Vzpomínáček - 17. prosince - Marie Rosůlková a Jaroslav Satoranský

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 17. prosince. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: " Dobytí Říma Ostrogóty, Jindřich VIII. vyloučen z církve, ústup francouzských a bavorských vojsk z Čech, konec vlády Karla III. Albrechta, Simón Bolívar, nový obchodní zákoník, Josef Lada, Marie Rosůlková, první let bratří Wrightů, sněm evangelíků, Tomáš Špidlík, první díl Rychlých šípů, Jaroslav Satoranský, 17. prosince 1968-69, střelba do dělníků v Gdyni, M. Jakeš generálním tajemníkem ÚV KSČ, založení ODA, 1. díl seriálu Simpsonovi, J. Kalvoda rezignoval na všechny své funkce, J. Tošovský novým předsedou vlády..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

546 – Ostrogótský král Totila dobyl město Řím.

1538 – Papež Pavel III. vyloučil z církve anglického králeJindřicha VIII..

1742 – Za krutých mrazů začal ústup francouzských vojskz Prahy; maršálu Belle-Islemu se podařilo za velkých ztrát po desetidenním pochodu přes Rakovník, Toužim a Kynžvart dosáhnout 26. prosince Cheb. Téhož dne kapituloval zbytek francouzské posádky v Praze pod velením generála Cheverta (předtím Prahu dobyl). Rakouská vojska vstoupila 2. ledna 1743 do vyhladovělé Prahy.

Francouzští vojáci, kteří nemohli odejít s armádou, zůstali ve městě (šlo zhruba o 2 tisíce nemocných a raněných). Čechy rovněž musela opustit bavorská vojska, čímž také skončila vláda Karla III. (Karla Albrechta) jako českého krále; svou moc uplatňoval poté jen v západní části země a v okolí Prahy, a to ještě za finanční a vojenské pomoci Francie.

1830 – Zemřel Simón Bolívar, jihoamerický politik (* 24. července 1783)

1862 – Vydán nový obchodní zákoník, který legalizoval naprosto volnou konkurenci v obchodním podnikání. Vstoupil v platnost v lednu 1863.

1887 – Narodil se Josef Lada, český malíř († 14. prosince 1957)

1901 – Narodila se Marie Rosůlková, česká herečka († 15. května 1993)

Marie Rosůlková se narodila 17. prosince 1901 v Plzni do rodiny ševce živnostníka.

Milovala herectví, ale nemohla odejít na pražskou Státní konzervatoř, protože už v Praze studoval bratr, pozdější architekt a katolický kněz Jan Rosůlek (1900 – 1990).

Vystudovala proto plzeňskou dvouletou obchodní akademii a pracovala ve filiálce pražské pozemkové banky v Plzni.

Už během studií a zaměstnání Marie Rosůlková pracovala nadšeně u ochotníků a brala soukromé hodiny herectví u Marie Laudové – Hořicové.

Nakonec se rozhodla divadlu věnovat profesionálně a ve svých dvaceti letech se stala herečkou.

Prošla plzeňským Městským divadlem (1921 – 1924), Jihočeským divadlem v Českých Budějovicích (1924 – 1925).

Dále pak pražským Divadlem Vlasty Buriana (1925 – 1926), opět Městským divadlem v Plzni (1926 až 1931), brněnským Zemským divadlem (1931 – 1933), opět Divadlem Vlasty Buriana (1933 – 1934), Vinohradským divadlem v Praze (1934 – 1949) a Městskými divadly pražskými (1950 – 1982), z jehož svazku odešla do penze až po své osmdesátce. S úspěchem hostovala i v Činoherním klubu.

Na začátku své kariéry se v divadelních programech psala jako Mary Rosůlková. Postupně se z mladých milovnic vyvinula k velkým charakterním postavám v konverzačních hrách. Zpočátku prošla i baletem a operetou. Brzo se přehrála do postav starých, ale laskavých a hřejivě moudrých žen, nebo i do hádavých ješitných paniček a žen. Popularitu si vydobyla i svým parodickým smyslem pro humor. Nejvíce využívala svůj vysoký měkký hlas. Hrála např. „Harold a Maude“ (Maud), „Ženský zákon“ (Dora), „Lulu“ (královna Kristina), „Chroust“ (Tonička), „Noc na Karlštejně“ (Alena), „Tři dámy s pistolí“ (Heliodora), „Tartuffe“ atd.

Film se této herečce dlouho vyhýbal, i úlohy ve filmech PUDR A BENZIN (1931) a BEZDĚTNÁ (1935). Poprvé si zahrála Lídu Tomanovou v Binovcově PORUČÍKU ALEXANDRU RJEPKINOVI (1937). Až do konce 60. let si zahrála sestřenici Koníčkovou (PŘÍTELKYNĚ PANA MINISTRA), manželku (PANTÁTA BEZOUŠEK, PRŮLOM, KARIÉRA, MĚSÍC NAD ŘEKOU), majitelku tiskárny Šeborovou (GABRIELA), hosta (ŘEKA ČARUJE), sekretářku (ZAOSTŘIT, PROSÍM!), prostitutku Růženu Vašákovou (O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH), harfenistku Helenu (FANTOM MORRISVILLU) nebo ženu (SPALOVAČ MRTVOL).

Pravá herecká dráha Marie Rosůlková začala až za normalizace ve snímcích „ČTYŘI VRAŽDY STAČÍ, DRAHOUŠKU“ (vlezlá bytná Harringtonová), PETROLEJOVÉ LAMPY (maloměstská matka), 6 MEDVĚDŮ S CIBULKOU (bytná), HOLKY Z PORCELÁNU (důchodkyně Janinka), V KAŽDÉM POKOJI ŽENA (stará „Generálka“), LÉTO S KOVBOJEM (prababička), ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM (Američanka Whiteová), SÓLO PRO STAROU DÁMU (Irena), JAK NAPÁLIT ADVOKÁTA (matka Hořice), KONEČNÁ STANICE (bývalá herečka Sofi), ŠAŠEK A KRÁLOVNA (dvořan), dva díly „VEVERKY“ (babi Pralinka) aj.

Nesmíme zapomenout na její práci pro rozhlas („Kovbojská pohádka“, „Paní ministrová“, „Básník mého srdce“, „A léta běží…“, „Královna Koloběžka“, „Josefina“, „Narozeniny“, „Obraz Doriana Graye“, „Balada o čekání v podzimní trávě“), gramofonové desky („Se Štěpánkou za pohádkou“ nebo „Pohádky Boženy Němcové“), dabing (například ZLATÉ VĚŽE) a televizní inscenace (MŮJ GENERÁL, DOKTOR A BĚSI, ZLOČIN LORDA SAVILA, LÁSKA JAKO TRÁM, AMATÉR, JAK CHODÍ BABIČKY SPÁT, KŘESADLO, PRINC A CHUĎAS, ZLATOVLÁSKA, NEZBEDNÁ POHÁDKA, NEBOŽTÍCI NA BÁLE, SARDINKY ANEB ŽIVOT JEDNÉ RODINKY, LALŮČEK, DÁMSKÁ JÍZDA, UTOPÍM SI HO SÁM či PŘÍSAHÁM A SLIBUJI).

Uznání a popularitu získala i rolemi v seriálech (SŇATKY Z ROZUMU, TAKOVÁ NORMÁLNÍ RODINKA, BYL JEDNOU JEDEN DŮM, NEMOCNICE NA KRAJI MĚSTA, DNES V JEDNOM DOMĚ, ZKOUŠKY Z DOSPĚLOSTI, MALÝ PITAVAL Z VELKÉHO MĚSTA, LÉTAJÍCÍ ČESTMÍR, BAMBINOT, SYNOVÉ A DCERY JAKUBA SKLÁŘE, KŘEČEK V NOČNÍ KOŠILI). Získala titul Zasloužilé umělkyně (1966). Roku 1931 hostovala třikrát v pražském Národním divadle. Jejím bývalým manželem byl herec, spisovatel a divadelní režisér Jarmil Škrdlant (1896 – 1965). Sepsala své vzpomínky „Držte si klobouky!“ (1991). Marie Rosůlková zemřela 15. května 1993 v Praze ve věku nedožitých vysokých devadesáti dvou let.

1903 – Bratři Wrightové uskutečnili první let letadlem.

1918 – V Praze zasedal generální sněm evangelíků, na němž bylo vysloveno přání sloučit evangelické církve ve společnou evangelickou církev bratrskou.

1919 – Narodil se Tomáš Špidlík, český katolický kněz a kardinál († 15. dubna 2010)

1938 – v časopise Mladý hlasatel vyšel první díl kresleného seriálu Rychlé šípy spisovatele Jaroslava Foglara

Rychlé šípy je název fiktivního klubu pěti hochů z knih a komiksů spisovatele Jaroslava Foglara.

Členy klubu byli (na obrázku zleva doprava) Rychlonožka, Jarka Metelka, Mirek Dušín,Červenáček a Jindra Hojer.

Dalším hrdinou na obrázku je první zvířecí člen klubu Bublina, který hrdinsky zahynul ve Stínadlech.

Rychlé šípy jsou v Česku všeobecně známé. Jméno Mirka Dušína se stalo synonymem bezchybného kladného hrdiny, jeho opakem jsou členové soupeřícího Bratrstva kočičí pracky: Dlouhé Bidlo, Štětináč a Bohouš.

Rychlé šípy původně vycházely jako komiks od roku 1938 do roku 1989 s vynucenými přestávkami v období nacismu a komunismu.

Zatímco autorem textu byl vždy Jaroslav Foglar, kreslířem první série byl Jan Fischer, druhou sérii (období kolem Pražského jara) kreslil Marko Čermák. První série vycházela v časopisech Mladý Hlasatel a Vpřed. Souborné knižní vydání seriálu vyšlo roku 1998 v nakladatelství Olympia.

Rychlé šípy jsou hlavními postavami knižní trilogie Dobrodružství v temných uličkách: Záhada hlavolamu (1941), Stínadla se bouří (1947), a Tajemství Velkého Vonta (1986 české vydání v Německu, v ČR až 1990). Záhada hlavolamu byla zfilmována v roce 1993 (režie: Petr Kotek) a stala se také námětem TV seriálu z roku 1969 (režie Hynek Bočan). Známými rekvizitami z ní jsou záhadný hlavolam Ježek v kleci, Tleskačovo létající kolo, tajemný Em, temné uličky Stínadel a bezeslovná píseň Vontů. Knihy Záhada hlavolamu a Stínadla se bouří vyšla později i jako obrázkový komiks.

1939 – Narodil se Jaroslav Satoranský, český herec

Jaroslav Satoranský se původně vyučil rytcem, ale zároveň začal hrát amatérsky divadlo, což jej následně přivedlo ke studiím na DAMU v Praze.

Po absolutoriu oboru herectví (1961) nastoupil do Divadla J. Průchy v Kladně (1963-1966), odkud pak přešel do Vinohradského divadla v Praze (1966).

V divadle dostal řadu příležitostí, především v klasickém repertoráru (Macbeth, Král Lear, Maryša, Strakonický dudák, Legenda o lásce).

Před filmovou kamerou se Satoranský objevil poprvé v dětské detektivce ZPÍVAJÍCÍ PUDŘENKA (1959), o něco větší roli pak dostal v rodinném psychologickém dramatu s propagandistickým podtextem OSENÍ (1960).

Po několika dalších filmech pak dostal hlavní roli v hudební komedii BYLO NÁS DESET (1963); na hodnotách tohoto kdysi populárního filmu zapracoval neúprosný čas. V průběhu šedesátých let pak Satoranský hrál menší role v řadě dalších filmů, komediích i dramatech, například jen v roce 1967 hrál v pěti snímcích. Od konce 60. let se pak objevoval také v televizních seriálech, jedním z těch prvních byla ZÁHADA HLAVOLAMU (1969), následoval například F. L. VĚK (1971). Nadále točil také filmy, ale jedná se dnes již o zapomenuté snímky.

Těžiště jeho práce spočívá především v televizi, která mu především velkými rolemi v seriálech NEJMLADŠÍ Z RODU HAMRŮ (1975) a INŽENÝRSKÁ ODYSEA (1979) přinesla obrovskou popularitu, byť diskutabilní vzhledem ke společenské angažovanosti těchto děl a také časově omezenou. Za roli Jana Hamra dostal v roce 1976 televizní cenu Zlatého krokodýla. Naopak nadčasovou hodnotu vytvořil Jaroslav Satoranský svou účastí v dodnes slavném večerníčku KRKONOŠSKÉ POHÁDKY (1974). Ve filmu se objevil naposledy jako policista v dětské detektivce TŘETÍ SKOBA PRO KOCOURA (1983), od té doby pracoval výhradně pro televizi. Hrál v seriálech, pohádkách a televizních inscenacích, za zmínku stojí historické příběhy PŘÍPAD AUFFENBERG (1993) nebo MISIE (1994), v nichž hrál hlavní role. V poslední době jsme Jaroslava Satoranského mohli vidět například v oblíbeném seriálu ČETNICKÉ HUMORESKY (1997).

Jaroslav Satoranský je od roku 1961 ženatý s Libuší, rozenou Kubovou, s níž má dceru Martinu.

1968 – Vláda se zabývala některými národohospodářskými problémy a mj. přijala konkrétní úkoly k zlepšení bytové výstavby.

Vládní výbor pro tisk a informace projednal složení, postavení a působnost federálních a národních orgánů v oblasti hromadných sdělovacích prostředků.

Předsednictvo Slovenské národní rady schválilo zřízení 15 ministerstev a šesti ústředních úřadů státní správy Slovenské socialistické republiky.

Vědecká rada ministerstva národní obrany konstatovala, že úkoly vlády k likvidaci následků zrady Jana Šejny byly splněny.

Rada pracujících podniku Škoda Plzeň zvolila generálním ředitelem Jana Martiňáka.

V Leningradě zahájili soudní proces se třemi sovětskými občany - advokátem Jurijem Ženglerem a inženýry Lvem Klasevským a Anatolijem Studentovem, kteří byli obviněni z rozšiřování letáků na protest proti sovětské intervenci v Československu.

Ministr zahraničních věcí Izraele Abba Eban prohlásil, že Sověti v Československu se snaží podněcovat obyvatelstvo proti Židům, kteří zastávají vedoucí funkce v KSČ a obviňují je z mezinárodního sionismu.

1969 – Na plenárním zasedání krajského výboru KSČ v Brně byl jmenován ředitelem studia Čs. televize v Brně F. Motyčka a Čs. rozhlasu v Brně A. Neubauer.

Nový celozávodní výbor Čs. rozhlasu vydal prohlášení, v němž zrušil četná stanoviska z polednového období v roce 1968.

V Plzni byl odsouzen na šest měsíců podmínečně M. Kazda, vedoucí Filmového studia Parku kultury a oddechu „za hanobení států světové socialistické soustavy“ amatérskými filmy ze srpna 1968.

1970 – Střelba do protestujících dělníků v polské Gdyni si vyžádala kolem 40 mrtvých a 1000 zraněných.

1987 – Funkci generálního tajemníka ÚV KSČ převzal po G. Husákovi M. Jakeš; Husák si ponechal funkci prezidenta.

1989 – Ustavena česká pravicová politická strana - Občanská demokratická aliance (ODA) jako součást OF (v letech 1989-1991); hlásila se k západoevropskému konzervativismu, prosazovala zásady právního státu, liberálně tržní ekonomiky a parlamentní demokracie. Prvním předsedou se stal P. Bratinka.

V USA byl odvysílán 1. díl seriálu Simpsonovi.

1994 – Českomoravská strana středu (vznikla v lednu 1994 z Hnutí za samosprávnou demokracii-Společnost pro Moravu a Slezsko), Liberálně sociální unie a Zemědělská strana vytvořily koaliciČeskomoravská strana středu - Zemědělská unie.

1996 – Ministr spravedlnosti a předseda ODA J. Kalvoda rezignoval na všechny své funkce jako důsledekaféry s neoprávněným užíváním doktorského titulu; stejného podvodného chování se dopustili i někteří další poslanci Parlamentu ČR. Ve funkci ministra spravedlnosti ho nahradila V. Parkanová, předsedou ODA se stal M. Žantovský.

1997 – Prezident V. Havel jmenoval dosavadního guvernéra České národní banky J. Tošovského novým předsedou vlády a požádal ho, aby mu navrhl ke jmenování nový kabinet.

Svátky:

Svátek mají Daniel, Dan a Lazar.

V občanském kalendáři má dnes svátek Daniel. Toto jméno je hebrejské a znamená "mým soudcem je Bůh".

Daniel, hrdina biblické knihy téhož jména a jeden ze čtyř velkých proroků izraelských, pocházel z královského rodu Sedekiova. Při prvním dobytí Jeruzaléma Nabukadnezarem (asi 605 před Kristem) bylDaniel jako čtrnáctiletý jinoch spolu s ostatními odvlečen do Babylonu a pod jménem Baltazar(Beltsassar) vychováván na dvoře královském. Spolu se svými druhy Ananjášem (Sadrakem),Misaelem (Meisakem) a Azarjášem (Abdenou, Abed Negem) byl pro svou věrnost v zachovávání židovské víry uvržen do ohnivé pece. Ale všichni se zázračně zachránili.

Daniel se také proslavil tím, že zachránil před ukamenováním krásnou Zuzanu, kterou dva chlípní starci falešně obžalovali z cizoložství. Díky svým geniálním výkladům snů a vidění získal Daniel na královském dvoře velice vlivnou pozici. Vážili si jej všichni, od krále Nabukadnezara až ke Kýrovi. Ale poněvadž nechtěl nikdy odvolat svou víru a dokázal svou pravdu vždy hlasitě prosazovat, ocitl se mnohokrát v nemilosti, ba v ohrožení života. Byl dokonce dvakrát uvržen do lví jámy, z níž však pokaždé vyšel bez pohromy. Přesto se opět dokázal na své místo u dvora vrátit, a dokonce u krále Kýra vymohl, aby se synové izraelští mohli vrátit zpět do své vlasti. O jeho smrti nelze nic určitého říci.

V církevním kalendáři má dnes svůj svátek Lazar, a proto, jak uštěpačně tvrdí mnohé ženy, je dnes vlastně mezinárodní den všech mužů, ať už se jmenují jakkoliv. Jméno Lazar je hebrejského původu El(h)házár a znamená "Bůh mu pomohl". V přeneseném významu se jméno Lazar vykládá jako "ubožák", což právě nahrává uštěpačným ženám. Abychom ale řekli o Lazarovi vše, je nutno poznamenat, že není univerzálním patronem mužů, ale jenom řezníků, hrobařů, žebráků a malomocných.

Lazar z Betánie, jak zní celé jméno dnešního oslavence, byl bratrem Marie a Marty. Všechna evangelia hovoří o tom, že byl největším přítelem Ježíšovým, který se s rodinou Lazarovou často a rád setkával v jeho domě. Zde se také dočteme, že Kristus přivedl svého přítele k životu, ač ten byl již čtyři dny po smrti. O dalším Lazarově životě už nejsou zprávy tak jisté. Středověká legenda říká, že Lazar přišel spolu se svými sestrami do Provence. Později se prý dokonce stal biskupem v Marseille a v tomto jihofrancouzském přístavním městě snad také zemřel. V 9. století tam byly nalezeny jeho údajné ostatky.

Lazar má však ještě jeden hrob. Je v Betánii a má to být místo, kde byl pochován a čtyři dny zde ležel, než jej Ježíš vzkřísil k životu. Vždy v sobotu před Květnou nedělí se sem koná průvod z Jeruzaléma. Tohoto dne je také ve východních církvích slavena Lazarova památka. Ve Španělsku, Francii a Itálii dříve slavili Lazara o Květné neděli nebo o páté neděli postní.

Dnes začínala římská slavnost Saturnalií, která trvala sedm dní a proslavila se svými výstřednostmi. Otroci při ní požívali týchž práv jako jejich pánové. V tomto období dobré vůle pro všechny se lidé zdravili "Bona Saturnalia!" a dělali si skutečně, co chtěli.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů