místopředsedy vlády a do nedávna (do 23. června 1961) ministra vnitra R. Baráka ze všech funkcí a jeho vyloučení z KSČ pro "porušování socialistické zákonnosti". Byl označen jako "zloděj, politický dobrodruh a kariérista, který se chtěl uchopit moci".

Při tajném přelíčení před vojenským soudem byl 20. dubna 1964 odsouzen na 15 let do vězení. Tak skončil zákulisní boj ambiciózního Baráka s prezidentem Novotným. "Palácový převrat" se nekonal.

1968 – Narodila se Kateřina Brožová, česká herečka

1969 – V Praze byl ustaven přípravný výbor Svazu Cikánů - Romů.

1970 – Federální ministerstvo vnitra vydalo nařízení o působnosti pasového oddělení tohoto ministerstva a o jednotném provádění pasové politiky v celém státě.

1990 – Podepsán protokol o obnovení diplomatických styků s Izraelem.

1994 – Vláda vyslovila souhlas s účastí ČR na projektu Partnerství pro mír (jednáno při návštěvě amerického prezidenta B. Clintona v Praze ve dnech 11.-12. ledna t. r.). 10. března t. r. podepsal premiér V. Klaus dokument o připojení ČR k Partnerství v sídle NATO v Bruselu.

Svátky:

Svátek mají Apolena, Apollonie a Anna Kateřina (Emmerichová).

V občanském kalendáři má dnes svátek Apolena a v církevním Apollonie. Jedná se však o jedno jméno, které má základ v řeckém Apollonios. Znamenalo to, že "dívka tohoto jména byla zasvěcena bohu Apollonovi". Jeho prostřednictvím pak byla "světlodárná". Českým ekvivalentem jména je Světla, Světluše i Světlana.

Jeho patronkou je Apollonie narozená někdy ve 2. století v Alexandrii. Žila si poměrně klidně až do okamžiku, kdy byla spolu s ostatními křesťany zajata pohany. Tehdy prý už měla notně let, to však nebránilo věznitelům v jejím krutém mučení, snad prý dokonce horším než u ostatních! Její muka popsal ve svém dopise biskup Dionýsius. Tvrdil, že pohané vyrazili Apollonii všechny zuby a pak jí rozbili i celou čelist. Přitom jí neustále mučili ohněm. Zoufalá a bolestí šílená žena se jim v jednom okamžiku vytrhla a vrhla se sama do plamenů, kde skonala. Stalo se tak roku 249 v Alexandrii. Velmi brzy po její smrti se rozšířila k této mučednici nebývalá úcta, nejprve na východě Evropy, později i na západě. Kvůli způsobu mučení je Apollonie patronkou zubních lékařů a pomáhá i proti bolestem zubů.

V českém církevním kalendáři je dnes připomenuta známá mystička Anna Kateřina Emmerichová. Narodila se 8. září roku 1774 v Coesfeldu (Severní Porýní-Vestfálsko). Jako malá dívka se rozhodla, že vstoupí do kláštera, a skutečně tak roku 1802 učinila. Stala se augustiniánkou v Dülmen ve Vestfálsku. V roce 1811 však zrušil Jeroným Bonaparte její klášter, a tak se Emmerichová uchýlila k jedné zbožné vdově v Dülmen. Po nějakém čase (1813) odtud pronikla zpráva, že Anna Kateřina je obdařena Kristovými stigmaty. Z jedné strany byla dívka zahrnována úctou, ze druhé ji někteří lidé těžce napadali za exhibicionismus. Vedle krvavých ran, které se na jejím těle ukazovaly v místech Kristových zranění, byla tato žena nadána i mystickým viděním - dokázala popisovat události obsažené ve Starém i Novém zákoně. Její vidění dosahují mnohdy podrobností doposud neznámých. Viděla i příběhy, které nebyly nikdy zveřejněny, o nichž existovala povědomost jen u několika zasvěcených, které ona nemohla nikdy potkat. Její vize začal v roce 1818 zapisovat Clemens Brentano a zaznamenával je až do okamžiku její smrti. Ta zastihla věčně nemocnou Annu Kateřinu 9. února roku 1824 v Dülmen. Její vidění vyšla pod názvy Hořké umučení našeho Pána Ježíše Krista a Život nejsvětější Panny Marie. Obě díla se stala předmětem pečlivého studia znalců a expertů. Mnozí pokládají její vize za mimořádný Boží projev, někteří však upozorňují na fakt, že Annu Kateřinu postihla před těmito mystickými projevy těžká choroba, a jsou tudíž ve svých úsudcích zdrženliví. V každém případě se její vidění setkala s mimořádným ohlasem a v současné době jsou již přeložena i do češtiny. Tato slavná řeholnice a mystička byla zprvu pohřbena na všeobecném hřbitově před městskou branou Dülmen, 7. února roku 1975 byly její ostatky přeneseny do krypty v kostele sv. Kříže. Beatifikační proces je zaveden od roku 1892.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze