Vzpomínáček - 24. prosince - Štědrý den

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 24. prosince. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Štědrý večer, tradice, kdo naděluje ve světě, konec obléhání Edessy, Mikuláš z Husi, Ignác z Loyoly, Adam Mickiewicz, Bernard Bolzano zbaven profesury, Alžběta Bavorská (Sisi), zestátnění všech podniků v sovětském Rusku, demarkační čára na Slovensku, Jiří Hanzelka, Oskar Nedbal, Žytomyrsko-berdyčevskou operace, Apollo 8 - první lidé viděli odvrácenou stranu Měsíce..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Štědrý den není obyčejným dnem, a proto i dnešní Vzpomínáček je poněkud netradiční. Čtěte dál.

Události:

1144 – Vítězstvím Turků skončilo téměř měsíční obléhání Edessy, které v důsledku vyvolalo druhou křížovou výpravu.

1420 – Na následky poranění při nehodě (spadl z koně) zemřelpřední hejtman a představitel radikálního křídla husitů, Mikuláš z Husi; táborská levice ztratila vůdčí organizátorskou osobnost a nekompromisního zastánce táborského programu. Vůdčí hejtmanskou osobností na Táboře se stal Jan Žižka, muž středu.

1491 – Narodil se Ignác z Loyoly, spoluzakladatel jezuitů († 31. července 1556)

1798 – Narodil se Adam Mickiewicz, polský spisovatel († 26. listopadu 1855)

1819 – Císařským rozhodnutím byl zbaven profesury náboženské nauky na filozofické fakultě pražské univerzity filozof a matematik Bernard Bolzano; již v roce 1817 bylo s ním zahájeno vyšetřování pro jeho svobodomyslná a humanitními myšlenkami naplněná kázání, jež nacházela velký ohlas u vysokoškoláků. Bolzano proslul také svou ideou o podstatě zemského vlastenectví, kdy ve snaze zabránit vznikajícímu česko-německému antagonismu formuloval teorii jednotného politického národa, skládajícího se z větve české a německé (blíže v úvaze O poměru obou národností v Čechách, 1816). S Bolzanem byli pronásledováni i jeho přívrženci, zejména v Litoměřicích (V. Zahradník, M. Fesl, J. F. Hurdálek).

1837 – Narodila se Alžběta Bavorská (Sisi), bavorská princezna a po sňatku s Františkem Josefem rakouská císařovna († 10. září 1898)

1917 – Zestátnění všech podniků v sovětském Rusku.

1918 – Maďarská Károlyiho vláda obdržela nótu Dohody (předal ji francouzský podplukovník Vyx), která stanovila demarkační čáru na Slovensku podle požadavku československé vlády. Maďarská vláda se tomuto rozhodnutí podrobila.

1920 – Narodil se Jiří Hanzelka, český cestovatel († 15. února 2003)

1930 – Zemřel Oskar Nedbal, český skladatel, dirigent a violista (* 26. března 1874)

1943 – Rudá armáda zahájila Žytomyrsko-berdyčevskou operaci. Bojů se účastnila i 1. československá samostatná brigáda

1966 – vychází v Literárních novinách anketa Věc Mesiáš s mnoha příspěvky autorů, mj. Václav Havel v ní redakci vytýká, že za jejím „apartním socialistickým skepticismem se skrývá „socialistická lenost ducha, lhostejnost a oportunismus“.

1968 – V Čs. rozhlase a Čs. televizi pronesl vánoční projev O. Černík.

Program Apollo: Členové posádky Apolla 8, Frank Borman, James Lovell a William Anders, se stali prvními lidmi, kteří na vlastní oči viděli odvrácenou stranu Měsíce.

Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem přípravy na vánoční svátky.

Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na slavnost Narození Páně 25. prosince.

Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských zvyků a pověr.

Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší (roráty), při nichž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost.

Oběd má stále ještě postní charakter (krajově hubník, kuba či muzika).

Vánoční stromek nemá v Česku dlouhé tradice, protože se v měšťanských rodinách začal prosazovat až ve 40. letech 19. století. Stromeček se zdobil cukrovím a výrobky ze dřeva, perníku a pečiva.

Po večeři bylo zvykem zpívat koledy a případně rozdávat dárky. Nadělování dárků bylo původně spjato s 6. prosincem, památkou sv. Mikuláše, avšak postupně se tento zvyk přesunul právě na Vánoce. Tradičně je ten, kdo „naděluje dárky“, nazýván Ježíšek, čímž se zřejmě vyjadřuje víra, že vše dobré, co člověk dostává, má od Boha.

K Štědrému večeru se pojí také řada tradičních obyčejů, pomocí nichž se naši předkové snažili odhadnout průběh nového roku. Mezi tyto zvyklosti patří schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem, klepání střevícem na kurník, barborky, lití olovaapod.

V katolické církvi večer Štědrého dne představuje již začátek oslavy Narození Páně, která připadá na 25. prosince (tzv. vigilie). Proto den tradičně končí půlnoční mše, na které se zpívají koledy a začíná samotná církevní oslava narození Ježíše Krista. Nejznámějším hudebním ztvárněním tzv. „půlnoční“ je Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby.

Hlas půlnočních zvonů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní noci otevírají poklady a probouzejí mrtví.

A jak je to v jiných zemích?

Podle německé tradice nosí dárky podobně jako v Čechách Ježíšek (Christkind), podobná zvyklost panuje i v Horním Slezsku, kulturně původně německém, kde dárky přináší Dětátko (Dzieciątko).

V různých polských regionech dárky přináší vždy někdo jiný. Kromě Dětátka (Slezsko) je to, Gwiazdka(Hvězdička, zřejmě první hvězda na obloze), sv. Mikuláš (św. Mikołaj, Mazovsko), Andílek (Aniołek, Malopolsko), Gwiazdor (stařec s holí, Velkopolsko).

Ve Spojených státech amerických vozí dárky Santa Claus. Létá vzduchem na saních, které jsou tažené kouzelnými soby.

Ve Francii nosí dárky Papa Noël.

Ve Španělsku nosí dárky Tři králové (Los Reyes Magos).

V Rusku se nenaděluje na Štědrý den, ale na Nový rok přináší dárky Děda Mráz, který přijíždí za doprovodu Sněhurky na saních.

Ve Finsku navštěvuje děti Joulupukki, což je postava oděná do kozlí kůže bydlící v Laponsku. Finsko je jediná země, kde na Štědrý večer děti vidí postavu, která naděluje. Tato tradice připomíná českého Mikuláše.

Zvláštností je tradice na Apeninském poloostrově - zde naděluje dárky žena, hodná čarodejnice Befana. Ta ale dárky rozdává až 6.1., a proto se i zde stále víc projevuje vliv Santy Clause, stejně jako v ostatních evropských zemích.

Svátky:

Štědrý den. Adam a Eva.

V kalendáři má dnes půl dne svátek Adam a druhou půli slaví Eva. K tomu je ještě Štědrý den.

Dejme přednost ženě. Jméno Eva je hebrejského původu a znělo Havváh. Doslova znamená "živá", přeneseně pak "životodárná" či "matka života". Zkrátka - pramáti Eva. Podle dostupných údajů patří Eva k nejoblíbenějším jménům tohoto století. Adam má své počátky také v hebrejštině, souvisí s há-adáma, "země"

Příběh Adama a Evy je dostatečně znám ze Starého zákona. Bohu se zželelo Adama v jeho samotě a stvořil mu ženu - Evu. Přitom vyslovil důležité pravidlo, aby do budoucna muž opustil svou matku i otce a přilnul ke své ženě. Spolu měli utvořit rodinu novou. Adam a Eva žili nejprve v ráji, kde vládl klid a mír. Avšak idylu narušil had - Ďábel pokušitel, symbol zla. Jeho intrikou utrhla Eva zapovězené ovoce a svedla k tomuto činu i Adama. Symbolicky tím oba porušili domluvu s Bohem, platný mravní kodex. Za to byli odsouzeni k pozemskému životu v bídě a utrpení, Eva a její následovnice navíc k porodním bolestem. Pokušení Adama a Evy bylo velkým Ďáblovým triumfem. Podle proroctví mohla hadí, tj. Satanovu hlavu rozdrtit pouze další žena. Byla jí Panna Maria, která porodila Ježíše Krista. My si můžeme z Evina příběhu vybrat následující poučení: Nikdy, ať už ze zvědavosti či z jakéhokoliv jiného důvodu, se nevyplácí vědomě si vybrat zlo. Vždy to špatně skončí.

Dnes slaví mnoho lidí na naší planetě Štědrý den a především večer, který nás má připravit na vrchol celého adventu - Boží hod vánoční. Rodiče tohoto dne nabádají děti k půstu a slibují jim, že uvidí zlatá prasátka. Půst končil s východem první hvězdy. Tehdy si rodina sedla ke štědrovečerní večeři. Lidé věřili, že počet míst u stolu by měl být sudý. Bylo také zvykem prostřít pro náhodného poutníka. Před večeří se všichni společně pomodlili a vyslovili přání sejít se za rok znovu.

Pro nás je symbolem Vánoc ozdobený stromeček, pro naše předky jím byl betlém. Ježíš Kristus se narodil v prostých chlévských jeslích v Betlémě. Tuto situaci se pokoušejí i dnes navodit různě vyřezávané figurky, které vedle svaté Rodiny a Tří králů zobrazují snad všechny řemeslníky, rolníky a pastevce, co jich svět zná. Ti všichni se na vyřezávaných betlémech přišli poklonit narozenému Ježíškovi. S touto tradicí začal František z Assisi. V roce 1223 nechal v jeskyni u vsi Greccio postavit živý obraz, který představoval Ježíšovo narození. Od té doby šířili především františkáni tento zvyk po celém světě. Skutečný počátek betlémů v podobě, jakou známe, nacházíme v polovině 16. století. U nás se objevují "jesle dosud nevídané" o Vánocích roku 1562 v Praze. Do lidového prostředí se jesličky a betlémy dostaly v 18. století, když císař Josef II. betlémy i hry o narození Krista zakázal v kostelech provozovat. Tím však tradiční poetiku Vánoc z myslí lidí nevymýtil. A jak se můžeme přesvědčit, bez betlému a Ježíška v jesličkách si nedovedeme Štědrý večer vůbec představit.

Zdobení vánočního stromečku je zvykem daleko mladším. Prvá zmínka pochází z roku 1570 a je z brémské kroniky. Tehdy si tamní řemeslníci postavili stromeček do cechovní místnosti, ozdobili jej a pozvali k němu své děti. Od té doby se začal tento zvyk šířit německými zeměmi. V roce 1816 již stál stromek na císařském dvoře ve Vídni. Ještě předtím, v roce 1812, jej pro své hosty vystrojil v Praze režisér Stavovského divadla Liebich, který pocházel z Bavorska. Jeho přátelé jej odměnili a pod stromek mu nadělili vyplacené dlužní úpisy. Brzy potom se objevil stromeček v šlechtických komnatách. V roce 1843 už psaly Pražské noviny o nákupu vánočních stromků jako o běžné záležitosti.

Dnes se Vánoce bohužel změnily v dobu horečného nakupování a shánění drahých dárků. Málokdo si vůbec připomene, že křesťané očekávají narození svého Vykupitele a že všichni, věřící i nevěřící bez rozdílu, je dříve chápali jako svátky dětské radosti.

Dnešního dne Římané slavívali svoje Saturnalie a bezpochyby též jiní národové pokládali dobu zimního slunovratu za dobu posvátnou a tajemnou. Svědčí o tom i naše mnohé zvyky a pověry Štědrého večera.

V keltském kalendáři stromů začíná dnes měsíc břízy - Beith.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze