Vzpomínáček - 15. prosince - Vlastimil Brodský a Walt Disney

Vzpomínáček je mnou připravený švédský stůl vybraných událostí, které se pojí k datu 15. prosince. Nelekejte se rozsahu, pro každého je tu něco. Nemusíte ho číst celý, stačí uzobnout jen to, na co máte právě chuť. Tady je dnešní menu: "Nero, Přemysl Otakar I., slib Ferdinanda I., dvojaká politika Valdštejna, Henri Becquerel, Vlastimil Brodský, zmocňovací zákon, Glenn Miller, školský zákon, Gemini, Walt Disney, Le Monde o příznacích politické krize v ČSSR, A. Dubček velvyslancem v Turecku, Ladislav Mňačko vyloučen ze Svazu slovenských spisovatelů, poslední společná schůze obou sněmoven Federálního shromáždění, recepční zákon..." Události dnešního dne jsou zajímavé. Čtěte dál.

Události:

37 – Narodil se Nero, římský císař († 9. června 68)

1230 – Smrt krále Přemysla Otakara I. (vládl 33 let), dožil se ze všech historicky známých Přemyslovců nejvyššího věku - 75 let. V úspěšné politice svého otce pokračoval Václav I. [1230-1253]. I když se nevyznačoval jeho vynikajícími vladařskými schopnostmi, je označován jako "nadaný a energický panovník, ctitel zábav až rozmařilého života, libující si v krásoumě, a zvláště básnictví" (František Palacký).

1341 – Karel uzavřel ve Vídni dohodu s vévodou rakouským (Albrechtem II.), korutanským a štýrským o vzájemné pomoci.

1526 – Ferdinand I. pronesl volební slib, v němž se zavázal jako volený český král zachovávat zemská privilegia.

1631 – Po předchozí tajné schůzce (30. listopadu) na trčkovském zámku v Kounicích se saským generálem Arnimem a zástupci české emigrace se Valdštejnův dvůr ve Znojmě stal hlavním štábem císařské armády. Dvojaká politika Valdštejna ho vynesla podruhé do čela císařských armád. Po celou zimu se zde intenzivně organizovalo nové císařské vojsko. Přitom Valdštejn (raněný ve své ješitnosti jak císařem Ferdinandem, tak i švédským králem) udržoval styky se Sasy.

1745 – Nové vítězství pruského vojska u Kesselsdorfu (nedaleko Drážďan); o několik dnů později obsadil Fridrich II. i hlavní město Saska a spojenecké armády ustoupily do Čech. Tím bylo zmařeno zamýšlené zimní tažení spojenců na Berlín.

1852 – Narodil se Henri Becquerel, význačný francouzský fyzik, nositel Nobelovy ceny za fyziku († 25. srpna 1908)

1863 – Vyšlo první číslo nového politického listu Národ; redakčně vedený F. Šimáčkem a zastupující názory Palackého, Riegra a Braunera volal po "národní jednotě" proti "rozdrobujícím, seslabujícím a ničivým snahám".

1920 – Narodil se Vlastimil Brodský, český herec († 20. dubna 2002)

Vlastimil Brodský se narodil 15. prosince 1920 v Hrušově nad Odrou do úřednické rodiny.

Oba rodiče byli nadšenými ochotníky, divadlo však zpočátku rád neměl, raději měl rád tanec a Freda Astaira.

Po přestěhování rodiny do Prahy (když mu bylo čtrnáct let) se naučil stepu a jako gymnazista tančil v nočních barech.

Následně se přeci jen rozhodl pro divadlo a začínal v Herecké škole při D40 E. F. Buriana (1940 až 1941).

Jako profesionál prošel Větrníkem, Pražským dětských divadlem Míly Mellanové, Pražským divadelním studiem a Nezávislým divadlem (1941 – 1946), Divadlem satiry (1946 – 1947), opět u E. F. Buriana (1947 – 1948) a s pomocí Jiřího Frejky nakonec Vinohradským divadlem (1948 – 1984).

Po odchodu na odpočinek hostoval taky na scéně Národního divadla („Stará dobrá kapela“) a věnoval se kutilství. Vlastimil Brodský proslul jako představitel plachých a melancholicky vyhlížejících tragikomických antihrdinů, jež jsou ojedinělí svou sebeironií, cynismem, smutným humorem, zasněností a i neutuchajícím hlubokým lidstvím („Dobrý voják Švejk“, „RUR“, „Válka s mloky“, „Rozmarné léto“ nebo „Čtyři roční doby“).

Podle svých slov se na filmovém plátně zjevil poprvé jako divák panoptika ve Fričově komedii SVĚT PATŘÍ NÁM (1937). K soustavnější filmové práci, která nakonec čítala téměř devadesát filmů, přišel až ke konci 40. let.

Z jeho významných kreací uveďme sochaře (BOHEMA), mladého mendíka (NEZBEDNÝ BAKALÁŘ), adjunkta Mahlera (ULOUPENÁ HRANICE), MUDr. Kozderu (TAJEMSTVÍ KRVE), udavače Jochlíka (JAN HUS, JAN ŽIŽKA), agenta Krejzu (DNES VEČER VŠECHNO SKONČÍ), účetního Macka (ZAOSTŘIT, PROSÍM!), maďarského infanteristu (POSLUŠNĚ HLÁSÍM), kamaráda Karla (TŘI PŘÁNÍ), úředníka Šemberu (O VĚCECH NADPŘIROZENÝCH), kastelána (KAM ČERT NEMŮŽE, BÍLÁ PANÍ), sluhu Mukla (TRANSPORT Z RÁJE), učitele Roberta (AŽ PŘIJDE KOCOUR), inspektora (ČINTAMANI & PODVODNÍK), MUDr. Bartoše (ZTRACENÁ TVÁŘ), radu Zedníčka (OSTŘE SLEDOVANÉ VLAKY), majora Huga (ROZMARNÉ LÉTO), varhaníka (VŠICHNI DOBŘÍ RODÁCI), brigádníka (SKŘIVÁNCI NA NITI), fasádníka Prouzu (SVĚTÁCI), Nedomu (TŘI CHLAPI NA CESTÁCH) a pana Málka (PAN TAU).

Popularitu získal i ve snímcích po boku své tehdejší manželky Jany Brejchové (ŽENU ANI KVĚTINOU NEUHODÍŠ, FARÁŘŮV KONEC, ĎÁBELSKÉ LÍBÁNKY, SMRT ČERNÉHO KRÁLE, HODÍME SE K SOBĚ, MILÁČKU…?, NOC NA KARLŠTEJNĚ). Světovou popularitu (a účast na dalších zahraničních produkcích) mu zajistila hlavní role Žida Jakoba Heyma v německém snímku JAKUB LHÁŘ (1975).

Po této úloze se zjevil v českých filmech AŤ ŽIJÍ DUCHOVÉ (ředitel), TALÍŘE NAD VELKÝM MALÍKOVEM (cestář Huba), ZÍTRA VSTANU A OPAŘÍM SE ČAJEM (Ing. Bauer), TCHÁN (děda), KŘTINY (náměstek Hampl), SMÍCH SE LEPÍ NA PATY (Joska Platejz), ŠAŠEK A KRÁLOVNA (Václav), PŘÍLIŠ HLUČNÁ SAMOTA (strýc Albert), NÁVRAT ZTRACENÉHO RÁJE (Očenáš) aj. Svou filmovou dekádu ukončil nanejvýš důstojně velkou rolí čiperného důchodce Františka Hány v Michálkově smutné komedii BABÍ LÉTO (2001), za kterou získal Českého lva (2001) „Za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli“.

Vlastimil Brodský se také herecky realizoval v rozhlase (od roku 1960 jako vypravěč pohádek „Hajaja“), dabingu (př. dětský seriál ŠMOULOVÉ) a v televizních inscenacích (POSVÍCENÍ, ZAČÁTEK KONCE, SLZY, KTERÉ SVĚT NEVIDÍ, USPOŘENÁ LIBRA, OBRAZ, KONEC VELKÉ EPOCHY, PODEZŘENÍ, ŠEST UPRCHLÍKŮ, TAŽNÍ PTÁCI, PŘÍPAD PLATFUS nebo ABER DOKTOR!) a seriálech (HRDINOVÉ OKAMŽIKU, F. L. VĚK, SLOVÁCKO SA NESÚDÍ, DNES V JEDNOM DOMĚ, ARABELA, DOBRÁ VODA, ROZPAKY KUCHAŘE SVATOPLUKA, SLAVNÉ HISTORKY ZBOJNICKÉ, NÁVŠTĚVNÍCI, DOBRODRUŽSTVÍ KRIMINALISTIKY atd.).

Z Večerníčků je jeho hlas znám i těm nejmladším divákům. Byl manželem umělkyně Boženy Křepelkové (*1922) a herečky Jany Brejchové (*1940) a otcem dvou herců Marka Brodského (*1959) a Terezy Brodské (*1968). Jako spoluautor vydal několik vzpomínkových knížek, např. „O ničem“ (1965), „Dr(o)bečky z půjčovny duší“ (1995), „Stará stodola dobře hoří čili Svět podle Františka“ (2002) a „To že jsem já?“ (2002). Režisér Jan Špáta připravil jeho medailon do známého televizního cyklu GEN (1994) a herec Ondřej Havelka o něm natočil dokument ZDRAVÝ NEMOCNÝ VLASTIMILETNÝ BRODSKÝ (1999).

Za své herectví získal 1967 Cenu Jaroslava Průchy, titul Zasloužilý umělec (1967), Národní cenu NDR a Stříbrného medvěda na Berlinale (1975) za výkon v JAKUBU LHÁŘI, Cenu československého rozhlasu (1981), Zlatou nymfu (1984) za TAŽNÉ PTÁKY na MFF v Monte Carlu, titul Národního umělce (1988), Cenu Thálie za celoživotní mistrovství v činohře (1997), Medaili „Za zásluhy“ (2001) a na karlovarském MFF Cenu za mimořádný umělecký přinos světovému filmu (2002) in memoriam. Vlastimil Brodský, jeden z nejpopulárnějších českých herců, svůj plodný život ukončil dobrovolně na své chalupě v českolipské Slunečné 20. dubna 2002 ve věku osmdesáti jedna let.

1937 – Na návštěvu Prahy přicestoval francouzský ministr zahraničí Y. Delbos.

1938 – Národní shromáždění schválilo zmocňovací zákon, který umožňoval vládě nahrazovat po dobu dvou let zákony vládními nařízeními a měnit ústavu. Zákon likvidoval parlamentní demokracii v Československu.

1944 – Letadlo amerického swingového hudebníka Glenna Millera se ztratilo během bojového letu nad Lamanšským průlivem.

1949 – Narodil se Josef Alois Náhlovský, český komik

1960 – Národní shromáždění schválilo nový školský zákon, který prodlužoval povinnou školní docházku na 9 let, zaváděl do škol výrobní praxi a uzákonil studium při zaměstnání.

1965 – V rámci programu Gemini došlo k prvnímu setkání dvou kosmických lodí ve vesmíru.

1966 – Zemřel Walt Disney, americký producent a animátor (* 5. prosince 1901)

Walter Elias „Walt“ Disney (5. prosince 1901 – 15. prosince 1966) byl americký filmový producent, režisér, scenárista, dabér, animátor, podnikatel a filantrop.

Slavný je zejména díky jeho vlivu na zábavní průmysl během 20. století.

Jako zakladatel (společně s jeho bratrem Roy O. Disneyem) Walt Disney Productions se stal jedním z nejznámějších filmových producentů na světě.

Korporace kterou založil, se v současnosti jmenuje The Walt Disney Company a každoročně má obrat 35 miliard dolarů.

Disney je částečně známý jako filmový producent a šoumen, zároveň však také jako inovátor animovaného filmu.

Společně se zaměstnanci společnosti vytvořil řadu světově známých postav včetně Mickey Mouse, kterému Disney propůjčil i vlastní hlas. Vyhrál 26 Oskarů z 59 nominací, včetně rekordních čtyř Oskarů v jednom roce, a získal více cen a nominací než kterýkoliv jedinec. Taktéž obdržel sedm ocenění Emmy. Zábavné parky pojmenované po Disneyovi můžeme najít jak ve Spojených státech (Disneyland, Walt Disney World Resort), tak i v Japonsku (Tokyo Disney Resort), Francii (Disneyland Paris) a Číně (Hong Kong Disneyland).

Zemřel na rakovinu plic v Burbanku, Kalifornie, USA 15. prosince 1966. Následující rok začala výstavba Walt Disney World Resort na Floridě. Jeho bratr Roy Disney uvedl 1. října 1971 The Magic Kingdom. Následně byl 1. října 1982 založen zábavní park Epcot, 1. května 1982 vzniklo Disney's Hollywood Studios, oficiálně známé jako Disney MGM Studios, a 22. dubna 1988 odstartoval Disney's Animal Kingdom. Zábavní park Resort zahrnuje hotely, restaurace, golfové hřiště, vodní parky, kempy, komplex automobilových závodní drah, svatební altány a další nákupní centra, které dělají z Disney World Resort na Floridě světovou jedničku pro místo dovolené.

Producent a animátor Walt Disney se narodil v Chicagu v roce 1901. Své dětství strávil na farmě v Missouri, kterou v šestnácti opustil a šel studovat umění na univerzitu v Chicagu. Zde se seznámil s Ub Iwerks s kterým založil svou první společnost. Natočili sérii animovaných spotů pro Newmanovo divadlo. Přesto společnost po krátké době zbankrotovala. Tak se pak v roce 1923 společně vydali do Hollywoodu.

Tam Disney založil nové studio a rychle zjistil, že jeho talent nespočívá ani tak v animování, ale v vytváření nových projektů a vymýšlení nových postaviček a příběhů. Série pohádek o Alence nebyla moc úspěšná avšak v roce 1928 Disney přišel s příběhem "Parník Willie" a postavičkou Mickey Mouse a první velký úspěch byl na světě. Disney vždy otevřený novým technologiím uvedl první plnobarevnou pohádku "Flowers and Trees". V letech 1929-1942 spatřily světlo světa postavy jako Goofy, Pluto, Kačer Donald, Dumbo, Pinokio, Bambi a Popelka.

Během II. světové války Disneyho studio vyrábělo vzdělávací filmy pro Americkou vládu. Po válce začal Disney vydávat krátké dokumentární filmy o přírodě. Jeho první celovečerní film o přírodě měl premiéru v roce 1952 a jmenoval se "Živoucí poušť". Také začal produkovat své první hrané filmy jako např. "Treasure Island" (1950), "Davy Crockett" (1955) a "Mary Poppins" (1964). V roce 1964 také otevřel první dva Disneylandy v Aneheimu a v Kalifornii.

Celoživotní dílo Walta Disneyho bylo oceněno mnoha cenami včetně několika Oskarů. Ačkoliv Disney v roce 1966 umřel, jeho studia produkovala a stále produkují množství filmů, z nichž mnohé jsou velmi kvalitní.

1967 – Deník Le Monde přináší první zprávy o příznacích politické krize v ČSSR – článek má název Novotný naráží na opozici v KSČ.

1969 – A. Dubček byl jmenován velvyslancem v Turecku.

Z výběrových komisí pro dovoz filmů bylo odstraněno zastoupení Svazu filmových a televizních tvůrců (FITES) a Klubu filmových novinářů. Byla stanovena nová kritéria pro výběr zahraničních filmů.

Výbor Svazu slovenských spisovatelů vyloučil ze svých členských řad spisovatele Ladislava Mňačka.

1970 – Do ČSSR na týdenní návštěvu přiletěla delegace ÚV KSSS, vedená P. N. Děmičovem. Navštívila Ostravu, Brno, Bratislavu a Plzeň, přijata byla G. Husákem,. L. Svobodou a L. Štrougalem. V. Biĺak s delegací projednal otázky vzájemné spolupráce, zejména v boji proti antikomunismu.

1989 – Rada tehdejšího jihomoravského Krajského národního výboru rozhodla, že se Gottwaldov vrátí zpět ke svému historickému jménu Zlín

1992 – Konala se poslední společná schůze obou sněmoven Federálního shromáždění, na které mj. poslanci schválili usnesení o ústavnosti procesu zániku ČSFR a vzniku obou nástupnických států - samostatné České republiky a samostatné Slovenské republiky.

Poslanci ČNR schválili recepční zákon; podle něj ČNR po zániku federace převezme působnost Federálního shromáždění a jeho předsednictva.

Svátky:

Svátek mají Radana, Valerián, Kristiána, Kristián a Zdirad.

Dnes má v občanském kalendáři svátek Radana, ale také Radovana a Radvana. Jsou to nová slovanská jména a lze říci, že tyto dívky jsou "rozradované" a "radost přinášející". Jazykovědci většinou považují tato česká jména za obdobu latinských Hilaria a Gaudencia.

V církevním kalendáři dnes najdeme jméno Valerián. Toto jméno znamená, že jeho nositel pocházel ve starém Římě z rodu Valeriů, ale původní význam byl "silný a zdravý", neboť základním slovem je latinské sloveso valere ("být silný, být zdráv", ale i "získat převahu"). Ze stejného základu pochází také Valentýn. V našem občanském kalendáři bychom našli Valeriána 18. dubna. Podle některých pramenů byl biskupem v severoafrickém městě Abbenze. Když do země v 5. století vpadly hordy germánských Vandalů, byl Valerián vyhnán na poušť, kde zemřel.

Dnes bychom nalezli v některých kalendářích jména Kristina nebo Kristiána a od ní odvozený Kristián. Toto jméno je řeckého původu a znamenalo, že "dotyčný/dotyčná je křesťanského vyznání".

Dnes oslavovaná Kristina se narodila ve 3. století v Gruzii a skutečně křesťankou byla. V době vlády císaře Konstantina Velikého byla její vlast přepadena a ona se dostala do zajetí. V letech věznění byla pro další vzorem odvahy, víry a ctnosti. Dokonce se jí prý podařilo převést na křesťanskou víru celý gruzínský královský dvůr - a tím i celý národ. Gruzínci slaví svou Kristinu 14. ledna, Řekové 27. října a Arméni 29. října. Náš občanský kalendář pro změnu 24. července.

V našem českém kalendáři má dnes svátek také Zdirad, postaru Zderad. Jméno znamená asi tolik, že jeho nositel je "rád, že je doma".

Z našich dějin je znám milec krále českého Vratislava II., který se jmenoval Zderad a v roce 1090 byl při obléhání Brna úkladně zavražděn panovníkovým synem Břetislavem. Na vině byla uražená ješitnost. Když totiž král udílel rozkazy k obklíčení města Brna, Zderad podotkl, že by měl Břetislav dostat pozici při řece Svitavě, kde se bude moci podle libosti koupat, jak je u něho ostatně zvykem. Narážel tím na nerozvážné koupání Břetislavovo ve válce se Sasy, při němž byl mladík málem zajat. Uražený následník trůnu Břetislav tuto pohanu neunesl. Tři jeho zbrojnoši Zderada vylákali večer ke svým stanům a prokláli jej kopími. Břetislav pak se svou družinou uprchl do Uher, poněvadž se bál, co na to řekne jeho otec.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze