Když v roce 2006 vystoupil těsně před volbami Plk. Jan Kubice před poslaneckou sněmovnu se svou zprávou o prorůstání organizovaného zločinu do státní správy, vyvolalo to napříč českými medii učiněné zemětřesení.
Tato mediální tsunami doslova spláchla z povrchu zemského šance Paroubkovo ČSSD na v pořadí již třetí výhru v parlamentních volbách. Však se také Paroubek velmi rozčiloval, svojí prohru dokonce nazýval tragédií shodné s událostmi z února 1948.
Jakkoliv nám mohlo přijít Paroubkovo podobenství o Vítězném únoru směšné a jakkoliv tenhle buldozer bažící po moci nemusíme mít rádi, nic naplat, kopancem pod pás to načasování Kubiceho projevu přeci jen trochu zavánělo.
Před krajskými volbami 2008 zasáhla podobná rána citlivá místa OSD. MF DNES zveřejnila odposlechy z policejního spisu Krakatice, týkající se vyšetřování aktivit podnikatele Františka Mrázka v souvislosti s napojením na špičkové představitele české politické scény.
Tentokrát to byl premiér Topolánek, kdo ve své roli postřelené husy poukazoval na mediální atentát s úmyslem poškodit jeho stranu před volbami.
Nikomu z nás jistě neunikl fakt, že MF DNES přišla v minulosti jako první s exkluzivními informacemi z policejních spisů již několikrát a její napojení na významné informační kanály z řad policie je více než zřejmé. To, že odhalená fakta měly vždy podíl na změně volebních preferencí té či oné strany, je také nediskutovatelné.
Nabízí se otázka, co když měli oba dva, Paroubek i Topolánek, pravdu? Co když mělo zveřejnění těchto citlivých informací záměrně ovlivnit výsledky voleb tak, aby zůstala zachována patová situace v politickém rozdělení země?
Nejsem horlivým zastáncem konspiračních teorií, ale v případě, že by takový konspirační záměr skutečně existoval, kdo by byl jeho strůjcem a komu by současná situace bez jednoznačného politického mandátu vytvořit akceschopnou vládu v zemi vyhovovala?
Z největší pravděpodobností by to byla skupina lidí z vysokých policejních kruhů a informačních služeb, sledující nám neznámý cíl s možným napojením na bezpečnostní složky jiných států nebo třeba i organizovaný zločin.
Jak se věci mají ve skutečnosti se z největší pravděpodobností nedozvíme. Stejně tak je možné, že vměšování příslušníků bezpečnostních složek do politiky, ať už přímé nebo přes média, bylo v minulosti vždy spíše dílem náhody, než cíleným útokem.
Možné je všechno. Kdyby se ale i letos tak týden před konáním předčasných voleb opět objevily palcové titulky odhalující čísi skandální napojení na organizovaný zločin, byly by všechny ty předvolební aféry již poněkud nápadné, nemyslíte?
