Vzpomínáček - 4. ledna - Jaromír Crha a Helena Růžičková

Louis Braille, Jan Karafiát, Karel Václav Rais, Josef Suk, socialistická Fabiánská společnost, česko-německá jednání, první koncert České filharmonie v Rudolfinu, Pražský automobilový klub, Jaromír Crha, John McLauhlin, Albert Camus, Michael Stipe, Erwin Schrödinger, Anna K, dopisy na podporu J. Smrkovského, 4. leden 1969-71, devalvace koruny, vymezení státní hranice, Spirit na Marsu, Helena Růžičková, Burdž Chalífa

Události:

1809 – Narodil se Louis Braille, francouzský vynálezce slepeckého písma († 6. ledna 1852)

1846 – Narodil se Jan Karafiát, český evangelický farář a spisovatel († 31. ledna 1929)

1859 – Narodil se Karel Václav Rais, český spisovatel († 8. července 1926)

1874 – Narodil se Josef Suk, český skladatel († 29. května 1935)

1884 – V Londýně byla založena socialistická Fabiánská společnost.

Společnost byla proti Marxovým myšlenkám a revolučnímu nastolení socialismu.

1890 – Ve Vídni byla z iniciativy Taaffeho vlády zahájena česko-německá jednání, která měla vyřešit národnostní spory 80. let a bezprostředně ukončit německou pasivní rezistenci v zemském sněmu. Proběhlo celkem 14 porad a schůzí, kterých se účastnilo 5 ministrů (v čele s premiérem Taaffem a ministrem Pražákem), delegace staročechů (F. L. Rieger, K. Mattuš, A. O. Zeithammer), zástupci klubu konzervativních velkostatkářů (R. Clam-Martinic, hrabě B. K. Kinský, kníže J. Lobkovic), čtyři němečtí liberálové (v čele s E. Plenerem a F. Schmeykalem) a tři zástupci ústavověrných velkostatkářů; celkem šlo o osmnáct osob. Výsledkem byly tzv. punktace, tj. 11 konkrétních bodů, v nichž se naznačovalo možné řešení. I když se jimi formálně nerušila politická jednota Čech, fakticky se otevíraly cesty postupnému štěpení země. Cílem bylo dosáhnout pokud možno maximálního oddělení německých a tzv. smíšených (česko-německých) oblastí. Punktace otevíraly cestu k postupnému národnostnímu (a později i politickému) rozpadu země. Tak byly interpretovány a oslavovány na německé straně jako politické vítězství (v Teplicích 9. února 1890). Podstatou punktací byla úprava veřejné správy v Čechách (revize obvodů okresních a krajských soudů, obchodních a živnostenských komor, rozdělení zemědělské a školní rady) podle národnostních kritérií. Punktace byly zveřejněny 27. ledna t. r. a bezprostředně poté schváleny poslaneckými kluby zúčastněných stran na jednání. Od počátku se proti nim ostře postavila národní strana svobodomyslná (mladočeši).

1896 – V pražském Rudolfinu se konal první koncert České filharmonie.

1900 – V Praze vznikl Pražský automobilový klub.

1922 – Narodil se Jaromír Crha, český herec († 30. listopadu 1982)

Jaromír Crha se narodil 4. ledna 1922 v obci Tvarožná u Brna. Také jeho sestra Marie Crhová (*1925) se stala herečkou. Vyučil se slévačem a tomuto zaměstnání se původně věnoval. Svoji hereckou kariéru započal na Kladně v mládežnickém souboru Rotor a pražském Divadle mladých pionýrů (1945 až 1948). Poté prošel Městským divadlem mládeže v Brně (1948 – 1953) a nakonec do své smrti hrál v Horáckém divadle v Jihlavě (1953 – 1982).

Crha byl opravdu zvláštním hercem. Zvláštní byla zejména jeho malá postava a neuvěřitelně stavěná hlava a démonicky podivná tvář. Jeho největšími hereckými postavami byl Fiala ve Stroupežnického „Našich furiantech“, Filip II. v „Donu Carlosovi“, Jago v Shakespearově „Othellovi“ či Galileo v Brechtově „Životu Galileiho“. I přes svůj handicap – nedoslýchavost – patřil v jihlavském Horáckém divadle k nejpřednějším a nejdůležitějším hercům činohry.

Film si ho všiml až na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Svěřil mu malé epizodní role starších mužů: děkana Kudláčka, kterého „vypeče“ bohémský baron (Miloš Kopecký) v komedii NÁŠ DĚDEK JOSEF (1976; děkan) Antonína Kachlíka, kočího ve Vorlíčkově pohádce JAK SE BUDÍ PRINCEZNY (1977), staříka se psem v „životopisném“ snímku JULEK (1979) režiséra Oty Kovala a úplně naposledy v Rážově dobrodružném snímku POSLEDNÍ PROPADNE PEKLU (1982).

Životní roli mu však nabídla televize, respektive režisér Jiří Sequens, když ho obsadil do, u národa notoricky známé, hororové role šíleného otce Brůny, který sekyrou zabije svou manželku (Valerie Kaplanová), donutí syna (Josef Kubíček) k sebevraždě, zapálí svůj dům, pokácí stromy a sám se zabije v epizodě STUDNA /1969/ (1978) dodnes kontroverzního normalizačního seriálu 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA (1974 – 1979).

Výjimečně spolupracoval s rozhlasem a televizními studii (inscenace PŘEBYTEČNÁ PRAVDA). Jaromír Crha, u diváků znám svým obličejem, než jménem, zemřel po dlouhé a těžké nemoci 30. listopadu 1982 v Jihlavě ve věku šedesáti let.

1942 – Narodil se John McLauhlin, americký kytarista, zakladatel Mahavishnu Orchestra

1960 – Zemřel Albert Camus, francouzský spisovatel a filozof (* 7. listopadu 1913)

Narodil se Michael Stipe, americký hudebník a vedoucí zpěvák skupiny R.E.M.

1961 – Zemřel Erwin Schrödinger, rakouský teoretický fyzik, jeden ze zakladatelů kvantové mechaniky (* 12. srpna 1887)

1966 – Narodila se Anna K, česká zpěvačka

1969 – V Čs. televizi vystoupil J. Smrkovský s požadavkem, aby se veřejnost zdržela stávek a dalších protestních akcí, bude-li odvolán z funkce předsedy parlamentu.

V Ostravě vydal KV KSČ publikaci „Politik dvojí tváře“, kritizující působení J. Smrkovského – z tiskárny bylo expedováno kolem 50 000 výtisků.

Deník Práce začal uveřejňovat dopisy na podporu J. Smrkovského.

Nařízením náčelníka generálního štábu ministerstva národní obrany byla vyčleněným vojenským jednotkám, určeným pro zásah v případě nepokojů, vyhlášena bojová pohotovost, a upřesněna vzájemná součinnost s ministerstvem vnitra při různých akcích. Pohotovost byla odvolána až 4. 2.
Koordinační výbor tvůrčích svazů vypracoval otevřený dopis Gustávu Husákovi, který byl otištěn 4. 1. v deníku Práce a 9. 1. v týdeníku Listy.

1970 – Vasil Biĺak oznámil Č. Císařovi, že nebude vyslán do Belgie, jak se původně zamýšlelo. Označil přitom Brusel za hnízdo nepřátelských rozvědek, které vznikly kolem EHS a NATO. Namísto něho odjel do Bruselu V. Koucký, odvolaný z Moskvy.

1971 – Sekretariát ÚV KSČ schválil „Směrnici ÚV KSČ k založení a vedení jednotné centrální evidence představitelů a nositelů pravicového oportunismu, organizátorů protistranických, protisocialistických a protisovětských kampaní a akcí“. Tuto směrnici schválila a přijala následující den 196. schůze předsednictva ÚV KSČ. Na jejím základě se v této evidenci ocitlo více než 10 000 osob, mezi nimi 437 novinářů.

Ústřední ředitel Čs. televize J. Zelenka (*1923) se stal předsedou správní rady Mezinárodní rozhlasové a televizní organizace OIRT se sídlem v Praze na Strahově. Tuto funkci zastával do roku 1973, kdy jej vystřídala jeho náměstkyně Milena Balašová (*1924). Ta působila v 60. letech jako šéfredaktorka časopisu Svět socialismu, na počátku normalizačního období v aparátu ÚV KSČ a teprve v roce 1972 se stala náměstkyní ústředního ředitele Čs. televize.

1990 – Oznámena výrazná změna kursů československé měny vůči měnám směnitelným, tak i nesměnitelným (devalvace koruny vůči západním měnám).

1993 – Na hranicích obou nových samostatných zemí (ČR a SR) se začala provádět celní a pasová kontrola.

1996 – Ministři vnitra ČR a SR (J. Ruml a L. Hudek) podepsali v Židlochovicích u Brna smlouvu mezi oběma státy o vymezení státní hranice; Poslanecká sněmovna smlouvu schválila 23. dubna t. r.

2004 – Mars Exploration Rover: Vozítko NASA Spirit (oficiálně MER-A) přistálo úspěšně na Marsu.

Zemřela Helena Růžičková, česká herečka (* 13. června 1936)

Helena Růžičková se narodila jako Helena Málková 13. června 1936 v Praze do rodiny legionáře a úřednice. Otcem byla již od dětství vedena k umění. Jako čtyřletá žačka soukromé baletní školy Heleny Štěpánkové hostovala v baletu pražského Národního divadla („Ptáčník“ či „Z pohádky do pohádky“) a v Německém divadle. Po roce 1948 nemohla kvůli otci studovat medicínu, ani herectví. Po studiích na Vyšší zdravotnické škole na Alšově nábřeží se stala (a i krátce pracovala) zubní laborantkou. Herecké práci se nakonec přeci jenom dostala (i když nebyla dvakrát přijata na DAMU).

Nejdříve pracovala jako choreografka v Mladé Boleslavi a technička v Příbrami. Později jako herečka ve svobodném povolání hostovala roku 1967 v Činoherním klubu v roli hejtmanky v Gogolově „Revizorovi“ a v letech 1971 – 1973 se stala členkou Divadla Na zábradlí. Hostovala v Malé scéně, na estrádách a se synem na zájezdech.

Herecká činnost Heleny Růžičkové však spočívala zejména v kinematografii. Byla nevšední komický typ, v němž využívala svůj temperament, postavu, spontánnost a výřečnost. I přes svou pozdější vysokou nadváhu byla (díky svým baletním začátkům) velmi čilá, pohyblivá a mrštná.

Film milovala odmalička. Už jako čtyřletá si zahrála dítě Kudrnových v Čápově BABIČCE (1940) a dítě v komedii Z ČESKÝCH MLÝNŮ (1941) Miroslava Cikána. Její jmenovkyně poté hrála starostovic dceru Cilku ve Steklého komedii SOUDNÝ DEN (1948). K soustavné filmové práci se ona sama dostala až v roce 1956.

Od tohoto roku se už její silná postava začala objevovat v různých komických kreacích divačky na leteckém dni (NEVĚRA), družstevnice (TŘI CHLAPI V CHALUPĚ, BÍLÁ PANÍ), redaktorky (MUŽ Z PRVNÍHO STOLETÍ), hurisky (ZLATÉ KAPRADÍ), ženy v hospodě (ČINTAMANI & PODVODNÍK), hostinské Božky (VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI), kuchařky (ZABIL JSEM EINSTEINA, PÁNOVÉ…), kartářky (VRAŽDA ING. ČERTA), nápadnice (TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU), uklízečky Hortenzie (ZÍTRA TO ROZTOČÍME, DRAHOUŠKU…! a CO JE DOMA, TO SE POČÍTÁ, PÁNOVÉ…), lakomé trhovkyně (HONZA MÁLEM KRÁLEM), hosta (COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT) či zpěvačky (TAJEMSTVÍ HRADU V KARPATECH).

Z jejích větších a u diváků dodnes populárních rolí si uveďme zvrácenou vražedkyni Fany Stubovou a pacientku na psychiatrii ve Vorlíčkových komediích „PANE, VY JSTE VDOVA!“ (1970) a DÍVKA NA KOŠTĚTI (1971), kněžnu Lotrinskou v UKRADENÉ BITVĚ (1972) Erwina Straky, zlodějskou hospodskou Julinku v Schulhoffově komedii PŘÍŠTĚ BUDEME CHYTŘEJŠÍ, STAROUŠKU! (1982), čarodějnici v pohádkách O PRINCEZNĚ JASNĚNCE A LÉTAJÍCÍM ŠEVCI (1987) a Z PEKLA ŠTĚSTÍ 2 (2000) Zdeňka Trošky a Helenu Karafiátovou (ke které napsala se synem námět a scénář) v Růžičkově TRHALA FIALKY DYNAMITEM (1992), jež vyvrcholily kreacemi omezené maloměšťačky Heduš Homolkové a družstevnice Máni Škopkové v Papouškově (ECCE HOMO HOMOLKA, HOGO FOGO HOMOLKA a HOMOLKA A TOBOLKA) a Troškově (SLUNCE, SENO, JAHODY / A PÁR FACEK / EROTIKA) trilogii. Vidět byla také ve slovenských (KAMARÁTKY; POZOR, IDE JOZEFÍNA! aj.) a zahraničních (ZPÍVEJ, KOVBOJI!) snímcích. Naposled si zahrála zelinářku v komedii KAMEŇÁK 2 (2003) Zdeňka Trošky.

Helena Růžičková se hojně uplatnila také v rozhlase („Ale, madam?“), dabingu a televizních inscenacích (SIRKY, ŠEST UPRCHLÍKŮ, ALFONS KARÁSEK V LÁZNÍCH i KRÁLŮV ŠAŠEK) a seriálech (ELIŠKA A JEJÍ ROD, HŘÍŠNÍ LIDÉ MĚSTA PRAŽSKÉHO, FANTOM OPERETY, KAMARÁDI, DNES V JEDNOM DOMĚ, ARABELA, NÁVŠTĚVNÍCI, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO, GAGMAN, O ZVÍŘATECH A LIDECH apod.), z nichž největší výkony předvedla v úlohách kuchařky Anny Urbanové (VLAK DĚTSTVÍ A NADĚJE) – Cena Českého literárního fondu, a zlodějky Helgy (PŘÍTELKYNĚ Z DOMU SMUTKU).

Jejím dlouholetým mužem (od kterého získala i své jméno) byl pomocný režisér a herec malých rolí Jiří Růžička starší (1932 – 2003), s nímž měla syna, také herce Jiřího Růžičku mladšího (1956 – 1999). Od 90. let, kdy omezila svoji hereckou činnost, se začala věnovat okultním vědám, spoluzaložila Nadaci Slon (1991) a neúspěšně kandidovala jako nestraník do Senátu za KSČM (1996).

Obdiv celého národa si získala zejména svým nebojácným a optimistickým bojem s rakovinou, který popsala také v několika knížkách, a vynesl ji osmdesáté druhé místo v anketě Největší Čech (2005). Helena Růžičková nakonec na rakovinu zemřela 4. ledna 2004 v plzeňské nemocnici v nedožitých osmašedesáti letech.

2010 – Otevřena Burdž Chalífa, nejvyšší budova světa.

Svátky:

Svátek mají Diana, Angela/Anděla a Alžběta (Bayley Setonová).

V občanském kalendáři má dnes svátek Diana. Diana je jménem u nás málo užívaným, ale ve světě dosahuje velké obliby. Je to jméno latinské. Římané uctívali Dianu jako panenskou bohyni světla, přírody, měsíce, lesů a lovu. Jméno vzniklo ze slova dium, což znamená "jasné nebe".

Diana byla původně staroitalskou panenskou bohyní světla a života. Brzy však dochází ke ztotožnění s řeckou Artemidou a Diana je prohlášena za sestru Apollónovu. Na její původní význam se časem zapomíná a bohyně přejímá rysy své řecké předchůdkyně. Proto je Diana také bohyní jemného měsíčního světla a udatnou lovkyní, která bloudí po nocích a honí divou zvěř. Věřilo se také, že je ochránkyní nočních kouzel. Vergilius pravil, že Diana má tři tváře. Snad tím chtěl naznačit její moc na nebi (luna), na zemi (lovkyně) a v podsvětí (kouzelnictví). Kult Diany přinesli do Říma Latinové. Na Aventinu stála její stará svatyně, kterou nechal údajně postavit král Servius Tullius.

V církevním kalendáři má dnes svůj svátek Anděla z Foligna. Jméno Angela či Anděla je jméno andělské, neboť latinské slovo angelus, z něhož pochází, znamená "anděl".

Dnes připomínaná Anděla přišla na svět ve Folignu (Itálie) v roce 1248. Až do jejích 40 let nic nenasvědčovalo tomu, že by se měla někdy stát světicí. Byla vdaná a měla několik dětí. Po dosti rušném a veselém mládí vstoupila do řádu sv. Františka z Assisi (1291). Věnovala se charitativní činnosti, ale především se stala autorkou dodnes známých knih o duchovní vzdělanosti a obrácení k dobru. Ve svém rodném městě také založila společenství III. řádu a až do svých posledních dnů sloužila lidem. Blahořečena byla v roce 1693. V občanském kalendáři má Anděla svátek 11. března.

V kalendáři má dnes jmeniny také Alžběta. Toto jméno je hebrejského původu a znamená "Bůh je má přísaha", případně oznamuje, že jeho nositelka je Bohu zasvěcena.

Dnešní oslavenkyně se celým jménem nazývala Alžběta Anna Bayley Setonová a narodila se 28. srpna roku 1774 v New Yorku. Založila dnes nejrozšířenější dobročinnou společnost v USA, zvanou Sisters of Charity ("Milosrdné sestry"). Původně byla členkou episkopální církve a v 19 letech vstoupila do stavu manželského. Její manžel však velice brzy zemřel. Mladá žena se oddala modlitbám a dne 19. března 1805 přestoupila ke katolické církvi, kde o několik let později založila zmíněnou společnost. Alžběta se pro své chudé zcela rozdala - zemřela 4. ledna roku 1821 ve věku pouhých 46 let. V roce 1963 ji papež Jan XXIII. prohlásil za blahoslavenou a papež Pavel VI. ji 14. září roku 1975 svatořečil. Alžběta Anna Bayleyová byla první světicí USA, která pocházela ze Spojených států.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze