Vzpomínáček - 8. prosince - Jim Morrison a John Lennon

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 8. prosince. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Quintus Horatius Flaccus, František Palacký a František L. Riegr předali protest proti národnostnímu útlaku v Rakousko-Uhersku, Bohuslav Martinů, Jim Morrison, Totaleinsatz české zemědělské mládeže, tajná Brežněvova návštěva Prahy, John Lennon, setkávání mladých u Lennonovy zdi, Husákova amnestie pro politické vězně, Oranžová revoluce..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

65 př. n. l. – Narodil se Quintus Horatius Flaccus, římský básník († 27. listopadu 8 př. n. l.)

1870 – Čeští politikové v čele s F. Palackým a F. L. Riegrem podali říšskému kancléři Beustovi promemoria o zahraniční politice habsburské monarchie. Pamětní spis protestoval proti národnostnímu útisku v monarchii a žádal přeměnu monarchie na svobodnou federaci národů s právem národního sebeurčení.

V zahraničně politických otázkách spis souhlasil se sjednocením Německa, protestoval však "proti násilnickému zdeptání Francie" a projevil sympatie k jižním Slovanům.

Beust pamětní spis hrubě odmítl, nepředložil ho císaři ani sněmům a 14. prosince t. r. ho vrátil předkladatelům.

1890 – Narodil se Bohuslav Martinů, český skladatel († 28. srpna 1959)

1943 – Narodil se Jim Morrison, frontman skupiny The Doors († 3. července 1971)

Jim Morrison (8. prosince 1943, Melbourne, Florida, USA – 3. července 1971, Paříž), plným jménem James Douglas Morrison, byl americký zpěvák a básník, leader rockové skupiny The Doors.

Morrison pocházel z rodiny námořního důstojníka George Stephena Morrisona.

To však znamenalo neustále stěhování z místa na místo.

Otec nebyl neustále doma. Proto se hlavou rodiny stala maminka Clara Morrisson.

Oba jeho rodiče byli striktní a konzervativní a Morrison s nimi nevycházel dobře, později dokonce na otázku týkající se jeho rodičů odpověděl nepravdivě, že zemřeli. Měl bratra Andyho a sestru Anne. Maturoval v Alexandrii ve Virginii. Roku 1964 začíná studovat na filmové fakultě v Los Angeles (UCLA). Před ukončením každého ročníku studenti promítali profesorům své práce. Jimův snímek však dostal podprůměrné hodnocení. Neúspěch ho ranil a druhý den oznámil odchod ze školy.

V létě roku 1965 potkal Jim na Venice Beach v L. A. Raye Manzareka, Jim mu ukázal několik svých písniček a Ray po něm chtěl, aby nějakou zazpíval. Sedli si do písku a Jim mu se zavřenýma očima zazpíval píseň Moonlight Drive. Ray byl nadšený. To odstartovalo myšlenku založení kapely The Doors, jejíž název měl Jim už dávno promyšlený (použil úryvek z knihy "Marriage of Heaven and Hell" básníka Williama Blakea, velmi často je nesprávně uváděn jako "autor" této citace Aldous Huxley, který také jen "kopíroval"). Čtveřici The Doors tvořili zpěvák Jim Morrison, klávesista Ray Manzarek, kytarista Robby Krieger a bubeník John Densmore.

Jimovou životní láskou byla Pamela Courson, které říkal „vesmírná družka“. Měl sice spoustu milenek, ale k ní se vždycky vracel, byla jeho múzou a láskou. Dokonce měl čarodějnickou svatbu s šéfredaktorkou rockového časopisu Patricií Kennealy. Měl také údajně poměr s Janis Joplin a dalšími. Jim miloval poezii, hltal Nietzscheho, Kerouaka a chtěl žít jako nesmrtelný hrdina Dean Moriarty. Denně si zapisoval své nápady a sny. Sám psal poezii, mezi nejznámější patří An American Prayer nebo The Lords, The New Creatures, Wilderness a další. Většinu z nich vydal na vlastní náklady a jen ve velmi malém množství, které rozdal mezi své nejbližší. V jeho textech se objevovaly motivy hrůzy, násilí, sexu, vzpoury, zániku a smrti, na pódiu se po počáteční plachosti stal velice charismatickou osobností. Jeho vystoupení byla nezapomenutelným zážitkem - šplhal po oponách, vrhal se po hlavě do davu, věřil, že rockový koncert je něco na způsob rituálu. Obecenstvo přiváděl k šílenství neustálým zasahováním do rytmu hudby a průběhu koncertu. Nutno však dodat, že za tento poměrně nelichotivý obraz Jima může z velké části Oliver Stone a jeho film The Doors z roku 1991. Ten velice nelibě nese Ray Manzarek, podlě něhož byl Jim inteligentní kluk s velký smyslem pro humor, jehož chování bohužel ovlivňoval alkohol a špatní "kamarádi".

Jim Morrison - podobně jako mnoho dalších zpěváků téže doby - hodně pil alkohol a užíval halucinogenní drogy, (LSD, a to v mnohem větší míře než u ostatních členů kapely), známa byla i jeho obsese smrtí. Jeho postoj k životu inspiroval i několik dalších významných osobností. Neustále nosil kožené kalhoty s dírkou na zadku, které se po jeho smrti staly ikonickým znakem jiných rockových skupin a rockových příznivců.

S Jimem byla vedena řada soudních sporů o otcovství, byl odsouzen za veřejné pohoršování a obscénní vystupování na pódiu (Miami, 1969). Pro mladé publikum se stal Morrison modlou, byl zvolen mužem s největším sex-appealem v anketě časopisu Rock 'n Roll. Během svého života se nazval Ještěřčím králem (báseň The Lizard King) a Mr. Mojo Risin' (L.A. Woman).

Jim žil velice naplno, časté koncertování a divoký život se podepsaly na jeho zdraví. Měl všeho dost, nechtěl být sexuálním symbolem, chtěl aby lidé chodili na jejich koncerty poslouchat hudbu a texty a ne jen kvůli jeho osobě. Nechal si narůst vousy a velice přibral, bez lahve whiskey se už téměř nikam nehnul.

V roce 1971 se opět vrátil k Pamele a společně se rozhodli odjet na čas do Paříže. Chtěl jen psát poezii a odpočinout si po nahrání posledního společného alba The Doors L. A. Woman. Toto album se kapela rozhodla nahrát ve své staré zkušebně, kde kdysi začínali, je nahrané naživo - téměř najednou a kapela si jej sama produkovala.

V Paříži nakonec Jim Morrison umírá. Jako příčina smrti byla oficiálně uvedena srdeční zástava. Hypotéza, že šlo o předávkování drogami, nebyla jednoznačně potvrzena. Byl nalezen mrtvý ve své vaně. Někteří lidé věří, že Morrison stále žije v ústraní se svou ženou Pamelou Courson, ale tato verze je velmi nepravděpodobná, neboť Pamela zemřela tři roky po Jimovi na předávkování drogami.

O životě Jima Morrisona a The Doors pojednává například kniha Jerry Hopkinse a Daniela Sugermana „Nikdo to tu nepřežije“ orig. No One Here Gets Out Alive poprvé vydaná v roce 1980.

V roce 1991 Oliver Stone natočil film The Doors, který líčí zejména charismatickou postavu Jima Morrisona.

1944 – Vydán oběžník říšského protektora, jímž nacisté povolávali českou zemědělskou mládež ročníků 1921-1923 na zákopové práce (na stavbu tzv. jihovýchodního valu u Neziderského jezera v Dolním Rakousku).

1945 – Konference národně socialistické strany schválila nový akční program strany a prozatímní organizační řád; v čele ústředního výboru stanul P. Zenkl. Programově se národní socialisté hlásili k "československému demokratickému socialismu" s výchozími principy: demokracie, nacionalismus, socialismus a Masarykova politická filozofie.

1967 – Na opakovanou žádost A. Novotného tajně navštívil Prahu generální tajemník ÚV KSSS L. Brežněv; nesplnil však Novotného naději na jeho podporu.

1971 – Na ustavující schůzi Federálního shromáždění byl zvolen předsedou A. Indra, do čela Sněmovny lidu se dostal V. David a Sněmovnu národů vedl D. Hanes.

1977 – V Praze proběhl ustavující sjezd Svazu československých spisovatelů; předsedou byl zvolen prorežimní J. Kozák.

1980 – Zemřel John Lennon, člen skupiny Beatles (* 9. října 1940)

John Winston Ono Lennon, MBE (9. října 1940 Liverpool, Spojené království – 8. prosince 1980 New York, Spojené státy americké) byl britský zpěvák a hudební skladatel, člen hudební skupiny The Beatles.

Prosadil se také jako malíř, herec, spisovatel a politický aktivista.

Významným způsobem ovlivnil vývoj rockové hudby 20. století.

John Lennon neměl lehké dětství, otec (Alfred Lennon, lodní stevard) rodinu opustil velmi brzy po jeho narození.

Matka (Julia Lennonová) malého Johna svěřila na výchovu své sestře (Mary Elizabeth „Mimi“ Smithové) a tragicky zemřela při přecházení ulice,když mu bylo sedmnáct let. Johna Lennona tato událost poznamenala na celý život.

Měl dvě nevlastní sestry. Od sedmi let vymýšlel básničky a kratičké příběhy, které doprovázel vlastními kresbami, byl náruživým čtenářem. V roce 1952 nastoupil John Lennon na gymnázium Quarry Bank, začal hrát na kytaru a později s kamarádem Petem Shottonem založil první skifflovou skupinu The Quarry Men.

Historie skupiny The Beatles začala v roce 1957, kdy se na pouti v anglickém Wooltonu John Lennon seznámil s Paulem McCartneym a přivedl ho do své skupiny jako kytaristu. Tímto okamžikem vzniklo nejslavnější hudební spojení všech dob - Lennon/McCartney. Lennon a McCartney pak začali spolupracovat na psaní písní, za první dva roky spolupráce jich napsali kolem jednoho sta.

Johna Lennona studium moc nebavilo, a tak přestoupil na uměleckou školu College of Art, kde se seznámil se Stuartem Sutcliffem, kterého přivedl do skupiny, tu posléze přejmenoval na Johnny and the Moondogs, později na The Silver Beetles a v roce 1960 definitivně na The Beatles.

23. srpna 1962 se John Lennon oženil se svou spolužačkou z umělecké školy Cynthií Powellovou, 8. dubna 1963 se jim narodil syn John Charles Julian Lennon.

V březnu roku 1964 vydal Lennon svou první knihu In His Own Write, takřka přes noc se stala bestsellerem. O rok později vydal další knihu s názvem A Spaniard in the Works.

John Lennon byl celý život rebel, 4. března 1966 pronesl při jednom interview poznámku o tom, že Beatles jsou populárnější než Ježíš Kristus, rozpoutala se vlna odporu a rozhlasové stanice v USA bojkotují vysílání hudby Beatles. Rok 1966 byl důležitý i pro jeho osobní život - 9. listopadu potkal svou životní lásku, kontroverzní japonskou umělkyni Yoko Ono. O dva roky později se rozvedl s manželkou Cynthií a 20. března 1969 se na Gibraltaru s Yoko Ono oženil.

Rok 1969 byl pro Beatles kritický. John Lennon začínal na nahrávání vodit Yoko Ono, proti čemuž protestoval hlavně Paul McCartney. John Lennon se vrhl na sólové projekty, s Yoko Ono natočil album Unfinished Music No. 1: Two Virgins, na jehož obalu byli oba nazí, proto se gramofonová deska musela prodávat v papírovém sáčku. Lennon a Yoko založili skupinu Plastic Ono Band a začali se politicky angažovat a protestovat proti válkám. Pořádali mírové happeningy, nejznámější - Bed In - se odehrál květnu 1969 v Montrealu. Novomanželé Lennonovi strávili 8 dní v posteli, vzývali mír, pořádali mírové dýchánky a společně s přáteli (mj. Timothy Leary) nahráli dnes již kultovní skladbu Give Peace a Chance.

V roce 1970 se Beatles oficiálně rozpadli. O rok později se manželé Lennonovi přestěhovali natrvalo do USA a zabydleli se v domě Dakota House v New Yorku. Lennon vydal album Imagine. Ve Spojených státech měl John Lennon problémy s imigračním úřadem kvůli dřívějšímu přechování drog. V roce 1976 získal Lennon „zelenou kartu“.

9. října 1975 přivedla Yoko Ono na svět jediné společné dítě, Seana Ono Taro Lennona. Po narození syna si Lennon dal pauzu a uzavřel se před okolním světem, věnoval se pouze dítěti. V srpnu 1980 začal po šesti letech znovu skládat hudbu a natáčet písně. Z těchto nahrávek vzniknou dvě alba - Double Fantasy (1980) a Milk and Honey (1984).

Dne 8. prosince 1980 se Lennon stal obětí atentátu, když se vracel z natáčení. Před branou jeho newyorského bytu v the Dakota ho těžce postřelil duševně nemocný Mark David Chapman, kterému se několik hodin předtím podepsal na své nové album Double Fantasy. Lennon s Yoko Ono vystoupili asi ve 22 hodin 50 minut z limuzíny, která je přivezla z nahrávacího studia. Když prošli vstupní bránou domu Dakota, zavolal Chapman zezadu „Pane Lennone!“ Lennon se stihl sotva otočit, když na něj Chapman pětkrát vystřelil. Lennon ještě stačil vyjít několik schodů a poté se zhroutil na zem.

Na místě byli velice záhy dva policisté, kteří se rozhodli vzhledem k vážnému stavu zraněného nečekat na sanitku a odvézt jej do nemocnice policejním autem. Z místa činu do Rooseveltovy nemocnice museli ujet asi jednu míli. Během tohoto převozu Lennon ztrácí vědomí. Podle vyjádření doktora Stephena Lynna, který té noci sloužil pohotovost v Rooseveltově nemocnici, byl Lennon mrtvý již v okamžiku, kdy ho do nemocnice přivezli, tj. krátce před 23. hodinou. Přesto učinil pokusy o jeho záchranu, ale všechny byly marné.

Mnohočetné střelné rány samozřejmě způsobily vícečetná zranění včetně roztříštěné levé lopatky a průstřelu plic, fatálním zraněním však bylo přetnutí krční tepny. To bylo příčinou ztráty asi 80% krve, Lennon zemřel na hemoragický šok.

Kolem 23:15 je tato zpráva oznámena Yoko Ono. Ta nemocnici opustila zhruba o půl hodiny později.

Krátce před půlnocí doktor Lynn popisoval událost na tiskové konferenci přímo v budově nemocnice. Přibližně v té době se zpráva dostala do vysílání rozhlasových i televizních stanic po celých Spojených státech a odtud prakticky do celého světa. Ve stejnou dobu byl již shromážděný dav lidí před domem Dakota, kde zpívali Lennonovy písně jak z období Beatles, tak jeho sólové kariéry.

Po několik následujících dní většina rozhlasových i televizních stanic zrušila svoje programové schéma a věnovala se téměř výhradně této události. Hudební složku vysílání tvořily převážně nahrávky Beatles a Johna Lennona, některé televizní stanice pak zařadily do vysílání některý z filmů Beatles. Vražda Johna Lennona kromě jiného rozproudila debatu o držení zbraní v USA.

Po jeho smrti se vyrojila spousta teorií o fingované vraždě a Lennonovi, který žije někde v tichomoří na zapadlém ostrově. Lennonova vdova, Yoko Ono, žije v Dakota House dodnes.

Lennonovy písně (např. Imagine, Strawberry Fields Forever) jsou často zařazovány mezi vůbec nejlepší písně hudební historie. V roce 2002 britská rozhlasová stanice BBC uspořádala hlasování o 100 největších Britů v historii. John Lennon se umístil na 8. místě.

Má svou hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

1987 – Na pražské Kampě se opět sešli mladí lidé ke vzpomínce na legendu skupiny Beatles J. Lennona; současně si připomenuli památku dvou Janů - Palacha a Zajíce; takto se scházeli na Malé Straně od roku 1985. Na okolní zdi psali hlavně verše o míru a proti válce.

1989 – Prezident republiky G. Husák vyhlásil amnestii pro všechny politické vězně.

1997 – Prezident V. Havel pověřil předsedu KDU-ČSL J. Luxe, aby vedl politické rozhovory směřující k sestavení nové vlády.

2004 – Oranžová revoluce: Opozice ukončila protesty na náměstí Nezávislosti v Kyjevě i v dalších městech. Zrušila také blokády vládních budov.

Svátky:

Svátek má Květoslava, Immaculata, Imma, Romarich a Budoc; svátek P. Marie Počaté bez poskvrny prvotního hříchu.

V občanském kalendáři má svátek Květoslava. Jedná se o nové české jméno, které je obdobou latinské Flóry. Obě jména se vykládají jako "žena milující květy".

V církevním kalendáři je dnes další z mariánských svátků. Tentokrát se jmenuje P. Marie Počaté bez poskvrny prvotního hříchu. V románských zemích nese tato Marie jméno Immaculata nebo Imma. Apokryfní Jakubovo evangelium vypravuje o rodičích P. Marie Jáchymovi a Anně. Oba již byli v pokročilém věku a žili v Jeruzalémě. Jednoho dne odmítl velekněz chrámu Jáchymovu oběť, protože za dvacet let manželství nezplodil s Annou dítě. Hluboce pokořený muž se po této události trápil ještě více. Jednou se mu však zjevil anděl a oznámil mu, že se Anně narodí dcera. A skutečně se tak stalo: Anna porodila Marii, budoucí matku Ježíše Krista.

Dnes bychom našli v kalendáři také jméno Romarich z Remiremontu. Narodil se někdy v roce 570 ve Francii. Jeho život nebyl dlouho ničím výjimečný. Po základních studiích si vybral úřednickou dráhu. Vedl si zřejmě velice dobře, neboť záhy se stal významným administrátorem na dvoře austrasijských králů Theudeberta II. a Chlothara II. Jenomže po nějakém čase byl již života plného úplatků, závisti a korupce sytý a začal přemýšlet, jak dosavadní život změnit. Ostatní úředníci jej měli za blázna, i dnes by bylo zcela nenormální vyměnit příjemné vegetování u dvora za život v samotě a odříkání: Romarich si totiž vybral život řeholní a odešel do slavného kláštera v Luxeuil, kde složil sliby jako benediktinský mnich. Jenomže člověk míní a mocní mění. Chlothar II., který si již předtím Romaricha nesmírně vážil, jej povolal zpět ke dvoru, tentokrát do svého sboru poradců. A tak se z úředníka a později mnicha stal jeden z nejvýznamnějších lidí v zemi, protože - jak známo - všichni rádci, ač stojí v pozadí, mají ve všem hlavní slovo. Někdy je to k dobru věci, jindy, a to většinou, naopak. Leč Romarich zůstal věren svým zásadám a radil králi dobře. Ten mu za to v roce 620 přidělil pořádný kus země ve Vogézách (Vosges). Zde na řece Mosel založil králův rádce zprvu klášter řeholnic, který brzy potom rozšířil v klášter dvojitý. Romarich jej řídil spolu se svým druhem Amatem, když definitivně odešel od královského dvora. Zemřel 8. prosince roku 655 a asi o 400 let později, v roce 1051, nechal papež Lev IX. vyzvednout jeho ostatky a svatořečil jej.

Další dnešní oslavenec je dokladem toho, kam až mohou zajít legendy. Jeho příběh je totiž tak neuvěřitelný, že by se za něj nemusel stydět žádný americký seriál. Žil prý v 6. století a jeho narození je popsáno skutečně originálně. Jeho matka Azenor byla prý v požehnaném stavu zatlučena do sudu a vhozena poblíž Brestu do moře. V sudu se jí narodil synáček a o pět měsíců později je oba vyplavilo moře na irské pobřeží. Oba byli zdraví a spokojení. Budoc se později stal biskupem v Dol-de-Bretagne. To už pravda je, neboť jeho jméno souhlasí s mnichem misionářem velšského původu, který působil v Cornwallu a v Bretani.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze