Bzzzzz.... Brácha, ty koukáš na nějakej dokument o včelách? Aha, on začíná fotbal. Tak to se taky budu koukat. Koneckonců, spojím příjemnou relaxaci s užitečným výchovným koncertem. Ať žije africká hudba a zvuk vuvuzel zvláště.
Tůůůů... Totiž GÓÓÓÓÓÓÓÓL! Tenhle slastný výkřik mi tolik chybí. Nejen proto, že na tomhle šampionátu není náš tým. Při každé brance je totiž slyšet akorát ono známé bzučení a troubení. Pane prezidente, ústavní činiteli, píšu vám stížnost že požitek z fotbalu ruší mi vuvuzely.
Píííísk... Že by konečně jiný zvuk než řev těch příšerných trubek? Rozhodčí ukončuje utkání. Budou ale hráči takovýto zvukový signál registrovat ve finále? Jako zdravotnice mám pochopitelně strach o jejich sluch. Hlavně, aby ale nehučelo v uších mně, až budu po víkendu psát další z řady písemek. Při učení je zkrátka lepší mít po celou dobu mistrovství špunty nebo sluchátka v uších.
Crrrrrr... A už je to tu zase. Návrat mého milovaného bratříčka znamená, že si ze záznamu pustí zápas, který kvůli odpolednímu vyučování neviděl. A že se přidá ke kritice onoho afrického nástroje. „Ty vuvu(blbosti) by měli zakázat...“ „Ale brácha, náhodou mně to vlastně ani nepřipadá jako tak blbej nápad. Koupím to mámě k narozeninám nebo k svátku, aby ses po tom co tě vzbudí ještě půl hodiny nepovaloval v posteli...“ To abych se rovnou zeptala jednoho svého bývalého spolužáka, který právě v jižní Africe byl, jestli náhodou tenhle geniální nástroj nevlastní.
Třísk! Bum! Prásk!... „Skupina chuligánů zdemolovala stadion.“ „Opilí fanoušci psychicky neunesli prohru svého týmu a po zápase rozbili výlohu nedalekého obchodu...“ „Na plochu létají odpadky!“ Ano, i takto se dokáží bavit někteří lidé, kteří si ještě říkají fandové. Neměli bychom být nakonec rádi, že se zatím v Jihoafrické republice žádný takový incident nevyskytl? Na oslavu toho, že tento fotbalový svátek zatím probíhá celkem bez problémů proto nezbývá než si zatroubit. A co jiného k tomu poslouží lépe než tradiční nástroj vuvuzela...
