Vzpomínáček - 7. ledna - Václav Vydra a Nicolas Cage

Vítězství Žižkova vojska u České Skalice, Francouzi dobyli Calais, zavedení gregoriánského kalendáře v Čechách, Galileovy měsíce, Zdeněk Jirotka, Gerald Durrell, Zdeněk Borovec, Bohumil Doležal, Nikola Tesla, Vlasta Kahovcová, Jiří Vondráček, IBM a první systém pro strojový překlad, Václav Vydra, Nicolas Cage, Politik dvojí tváře, konec vlády Pol Pota a Rudých Khmerů...

Události:

1424 – Vítězství Žižkova vojska nad královskými spojenci u České Skalice.

1558 – Francouzi dobyli Calais, poslední državu Angličanů na evropském kontinentě.

1584 – V Čechách došlo k zavedení gregoriánského kalendáře; byl vyhlášen papežem Řehořem XIII. v roce 1582 a odstraňoval disproporce mezi slunečním a kalendářním rokem, která za dobu užívání dosavadního juliánského kalendáře dosáhla 10 dní. Nekatolíci se novému kalendáři úporně bránili a přijali ho až s vítězstvím protireformace. Na Moravě byl zaveden od 4. října t. r.

1610 – Galileo Galilei poprvé pozoroval tři měsíce Jupiteru: Io, Europu a Callisto, později sGanymedem nazvané Galileovy měsíce.

1911 – Narodil se Zdeněk Jirotka, český spisovatel a fejetonista († 12. dubna 2003)

1925 – Narodil se Gerald Durrell, britský spisovatel, zoolog a popularizátor ochrany přírody († 30. ledna 1995)

1932 – Narodil se Zdeněk Borovec, český textař († 18. února 2001)

1940 – Narodil se Bohumil Doležal, český literární kritik, politolog, disident, signatář Charty 77, publicista a vysokoškolský učitel

1943 – Zemřel Nikola Tesla, srbsko-americký fyzik (* 10. července 1856)

1944 – Narodila se Vlasta Kahovcová, česká zpěvačka a výtvarnice

1951 – Narodil se Jiří Vondráček, český hudebník, zpěvák, herec, příležitostný režisér, aranžér a producent

1954 – IBM představila v New Yorku první systém pro strojový překlad.

1956 – Narodil se Václav Vydra, český herec

Václav Vydra se narodil v Rooseveltově ulici v Praze - Bubenči roku 1956 divadelním hercům Václavu Vydrovi a Daně Medřické.

Vystudoval pražskou konzervatoř, během studia již dokonce natočil pár TV inscenací a hostoval v Divadle na Vinohradech.

Poté začal hrát v divadle Kladno, následně v Městských divadlech pražských a v Divadle na Vinohradech, kde hrál i jeho dědeček a oba rodiče.

Na televizní obrazovce se proslavil jak ve filmových, tak i v seriálových rolích.

Debutoval již ve 14 letech v úspěšném snímku ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ..., úspěšnější snímky však měly přijít až v letech osmdesátých (SVATEBNÍ CESTA DO JILJÍ, S ČERTY NEJSOU ŽERTY, DOBŘÍ HOLUBI SE VRACEJÍ či seriály LEKÁR UMIERAJÚCEHO ČASU nebo PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO).

Nezapomenutelné role ztvárnil i v komediích COPAK JE TO ZA VOJÁKA, TANKOVÝ PRAPOR či ČERNÍ BARONI. Od té doby se objevoval v poněkud průměrnějších snímcích, v letech 2003 až 2005 si zahrál jednu z hlavních rolí Troškových kontroverzních KAMEŇÁKŮ.

Od roku 1998 má vlastní koně, v roce 2006 se oženil po dlouholetém soužití se svou spolužačkou z konzervatoře, herečkou Janou Bouškovou.

1964 – Narodil se Nicolas Cage, americký herec

Nicolas Cage, vlastním jménemNicholas Kim Coppola (* 7. ledna 1964 Long Beach v Kalifornii, USA) je americký herec, režisér a producent, držitel Oscara za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli za romantické drama Leaving Las Vegas (1995), kde ztvárnil postavu alkoholika Bena Sandersona.

Narodil se na Long Beach v Kalifornii a strávil zde i část svého mládí.

Má německé a italské předky.

Jeho otcem je August Floyd Coppola - profesor literatury a bratr vlivného režiséra Francise Forda Coppoly.

Jjeho matkou je Joy Vogelsang, choreografka a tanečnice, jež byla kvůli chronickým depresím často hospitalizována, což jí na dlouhé doby odlučovalo od zbytku rodiny.

Rodiče se v roce 1976 rozvedli.

Má dva bratry - Christophera (režisér) a Marca, přezdívaného „The Cope“ (osobnost newyorského rozhlasu). Sestřenicí je režisérka a scénaristka Sofia Coppola.

První hereckou zkušeností byla školní dramatizace Golden Boy. Získal hvězdu na Hollywoodském chodníku slávy.

Známý se stal výběrem různorodých rolí. V průběhu své kariéry hrál jak ve filmech s vysokým rozpočtem, tak i ve středním proudu a nízkorozpočtových snímcích. Od svého filmového debutu ve snímku Zlaté časy na Ridgemont High (někdy též Nářez na Ridgemonské střední, v originále Fast Times at Ridgemont High) před více než dvaceti lety neustále trval na tom, že se chce objevit ve velkém množství různorodých filmů.

Dvakrát byl nominován na Oscara. Jednoho získal za ztvárnění alkoholika se sebevražednými sklony ve snímku Leaving Las Vegas, druhou nominaci mu vynesla role spisovatele Charlieho Kaufmana a jeho fiktivního dvojčete Donalda ve filmu Adaptace. Vyjma těchto úspěchů si většina jeho filmů s nižším rozpočtem nevedla příliš dobře ve srovnání s ostatními akčními trháky, ve kterých hrál. Diváci kupříkladu téměř úplně ignorovali jeho nekonvenční snímky Obchodník se smrtí a Pan Rosnička. Navzdory příznivým recenzím jeho hereckých výkonů a celosvětovému uvedení obou filmů si ani jeden z nich nezískal významnější skupinu diváků. Naopak kritikou nebyl příliš příznivě přijat snímek Proutěný muž, avšak totálně zavrhovaný film Ghost Rider z roku 2007 se stal hitem a vydělal více než 45 milionů dolarů pouze během premiérového víkendu a do konce března 2007 po celém světě více než 208 milionů.

Je také činný v dalších oblastech spojených s filmem - režii a produkci. Jeho režisérským debutem bylo drama Sonny, v němž do hlavních rolí obsadil Jamese Franca, Brendu Blethyn a Menu Suvari, na malou chvíli se v něm objevil i on sám. Ohlasy na snímek byly rozličné a i v kinech se promítal pouze krátce. Úspěšnější již však je Cageova producentská kariéra. Již první snímek jeho společnosti Saturn Films, kterou založil spolu s Normem Golightlym, Ve stínu upíra (Shadow of the Vampire), byl nominován na Oscara.

1969 – Předsednictvo ÚV KSČ jednalo o vydání ilegální brožury „Politik dvojí tváře“, která se týkala J. Smrkovského. Rozhodlo na návrh A. Dubčeka zabavit ji a skartovat. Celý náklad se však zabavit již nepodařilo. Vydalo komuniké „Upevnit názorovou a akční jednotu strany“, navrhlo na funkci předsedy Federálního shromáždění P. Colotku, přičemž J. Smrkovský zůstal nadále členem výkonného výboru ÚV KSČ. Dále přijalo na základě návrhu J. Kempného návrh opatření ke zlepšení stranického a státního řízení tisku, rozhlasu a televize. O den později se předsednictvo usneslo na schvalování politické publicistiky, na týdenním projednávání programu rozhlasu a televize a na vypracování systému pro ovlivňování sdělovacích prostředků.

Úřad pro tisk a informace sdělil všem redakcím požadavek, aby nebyly rozvíjeny kampaně proti vedoucím představitelům strany a státu, zveřejňovány skandalizující články a karikatury.

Svaz vysokoškolského studentstva uzavřel s Federací lokomotivních čet dohodu s požadavkem svobody informací. Její zveřejnění však bylo médiím zakázáno.

V Čs. televizi vystoupil A. Dubček, jehož projev uveřejnilo Rudé právo pod názvem „Jednotný postup – záruka naší budoucnosti“.

V Brně vyšlo první číslo Moravskoslezského deníku.

1979 – Phnompenh v Kambodži byl dobyt Vietnamskou armádou, čímž skončila vláda Rudých Khmerů v čele s Pol Potem.

Svátky:

Svátek mají Vilma, Rajmund (z Peñafortu) a Reinold (z Kolína).

V občanském kalendáři má dnes svátek Vilma, ale také Vilemína a Viléma. Jméno má německý původ a je ženským protějškem Viléma. Hovoří, jak už to tak u německých jmen bývá, bojovnou symbolikou. Znamená asi tolik, že "mou helmicí či ochranou je má vůle nebo přání". Snad by se tedy dalo říci, že Vilma je žena, která má pevnou vůli a udělá jen to, co si přeje ona sama.

V českém církevním kalendáři dnes najdeme jméno Rajmund nebo Raimund. Toto jméno pochází ze starohornoněmeckého tvaru Raginmund a vykládá se jako "moudrý ochránce" nebo "ten, kdož moudrou radou poskytuje ostatním ochranu".

Patronem tohoto jména je Rajmund z Peñafortu. Narodil se kolem roku 1175 ve Villafranca del Penedés (Španělsko) v rodovém sídle, podle něhož nese i jméno. Jeho rod patřil skutečně k těm nejlepším, jaké v Katalánsku kdy žily. Rajmundovi rodiče byli příbuzní jak s aragonským králem, tak i s barcelonským hrabětem. Dostalo se mu skutečně vynikajícího vzdělání v Barceloně a v Bologni, měl před sebou skvělou kariéru. Na studiích se ale rozhodl pro duchovní dráhu. V roce 1222, to byl již knězem, vstoupil do dominikánského řádu. Rozhodně však nebyl pasivním členem řehole. Již v roce nástupu sepsal pravidla pro řád mercedářů, který spoluzaložil s Petrem Nolaskem. Dalším mezníkem jeho kariéry je rok 1230, kdy jej papež Řehoř IX. povolává do Říma jako zpovědníka a svého poradce. To je již Rajmund znám jako opravdu moudrý ochránce chudých, po dlouhou dobu se jich ujímá jako veřejný obhájce před soudy, kam se chudí odjakživa dostávají daleko častěji než bohatí.

V Římě napsal katalánský učenec řadu důležitých spisů, kterými dokázal velice účinně ovlivnit tehdejší církevní život. Stále měl na paměti i svou rodnou zem, kde vedle jeho soukmenovců žili i Židé a Mauři. Založil proto školy, kde se žáci učili vedle evropských jazyků i řečem orientálním. Šlo mu však hlavně o to, aby se k jinověrcům dostalo křesťanství a oni k němu přistoupili. Rajmund také významně zasáhl do dějin dominikánské řehole. Byl třetím generálním představeným a od základů přepracoval celá řádová pravidla. Jeho dlouhý život byl zcela naplněn prací. Snad proto, že jeho dílo bylo zakladatelské, mu bylo dopřáno skutečně pohádkového věku. Zemřel totiž až 6. ledna 1275 v Barceloně, svatořečen byl roku 1600. Dnes je uctíván především jako patron Barcelony a učitelů církevního práva.

V římském kalendáři má dnes svátek také Reinold z Kolína. Jeho životní příběh je podložen pouze legendami. Žil prý v 10. století jako mnich v opatství sv. Pantaleona v Kolíně. Zde měl za úkol dohlížet na práci kameníků. Na první pohled zcela bezpečné zaměstnání, řekl by si jeden. Jenomže Reinold pracoval občas s řemeslníky sám, a po nějaké době pronikl i do těch nejtajnějších jemností kamenické práce. To ovšem znamenalo, že jej hned tak někdo neošálil. Požadoval proto od řemeslníků přesně odvedenou práci, navíc musela být i včas hotova. A tak se stal z Reinolda velice nepříjemný nadřízený, který dokonale rozuměl práci svých dělníků. To samo o sobě nebývá tak častým jevem. Kvůli těmto nepříjemným vlastnostem šel kameníkům tak na nervy, že jej jednoho dne jednoduše zabili. Přesto, a to je zvlášť pikantní, se stal patronem nejenom zedníků a sochařů, ale i kameníků. Ale tak už se někdy semele život i dějiny. Dnes uctívají Reinolda především v Dortmundu, jehož je patronem a kde leží i větší díl jeho ostatků. Jeho relikvie uchovávají také v Kolíně nad Rýnem a ve španělském Toledu.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze