Masaryk, Lenin, Hitler, Husák, Havel.. Ptáte se, co spojuje tuto zdánlivě nesourodou skupinu významných evropských osobností? Kromě faktu, že měli všichni nezanedbatelný vliv na vývoj českého státu, to není už nic závažnějšího než to, že v době formování svých názorů o nejlepším možném světě k žití byl každý ze jmenovaných za své ideje státní mocí perzekvován před tím, než se dostali k moci.
Bude Vandas v budoucnu manipulovat davy?
Nejde než vzpomenout článek Ondřeje Šlechty Mučedník David Duke děkuje, uveřejněný na blogu iDNES koncem dubna loňského roku. Šlechta v něm brilantně vyjadřuje názor, že jakýkoliv přehnaný zásah proti šíření idejí je z hlediska hledání vhodného řešení a snahy o vypořádání se s problémem vzniku dotyčných idejí spíše kontraproduktivní a jakékoliv trestání jejich protagonistů z nich vytváří mučedníky, což jim zvyšuje oblíbenost u cílové skupiny jejich následovníků.
Dokonce i sám předseda DS Tomáš Vandas přivítal s nadšením, jelikož si je dobře vědom skutečnosti, že mu snaha státu o soudní zákaz jeho strany vynese jinak nedosažitelnou sledovanost ve všech zpravodajských relacích českých televizích, o tisku a internetových serverech ani nemluvě, čímž se již stačil zcela nepokrytě před národem pochlubit.
Budeme-li pohlížet na ministra vnitra Ing. Martina Pecinu, jako na balíka, který si této skutečnosti není vědom, můžeme z jeho snahy zakázat DS soudit na politickou demenci kombinovanou s impotencí přinést konstruktivní návrh na řešení problematických otázek, tvořících společného jmenovatele a živnou půdu pro vznik volebního programu DS.
Pokusíme-li se naopak vidět Pecinu jako politika dobře si vědomého merita problému, nezbývá, než spekulovat o jeho snaze zviditelnit osobu Tomáše Vandase, aby mu tím pomohl k budoucímu nárůstu volebních preferencí. Tuto tezi velmi podporují skutečnosti, že se Česká Republika blíží sedmimílovými kroky ke státnímu bankrotu a současní protagonisté klientelismem prosáklé politické scény nemají ani chuť ani vůli s tíživou situací cokoliv dělat i samotný fakt, že Pecina není členem žádné politické strany a z jeho dosavadních snah lze usuzovat na jeho autoritářské ambice se sklony k totalitním manýrám.
Tak či onak je probíhající soudní spor mezi českým státem a DS pro Tomáše Vandase velikým vítězstvím a pátou kolonou pro demokracii a svobodu. Následky současného vývoje dnes ještě nemusí být zřejmé, mějme však na paměti, že extremismu v novodobých dějinách vždy předcházely sociální a ekonomické problémy jdoucí ruku v ruce s morálním marastem ve společnosti. Ode všeho nás dělí už jen malý krůček.
