Vzpomínáček - 19. června - Luděk Kopřiva a Václav Klaus

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 19. června. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Blaise Pascal, jednání v Ratibořicích, František Gellner, Windischgrätzova demise, Jiří Voskovec, první den otců, Kašparův dálkový let z Pardubic do Prahy, projekt o válečných půjčkách, Aage Niels Bohr, Luděk Kopřiva, Josef Nesvadba, Roald Amundsen, Jan Vodňanský, Václav Klaus, Alois Eliáš, Vít Olmer, Benešovy dekrety, manifestační volba E. Beneše prezidentem ČSR, Salman Rushdie, Ferenc Futurista, XI. všesokolský slet, popraveni manželé Rosenbergovi, Marek Prokop, Cimrmanův Akt, 19. červen 1968 a 1969, poprvé vyšel Garfield, změny ve federální vládě, předčasné volby do Poslanecké sněmovny..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

1623 – Narodil se Blaise Pascal, francouzský matematik a fyzik († 19. srpna 1662)

1813 – K dalšímu kolu jednání došlo v Ratibořicích mezi Metternichem a pruskou delegací.

1881 – Narodil se František Gellner, básník († asi 13. září 1914)

1895 – A. Windischgrätz s celou vládou podal demisi. Prozatímním vedením státní správy byl pověřen úřednický kabinet dosavadního dolnorakouského místodržitele E. Kielmansegga.

1905 – Narodil se Jiří Voskovec, herec († 4. července 1981)

1910 – Ve Spokane, stát Washington, se poprvé slavil den otců. (Slaví se třetí červnovou neděli)

Ing. J. Kašpar absolvoval v Pardubicích s letadlem vlastní konstrukce (společně s ing. E. Čihákem) první veřejný let v českých zemích; 13. května 1911 uskutečnil "dálkový let" z Pardubic do Prahy.

1920 – Národní shromáždění schválilo projekt o válečných půjčkách, který měl sanovat československé peněžnictví a posílit důvěru ve stát. ČSR převzala celkem 4 miliardy 300 milionů korun rakouských válečných půjček a vyplatila za ně přes miliardu úroků.

1922 – Narodil se Aage Niels Bohr, dánský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 8. září 2009)

1924 – Narodil se Luděk Kopřiva, český herec († 2. října 2004)

Luděk Kopřiva se narodil jako Ludvík Kopřiva 19. června 1924 v Praze.

Roku 1946 dokončil studia na pražské Státní konzervatoři a v roce 1948 také na DAMU.

Nejdříve prošel oblastním souborem v Ostravě (1948 – 1951) a Divadlem J. K. Tyla v Plzni (1951 – 1956).

Po návratu do Prahy se na dlouhá léta stal členem Divadla E. F. Buriana (1960 – 1991), z něhož po rozpuštění souboru odešel na odpočinek.

Kopřiva byl vynikajícím představitelem menších a výrazných komediálních postav, které kromě divadla s úspěchem vytvářel rovněž ve filmu. Pro kopřivu byla nanejvýš charakteristická, a u diváků notoricky známá, menší, vždy mrštná, postava, vysoké čelo, téměř lysá hlava a dobrácky optimistický obličej.

Svůj debut před kamerami si odbyl již v roce 1949 menší postavičkou natěrače Pepíka v osvětovém Tomanově filmu I ANDĚLÉ ZTRÁCEJÍ TRPĚLIVOST. Z důvodu jeho mimopražských angažmá se k soustavné filmové práci dostal až o patnáct let později rolí kolegy v krátkém příběhu školy FAMU KOUZELNÁ NOC (1964), a po další čtyřleté přestávce postavou žoviálního pana Pepíka v krátkometrážní Švankmajerově grotesce ZAHRADA (1968).

Od té doby se stal vyhledávaným představitelem různých menších a často komediálně laděných postav. Hrál kanovníka Jindřicha v KRÁLOVSKÉM OMYLU (1968), učitele v pohádkové komedii DÍVKA NA KOŠTĚTI (1971), Seidla v dramatu PŘÍPAD PRO ZAČÍNAJÍCÍHO KATA (1969), jihoamerického velvyslance v Sci–Fi komedii COŽ TAKHLE DÁT SI ŠPENÁT (1977), vedoucího kadeřnictví v komedii PÁTEK NENÍ SVÁTEK (1979), televizního režiséra v HODINÁŘOVĚ CESTĚ KOLÁROVÝM MOŘEM (1979), profesora Janatku v komedii SRDEČNÝ POZDRAV ZE ZEMĚKOULE (1982), místopředsedu v komedii RUMBURAK (1984), vedoucího kulturního domu v PRODAVAČI HUMORU (1984), Pyšvejce v pohádce O ZATOULANÉ PRINCEZNĚ (1988), alkoholika v léčení v dramatu DOBŘÍ HOLUBI SE VRACEJÍ (1988), prokuristu v retrospektivní komedii ANDĚL SVÁDÍ ĎÁBLA (1988) či panovníka ve fantastických snímcích KAČENKA A STRAŠIDLA (1992) a KAČENKA A ZASE TA STRAŠIDLA (1992).

Velmi často filmoval také se slovenskými filmaři (ŽIVOT NA ÚTEKU, HORÚČKA, KONCERT PRE POZOSTALÝCH, SMRŤ ŠITÁ NA MIERU, CITOVÁ VÝCHOVA JEDNEJ DÁŠE a další).

U českých diváků však nejvíce zůstaly v paměti postavy nervního divadelního režiséra Branda ve Vorlíčkově Sci–Fi komedii „PANE, VY JSTE VDOVA!“ (1970), přehnaně afektovaného a pohybově nadaného choreografa Huga v komedii JAK SVĚT PŘICHÁZÍ O BÁSNÍKY (1982) režiséra Dušana Kleina, „upírobijce“ doktora Hermana ve strašidelné komedii Jaroslava Soukupa SVATBA UPÍRŮ (1993), a zejména národem notoricky známého staromódního a lehce poťouchlého faráře Otíka v letních bláznivých komediích Zdeňka Trošky SLUNCE, SENO, JAHODY (1983), SLUNCE, SENO A PÁR FACEK (1989) a SLUNCE, SENO, EROTIKA (1991). Naposledy si zahrál v koprodukční propadákové Sci–Fi NEXUS (1993), kde ztvárnil Fuccaneliho. Po této filmové roli dobrovolně zanechal herectví, odešel z veřejného života a stáhl se do soukromí.

Často byl využíván televizí (inscenace ZLOČIN LORDA SAVILA, POHÁDKA O HONZOVI, KATEŘINA ZLÉ POVĚSTI, ZVONY PANA MLÁCENA, NEBOŽTÍCI NA BÁLE, ČERTOVY KAMENY, UKRADENÝ KAKTUS atp., seriály FANTOM OPERETY, PAN TAU, ZAPRÁŠENÉ HISTÓRIE EMA BOHÚŇA, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, LUCIE, POSTRACH ULICE, ARABELA, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, BAMBINOT, PANOPTIKUM MĚSTA PRAŽSKÉHO, KŘEČEK V NOČNÍ KOŠILI, NÁHRDELNÍK a HŘÍCHY PRO PÁTERA KNOXE a různé zábavné pořady), dabingem (LADY A TRAMP, MY Z KAČEROVA, ČETNÍK ZE SAINT TROPEZ aj.) a také rozhlasem („Kariéra“, „Bidýlko“ nebo „Pes baskervilský“).

Od devadesátých let se na veřejnosti objevoval již jen sporadicky (například ve vzpomínkovém pořadu SLUNCE, SENO, HELENA). Ke konci života tento oblíbený herec trpěl Parkinsonovou chorobou, které nakonec podlehl 2. října 2004 v Praze čtyři měsíce po svých osmdesátých narozeninách.

1926 – Narodil se Josef Nesvadba, český spisovatel († 26. dubna 2005)

1928 – Zemřel Roald Amundsen, norský polární badatel (* 16. července 1872)

1941 – Narodil se Jan Vodňanský, textař a scenárista

Narodil se Václav Klaus, český prezident, ekonom a politik

Václav Klaus narozený v Praze 19. června 1941 je český politik, spisovatel a ekonom. Nejdříve zastával funkci bankovního úředníka a prognostika, po listopadu 1989 se stal ministrem financí ČSFR, v období 1992 - 1997 byl premiérem ČR, později se stal předsedou Poslanecké sněmovny. V roce 2003 byl poprvé zvolen prezidentem České republiky.

Na Vysoké škole ekonomické v Praze vystudoval v letech 1958 - 1963 zahraniční obchod.

Během studia se seznámil se svou manželkou Livií. Po úspěšném absolvování studia hrál ligový basketbal za Duklu Praha. V té době se přihlásil do konkursu na místo v Ekonomickém ústavu ČSAV, místo získal. V roce 1968 získal titul kandidát ekonomických věd.

V roce 1970 opustil vědeckou kariéru, odešel do československé státní banky. V roce 1987 se vrátil k akademické činnosti v Prognostickém ústavu ČSAV. Brzy po 17. listopadu 1989 se dostal do kontaktu s Václavem Havlem, díky němu tedy do politiky.

V roce 1991 se habilitoval na FSV UK jako docent ekonomie. Ve stejném roce se stal místopředsedou vlády ČSFR a o rok později po vítězství ODS ve volbách byl jmenován předsedou. V roce 1995 byl jmenován profesorem pro obor financí na Vysoké škole ekonomické. Velkou měrou se podílel na rozdělení Československa, které se uskutečnilo 1. ledna 1993. V letech 1993 - 1997 zastával Klaus funkci premiéra. V roce 1999 kvůli neshodám o rozdělení moci podepsalo na 200 tisíc občanů kampaň "Děkujeme, odejděte" a desetitisícové demonstrace na náměstích požadovaly odchod jak Klause, tak i Zemana.

Klausova prezidentská kandidatura vyvrcholila 28. února 2003, když ve třetím kole byl potřetí opakované volby zvolen prezidentem České republiky. Do funkce byl inaugurován 7. března 2003.

Václav Klaus je literárně velice činný, celkem vydal nadobyčejné množství různých titulů. S manželkou Livií má dva syny Jana a Václava. Rád lyžuje a hraje tenis.

1942 – Byl popraven Alois Eliáš, generál, předseda protektorátní vlády (* 1890)

Narodil se Vít Olmer, filmový režisér a herec

1945 – Vydán dekret prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech č. 16/1945 Sb. (tzv. velký retribuční dekret); současně s ním byl vydán dekret o Národním soudu (č. 17/1945 Sb.) s platností pro české země. Velký dekret vycházel ze zákona na ochranu republiky č. 50/1923 Sb. Retribuční mimořádné lidové soudy zasedaly v pětičlenných senátech, trest se vykonával do dvou hodin po vynesení rozsudku a popravovalo se veřejně. Ve vybičované atmosféře došlo k celé řadě přehmatů.

1946 – Tři dny po ustavující schůzi Ústavodárného národního shromáždění se konala jednomyslná (manifestační) volba E. Beneše prezidentem ČSR. Současně podala demisi vláda Z. Fierlingera.

1947 – Narodil se Salman Rushdie, indický spisovatel

Zemřel Ferenc Futurista, herec (* 7. září 1891)

1948 – V Praze začal XI. všesokolský slet, který vyzněl jako protivládní demonstrace (zejména mohutný průvod sokolů). Následovala represivní opatření, Bezpečnost během sletu zadržela 237 osob.

1953 – V New Yorku byli popraveni manželé Ethel Rosenbergová a Julius Rosenberg. Ti předali Sovětskému svazu plány americké atomové bomby.

1965 – Narodil se Marek Prokop, přední český konzultant SEO (Search Engine Optimization, optimalizace pro vyhledávače)

1967 – Divadlo Járy Cimrmana uvedlo 1. rekonstrukci cimrmanovy hry – Akt.

1968 – v Praze-Ruzyni se konal celostátní aktiv Lidových milicí. K 10 000 účastníkům promluvil A. Dubček. Novinářům nebylo dovoleno aktivu se zúčastnit. Milicionáři ostře kritizovali „pravicové síly“, žádali zakročit proti sdělovacím prostředkům a přítomní zástupci StB požadovali na milicích pomoc v boji proti kontrarevoluci. Účastníci na závěr přijali rezoluci s vyjádřením důvěry ÚV KSČ a zdravici sovětskému lidu. Celá akce vyvolala v zemi vlnu rozhořčení, která přerostla v podpisovou akci za zrušení milicí.

ČSSR zastavila s okamžitou platností vydávání všech druhů víz k cestám do Československa, a to všem vojenským osobám paktu NATO.

Do Prahy přiletěl vrchní velitel vojsk Varšavské smlouvy I. I. Jakubovskij, který na území ČSSR řídil ve dnech 19. – 30. 6. spojenecké velitelsko-štábní cvičení pod názvem „Šumava“ za účasti až 27 000 vojáků.

V tutéž dobu byly dvě sovětské divize uvedeny do stavu bojové pohotovosti a další dvě sovětské divize přesunuty z Pomořanska k čs. hranicím s NDR.

1969 – ČÚTI nařídil redakcím, aby „problémům vzniklým kolem IV. ročníku festivalu populárních písní Bratislavská lyra nebyla věnována publicistická pozornost“. Po tomto festivalu byli postiženi zejména zpěvák Petr Novák, který v přímém televizním přenosu požádal o minutu ticha za Jana Palacha, dále vítěz Bratislavské lyry Karel Černoch a zpěvačka Marta Kubišová, pro kterou její účast byla jejím posledním veřejným vystoupením v době tzv. normalizace.

1978 – Vyšel první z řady komiksů Garfield.

1989 – Další významné změny ve federální vládě; došlo k odvolání pěti ministrů, což bylo dokladem nejistých poměrů v zemi.

1998 – Začaly předčasné volby do Poslanecké sněmovny; nejvíce hlasů získala ČSSD (32,31 %), za ní skončila ODS (27,74 %), třetí se umístila KSČM (11,03 %), následovaly KDU-ČSL (9 %) a US (8,60 %); z dosavadních parlamentních stran se do nové Sněmovny nedostala SPR-RSČ (3,9 %). Rozložení křesel ve sněmovně bylo následující: ČSSD - 74, ODS - 63, KSČM - 24, KDU-ČSL - 20, US - 19. Předsedou Sněmovny byl 17. července zvolen V. Klaus (ODS).

Svátky:

Svátek mají Leoš, Jan (Nepomuk Neumann), Romuald.

V občanském kalendáři má dnes svůj svátek Leoš. Jedni se domnívají, že se jedná o domáckou formu k Leonardovi, druzí, že k Leopoldovi. Význam jména je proto různý: Leonard se vykládá "silný jako lev", Leopold znamená "statečný v lidu".

Asi nejznámějším Leošem u nás byl hudební skladatel Janáček (1854-1928), jenž sílu i odvahu bezesporu měl. Narodil se v učitelské rodině v Hukvaldech. Základy hudby získal v Brně a potom již následovala hudební studia v Praze, Lipsku a ve Vídni. Roku 1881 se Janáček vrátil do Brna, stal se ředitelem tamní varhaní školy. Od roku 1919 působil jako profesor konzervatoří v Brně i v Praze. Složil světově proslulé opery (Její pastorkyňa, Příhody lišky Bystroušky, Věc Makropulos, Z mrtvého domu aj.) a vokální skladby a kantáty. Největší slávy dosáhla jeho Glagolská mše, psaná na staroslověnský text. Ve své tvorbě vycházel programově z moravského folklóru. Jeho odvážná a moderní hudba byla doma opomíjena, ba odmítána. Talent Leoše Janáčka se však prosadil ve světě a dnes patří jeho dílo ke kmenovému repertoáru všech světových scén.

V českém církevním kalendáři má dnes svátek další z mnoha Janů. Na dnešní den připadá světec z doby historicky nedávné. Pochází dokonce od nás a jmenuje se Jan Nepomuk Neumann. Ve světovém kalendáři je jeho památka slavena již 5. ledna.

Jan Nepomuk Neuman se narodil roku 1811 v Prachaticích jako syn české matky a německého otce. Byl velmi nadaným žákem a po dokončení studia v Českých Budějovicích pokračoval na teologické fakultě v Praze. Ovládal osm jazyků, velice jej zajímala i botanika a astronomie. V Rakousku-Uhersku však pro přebytek kléru nemohl hned dosáhnout vysvěcení. Rozhodl se tedy, že vykoná misii v Americe, a v roce 1836 skutečně odplouvá. Za oceánem je konečně vysvěcen na kněze, stává se farářem ve Williamsvillu u Buffala, pak ještě v jiném zapadlém koutě tehdy dosti divokého kraje. Prožívá příhody, při nichž jde někdy o život. Většinou působí mezi svými německy mluvícími krajany, dostává se i k Niagarským vodopádům. V roce 1852 je jmenován biskupem ve Philadelphii. V té době již několik let zastává funkci představeného amerických redemptoristů. Dokončuje stavbu katedrály, prý nejkrásnější v Americe, a kromě ní se podílí ještě na stavbě více než 80 dalších. Současně s tím otevírá na 100 nových škol. Na sklonku života Jan Nepomuk Neumann navštívil Prahu a Prachatice, které nadšeně uvítaly svého slavného krajana.

Jeho život byl naplněn prací. Proto není divu, že se 5. ledna roku 1860 zcela vyčerpaný zhroutil přímo na ulici ve svém sídelním městě Philadelphii. Papež Pavel VI. jej 19. června roku 1977 prohlásil za svatého. Proto český kalendář, na rozdíl od světového, světí jeho památku až 19. června.

Dalším dnešním světcem je Romuald (952-1027). Pocházel z rodu vévodů z Ravenny a od mládí žil bohapustým životem. Jednou byl svědkem souboje, který však pokládal za vraždu. Nemohl se zbavit výčitek, zpytoval svědomí a začal vyhledávat samotu. Nakonec se z něho stal poustevník a založil přísný kamaldulský řád.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze a další zdroje