Vzpomínáček - 13. února - Alexandr Solženicyn

Úmrtí Vratislava I., pátá manželka Jindřicha VIII. popravena za cizoložství, Galileo Galilei před soudem, Boston Latin School, Ivan Andrejevič Krylov, povstání na rychmburském panství, Karel Klostermann, Jesse James a první ozbrojená bankovní loupež v USA, Thomas Edison a tepelné emise, La Citoyenne, Richard Wagner, „Potřeba dalších zkoušek Rukopisu královédvorského a zelenohorského“, Louis Lumiere patentuje kinematograf, Karel Urbánek, Otakar Batlička, všeobecná mobilizace v SSSR, komise k překonání rozporů - schyluje se k „Únoru“, Peter Gabriel, Jiří Dědeček, Robbie Williams, Alexandr Isajevič Solženicyn, ZOH v Calgary, ČSFR oficiálně připojena k Internetu...

Události:

921 – Úmrtí knížete Vratislava I., v legendách označovaného za mocného a schopného panovníka, úspěšného ochránce Čech před Uhry. S jeho jménem je spojeno založení kostela sv. Jiří na Pražském hradě (kolem roku 916); zde byl také pochován.

Za jeho dva nezletilé syny Václava a Boleslava vládly dvě kněžny: Drahomíra (vdova po Vratislavu I.) a Ludmila (kdysi manželka Bořivojova), přičemž Drahomíra postupně převzala poručnickou vládu na sebe.

1542 – Kateřina Howardová, pátá manželka Jindřicha VIII., byla popravena za cizoložství.

1633 – Galileo Galilei přijel do Říma před katolický soud - inkvizici, aby obhajoval svou teorii o kulatosti a otáčení Země.

1635 – V USA byla založena 1. státní škola – Boston Latin School.

1769 – Narodil se Ivan Andrejevič Krylov, ruský spisovatel († 21. listopadu 1844)

1783 – Vypuklo povstání na rychmburském panství ve východních Čechách, jímž vyvrcholil vleklý spor poddaných s vrchností o odvádění úročního ovsa; proti poddaným zasáhlo vojsko.

1848 – Narodil se Karel Klostermann, český spisovatel († 16. července 1923)

1866 – Jesse James a jeho gang se dopustil první ozbrojené bankovní loupeže ve Spojených státech v historii během míru v Liberty (Missouri).

1880 – Thomas Edison objevil tepelnou emisi.

1881 – V Paříži začaly být vydávány aktivistkou Hubertine Auclert první feministické noviny La Citoyenne (Občanka).

1883 – Zemřel Richard Wagner, německý skladatel (* 22. května 1813)

1886 – Profesor J. Gebauer uveřejnil v únorovém čísle Masarykova časopisu Atheneum dva články s názvem Potřeba dalších zkoušek Rukopisu královédvorského a zelenohorského společně s kritickým článkem T. G. Masaryka; Gebauerovy pochybnosti vyšly tiskem už v prosince 1885 v jedné německé encyklopedii. Na obranu Rukopisů se postavili V. V. Tomek, J. Kalousek, J. Emler, a zejména M. Hattala; 11. května t. r. uveřejnili ve staročeském Hlasu národa své oficiální stanovisko k pravosti Rukopisů. Spor překročil univerzitní a vědeckou půdu a stal se politickou záležitostí. Na obhajobu Rukopisů se postavili F. L. Rieger a A. P. Trojan.

1894 – Louis Lumiere patentuje kinematograf – kombinaci filmové kamery a projektoru.

1930 – Narodil se Karel Urbánek, český herec

1942 – Zemřel Otakar Batlička, český radioamatér, světoběžník, spisovatel (* 12. března 1895)

V SSSR byla vyhlášena všeobecná mobilizace mužů (do 55 let) a žen (do 45 let).

1948 – Vláda vytvořila komisi k překonání rozporů (ty existovaly například v otázce osnovy zákona o národním pojištění, v návrhu školského zákona, zákona o živnostenské a zemědělské dani). Současně jednala vláda o situaci v Bezpečnosti; národně socialističtí ministři upozornili na chystané přemístění obvodních velitelů SNB v Praze ve prospěch komunistů. Ministru Noskovi bylo uloženo zastavit realizaci rozkazu zemského velitele SNB o přemísťování.

1950 – Narodil se Peter Gabriel, britský hudebník

1953 – Narodil se Jiří Dědeček, český písničkář, básník, textař a překladatel

1957 – V Londýně byl podepsán protokol o obnovení diplomatických styků mezi ČSR a Japonskem; znamenal i ukončení válečného stavu, který přetrvával z doby II. světové války.

1958 – Tajná směrnice ÚV KSČ ukládala důsledné uplatňování třídních hledisek při přijímacím řízení studentů středních a vysokých škol.

1969 – Byla rehabilitována skupina 21 bývalých policejních důstojníků, odsouzených v letech 1949 – 50. V Berlíně se konalo setkání představitelů vojsk jednotlivých zemí Varšavské smlouvy, kterého se zúčastnil také hlavní velitel těchto vojsk I. I. Jakubovskij. Čs. delegaci vedl generálporučík A. Mucha.

1970 – Na schůzi předsednictva ÚV KSČ byly schváleny komise pro organizaci pohovorů při výměně členských legitimací. Všem oddělením ÚV bylo uloženo navrhnout lidi, kteří musí odejít z nomenklaturních funkcí „v důsledku svých pravicově oportunistických názorů a u nichž je žádoucí, aby i nadále byli vedeni v evidenci ÚV KSČ a sledováno dále jejich pracovní zařazení“.

1974 – Narodil se Robbie Williams, britský zpěvák

Alexandr Isajevič Solženicyn, nositel Nobelovy ceny za literaturu z roku 1970, odešel do exilu ze Sovětského svazu.

Alexandr Isajevič Solženicyn (rusky Алекса́ндр Иса́евич Солжени́цын, 11. prosince 1918, Kislovodsk – 3. srpna 2008, Moskva) byl ruský spisovatel, publicista a politický činitel.

Po střední škole začal studovat na dvou fakultách rostovské univerzity - fyzikálně matematické a filozofické.

Po začátku druhé světové války se dobrovolně přihlásil do armády a poté odešel bojovat na frontu (byl důstojníkem dělostřelectva Rudé armády a dvakrát byl vyznamenán za statečnost).

Za kritiku J. V. Stalina v dopise svému příteli byl zatčen a odeslán do trestného tábora, a v různých táborech pak strávil celkem osm let.

Propuštěn byl r. 1953 a v letech 1953 - 1956 byl ve vyhnanství v Kazachstánu. Po rehabilitaci v roce 1957 se vrátil do středního Ruska a pracoval jako učitel.

V roce 1968 by vyloučen ze Svazu spisovatelů. Roku 1970 byl Andrejem Dmitrijevičem Sacharovem navržen na Nobelovu cenu za literaturu, která mu byla udělena, nicméně on si ji nevyzvedl z obavy, že by ho ruské úřady nepustily zpět do země. Poté, co na Západě vyšlo jeho nejslavnější dílo Souostroví GULAG, byl však v r. 1974 stejně zbaven občanství a násilně vypovězen ze země. Odjel nejprve do západního Německa, později se usadil v USA. V roce 1983 obdržel Templetonovu cenu. Do Ruska se vrátil v roce 1994. Roku 1997 byl zvolen řádným členem Ruské akademie věd. Zemřel 3. srpna 2008 v Moskvě na srdeční infarkt.

1984 – Konstantin Černěnko nahradil Jurie Andropova ve funkci generálního tajemníka Komunistické strany Sovětského svazu.

1988 – Byly zahájeny ZOH v Calgary, v Albertě, v Kanadě.

1992 – ČSFR byla oficiálně připojena k celosvětové síti Internet. Již na podzim roku 1990 však došlo k připojení vysokých škol a ústavů akademie věd do počítačové sítě EARN pevným spojem Praha - Linec rychlostí 9,6 kb/s.

Svátky:

Svátek mají Věnceslav, Kateřina (de Ricci), Jordán a Kristina (ze Spoleta).

V občanském kalendáři oslavuje dnes své jmeniny Věnceslav. Jeho dnes již osamocenou zkráceninou je Věnek. U obou jmen se vlastně jedná o novověkou slovanskou obměnu latinizované podoby jména Václav (Venceslaus). Václav znamená "více slavný", a stejný význam má tedy jak Věnceslav, tak i Věnek.

V našem církevním kalendáři má dnes svátek další z mnoha Kateřin. Jmenuje se Kateřina de Ricci a v římském kalendáři má svátek již 1. února. Narodila se 23. dubna roku 1522 ve Florencii. Již ve svých čtrnácti letech se stala dominikánskou řeholnicí v Pratu (Itálie). Vedla si tak dobře, že později tento klášter sama vedla. Nejvíce ji však proslavila její stigmata, dar zázraků a mystických vidění. Patřila ke nejobdivuhodnějším postavám církve své doby. Již za života jí všichni prokazovali nebývalou úctu. Vše, co napsala, včetně dopisů, má dnes obrovskou dokumentární hodnotu. Kateřina zemřela 1. února 1590 ve svém klášteře a blahořečena byla v roce 1590. Ke svatořečení přistoupila církev roku 1746.

Dalším dnešním světcem je Jordán Saský. Narodil se před rokem 1200 v Borgberge (Severní Porýní-Vestfálsko). Od dětství byl velice zvídavý, a tak není divu, že dosáhl pozoruhodného vzdělání. Vstoupil do dominikánského řádu, a poněvadž to byl skutečně nesmírně schopný muž, stal se roku 1221 druhým generálním představeným řádu. Jordán završil založení řehole a pokračoval v organizaci dominikánů. Za jeho generalátu získal řád dvě profesorské katedry na pařížské univerzitě, na níž on sám kdysi studoval. Podařilo se mu položit základ k rozkvětu dominikánského řádu ve 13. století. On sám dokonale ztělesňoval řádový ideál. Prokázal mnohostranné vlohy, byl vzdělaný a měl čisté srdce i ruce. Jeho kultivovaný kazatelský projev byl podbarven úžasným charismatem a dokonalou znalostí lidí i jejich problémů. Svým vystupováním získal pro řád mnoho soudobých osobností, především z řad pařížských profesorů. Svůj rozhled dále rozšiřoval mnoha cestami, které během svého života podnikl. Na jedné jej však zastihla smrt. Loď, na které se vracel z Palestiny, dne 13. února roku 1237 u pobřeží Sýrie ztroskotala a on utonul. Generální představitel dominikánského řádu Jordán Saský byl pochován v řádovém kostele v Akkonu (Izrael).

Dnes připomíná kalendář i augustiniánskou terciářku Kristinu ze Spoleta. Původně se jmenovala Augustina Camozziová a narodila se kolem roku 1435 v Porlezze (Švýcarsko). Velmi mladá se vdala, ale také brzy svého manžela ztratila. Každý prožívá vdovství jinak. Mladičká Augustina se vrhla do víru života a pila pohár radosti a rozkoše plnými doušky. Asi to však přehnala, neboť dobové zprávy vyprávějí, že žila výstředně až prostopášně. Brzy ji však tento život nasytil. Když poznala bezvýchodnost situace, ve které se ocitla, obrátila se v modlitbách k Bohu a roku 1455 náhle vstoupila do Řádu sv. Augustina. Stejně jako dříve naplno hřešila, tak nyní žila v mystické svatosti a pokání. Přijala jméno Kristina a pověst o ní se brzy dostala i za brány kláštera. V té době však mladá žena o svět již nestála, naopak se lidem úzkostlivě vyhýbala. Důležitější pro ni byla modlitba, pokání a péče o chudé a nemocné. Neměla však příliš času, aby mohla své úkoly splnit. Zemřela velice mladá 13. února roku 1456 ve Spoletu (Itálie). Její ostatky se dnes uchovávají v přestavěném raně křesťanském kostele S. Gregorio Maggiore ve Spoletu. Ke schválení jejího kultu došlo v roce 1834.

Prameny:

Václav Rameš: Po kom se jmenujeme
František Čapka: Dějiny zemí Koruny české v datech
česká, slovenská, německá, anglická a ruská Wikipedia
archivy syndikátu novinářů
Česko-Slovenská filmová databáze