Uprchlíci a naše budoucnost

Dlouho jsem váhal, zda se mám k nynější uprchlické krizi nějak obsáhleji vyjadřovat, když mnoho chytřejších a méně líných psát už toho publikovalo tolik. Hlavně jsem nechápal a dosud nechápu přístup hlavních představitelů zemí EU.

A tak jsem začal pátrat po možných souvislostech a výsledkem je teorie, která je natolik pravděpodobná, že se o ni musím podělit. Nyní tedy prvky, jejichž vzájemnou interakci jsem bral v úvahu. Jsou to demokracie, sociální stát, TTIP + neoliberální ekonomické trendy, které ovládají politický mainstream od konce studené války. A jak s tím souvisí uprchlíci? Možná víc, než si myslíme.

Začněme TTIP. Tato smlouva má být základem obchodu mezi zeměmi EU a USA. Ovšem podle kusých informací, které o této smlouvě prosakují, je zřejmé, že tato smlouva dává větší sílu nadnárodním korporacím než státům a pro korporace jsou demokratické schvalovací procesy brzdou a překážkou a sociální výdobytky vícenákladem omezujícím zisky. Tzv. boj proti terorismu ukázal, jak mocným nástrojem k manipulaci je strach. A tak máme postupně narůstající omezování svobod, pod záminkou údajného zvyšování naší bezpečnosti a my prostý lid to schvalujeme, protože se o svoji bezpečnost právem bojíme. Položme si otázku: „Je tento kamerami, odposlechy a dalšími opatřeními prošpikovaný svět opravdu bezpečnější?“ Nicméně strašák terorismu v konfrontaci s touto otázkou ztrácí na síle a nedaří se ho plně využít k oslabení demokracie a je úplně nepoužitelný směrem k oslabení sociálního státu. Na druhou stranu boj proti terorismu, daleko od zemí jež ho vyhlásily a které terorismus svojí zahraniční politikou aktivně podporují, produkuje daleko účinnější zdroj strachu – IMIGRANTY. Že je to strašák účinný  vidíme na každém kroku,  ale ty skutečné dopady vnímají jenom nemnozí.

                O jaké dopady jde? Tak především lid obecný získá jasně definovaného nepřítele, který se této úlohy zhostí na 100 procent, protože nemá žádnou šanci prohlédnout  jaká špinavá hra se s ním hraje.  A tak do našeho evropského prostředí přijdou lidé s absolutně jiným vnitřním civilizačním vzorcem a to v takovém množství, že budou mít dostatek sil se vlivu našich hodnot bránit a bez dostatečné motivace je akceptovat a přesně o to jde. Že přeháním? Tak se podívejme, jak to bude fungovat. Tito lidé budou právem frustrováni z nenaplněných iluzí o bezstarostném životě v Evropě, kterými byli motivováni k cestě do ní. Bude pro ně těžké najít pracovní uplatnění a pokud se najde, budou pro kapitál vítaným nástrojem ke snížení ceny práce a to i s dopadem na lid obecný se všemi důsledky. Pokud se nenajde, stanou se zátěží pro sociální systém, který ji neunese a bude vyžadovat redukci. Protože imigranti budou tou příčinou, lid obecný přivítá s potleskem tuto redukci, která dle jeho mínění přiskřípne ty „přivandrovalé vyžírky“, aniž mu hned dojde, že ta omezení se týkají i jej. A až mu to dojde  obrátí svůj hněv ne proti redukující vládě, ale proti těm, jež byli označeni za příčinu redukce. „Rozděl a panuj“ a to ve zcela dokonalé formě. Takže máme hned dva vítané cíle pro otce TTIP: sníženou cenu práce a osekané sociální výdaje.  Zbývá poslední překážka – demokracie. Jak to dopadne s ní? Můj předpokládaný „katastrofický scénář“ vychází z jednoduché premisy. Výše uvedená fakta povedou k vytvoření silné vrstvy tzv. „lumpenproletariátu“, což jsou lidé, kteří fakticky nemají co ztratit a jsou semeništěm zločinnosti a radikálních nálad. Mimochodem takto frustrovaní a sociálně vyloučení z řad imigrantů nebudou muset ani nějakou radikální ideologii hledat. Oni už ji mají a tou je fundamentalistický islám. Je zajímavé, že nikdo z tzv. odborníků na islamismus (nezaměňovat s islámem) neakcentuje právě to sociální podhoubí jeho šíření. A právě tito lidé budou zdrojem masivních nepokojů. A jaké bude řešení? Samozřejmě silové. Maximální represe, diktátorské postupy, které jsou v krizových situacích nezbytné, případně výjimečný stav a maximální okleštění demokracie, která těmto živlům dávala příliš mnoho svobod. A lid obecný to opět rád přijme, protože bude cítit, že to chrání jeho čím dál menší pohodlí, bude vděčný i za tu mizerně placenou práci, která ho bude odlišovat od nezaměstnaného lumpenproletariátu a křesťanské církve mu už rády vysvětlí, proč musí s pokorou přijmout svůj úděl. A………? Někde v budoucnosti se opět začne připravovat nějaká Aurora, abychom si všechny své předešlé omyly jako lidstvo mohli zopakovat, protože jsme prostě nepoučitelní.