Úchylka zvaná módní masochismus

„Panebože jak to vypadá? Vždyť pořád dokola nosí dvě tři trička, když dá jedno do pračky, vezme druhé. Nosí jen troje boty. Valenky v zimě, glady na jaře a na podzim, v létě pantofle na klínku, který jí přidá jen asi tak pět centimetrů, když by potřebovala asi dvakrát tolik. A ta její nejoblíbenější fialová sukně jí krutě nesluší...“ Takhle nějak by vypadala kritika mého šatníku z úst holky podléhající moderním trendům. Já mám však pro svou takřka neměnnou módu dobré důvody. Není to ani tak styl, který vyznávám, jako pohodlí, které mi toto oblečení poskytuje. Možná, že po přečtení následujícího článku pochopíte lépe…

Abych začala pěkně od hlavy, nedovedu si představit, že bych mimo slavnostní příležitostí měla na vlasech lak, případně gel. Že se mi pletou poletují a občas trčí do všech stran i poté, co jsem se učesala? Co nadělám. Sponka nebo čelenka, případně skřipeček tento nedostatek hravě zvládnou. Vlasy mít ale upatlané od všelijakých stylingových prostředků nechci. Make-up i ve vedru, nebo ještě hůře ten vodovzdorný na koupaliště? Pokud se v létě nelíčím do školy, bohatě mi třeba do města stačí přepudrovat tvář, na oči nasadit sluneční brýle a přetřít rty. A když se jdu koupat, malování neřeším už vůbec. Nemám zapotřebí vypadat jak akvabela.

Pokud je řeč o krku, absolutně mě minuly obrovské trendy korále, nejlépe hned v několika řadách. Pověsit na sebe něco, co mě bude pořád vadit? Ani náhodou… Co se týká horní části oděvu, pak se svou punkerskou zarputilostí ignoruji sexy topy s výstřihem hlubokým jak Macocha. Bát se, že mi každou chvíli kvůli nějakému prudšímu pohybu vypadne hrudník? Děkuji, nechci. Tričko s výstřihem typu hlubší V vykoná stejnou službu.

Co se týče kalhot, popřípadě sukní, mám také celkem jasno. Za nic na světě bych si nevzala obepnuté džíny, ve kterých bych se nemohla pořádně posadit ani mini, která by svou velikostí připomínala hadřík pro panenku. Taková pěkná sukně v délce těsně nad kolena vykouzlí taky sexy nohy a nebude mě tolik děsit myšlenka na to, jak snadno by mohla prasknout. A boty? Nikdy ne jehlové podpatky, pokud si to nežádá společenská situace. Ani kozačky, které by mi zbytečně obepínaly lýtka.

A na závěr nejintimnější téma, totiž spodní prádlo. Podprsenka se silikonovými ramínky u mě nezaboduje. Aby mě dřela do ramen, to tedy vážně nemám zapotřebí. Jelikož ale trička se špagetovými ramínky nenosím, byla by pro mě taková podprsenka stejně zbytečná. A jistě vám je už dopředu jasné, co nesnáším ze všeho nejvíc. Ano, uhádli jste. Tanga… Neodrazují mě již nesčetněkrát zmíněné zdravotní důvody, ale hlavně zjevné nepohodlí. Budete se divit, ale i bez tohoto druhu prádélka se dá žít a pro vášnivé chvíle s partnerem mít třeba nízké krajkové kalhotky (které se ovšem nikam nezařezávají…)

Je to pravda od věka, šaty dělaj člověka… Souhlas, pánové Voskovče a Werichu. A vy, dívky a ženy, které se slepě podřizujete módě, poslechněte své tělo. Vypadat skvěle budete jedině v případě, že se skvěle budete taky cítit.