To, co Česko zažilo za poslední dva týdny, se nepochybně zapíše do dějin volebních kampaní a jejich průběhu a to i ve světovém měřítku. Fenomén masového vrhání vajec na vrchní představitele politické strany budiž našim politikům mementem, ze kterého se poučí a začnou jednat v mezích slušného chování. Akce to byla výmluvná a svojí nevinnou spontánností i krásná, ale abych řekl pravdu, doufám, že se teď zase začne mluvit a psát o čemkoliv jiném, než byl Paroubkův vaječný debakl.
Jak to celé vlastně začalo? Kdosi vrhl vejce a Paroubek ho zapřel. Teprve později si vzpomněl, že ho jakési vejce trefilo. Stalo se tak ale až v závěru meetingu, nepřikládal tomu veliký význam.
Na dalším meetingu už přiletělo vajec víc. Nikdo se ale netrefil a Paroubek tak měl důvod se nepřesným střelcům vysmát: "Jste ubozí a trapní, ani trefit se neumíte."
Dále kdosi přinesl Paroubkovi mírumilovně plato vajec až na podium. Paroubek ho skopl z podia na zem (podle svého pozdějšího vyjádření mírně odsunul stranou), ale před novináři se přítomnost vajec na svém meetingu snažil popřít. Když už mu nezbývalo, než přiznat barvu, vykrucoval se, že celý incident byl pod jeho rozlišovací schopnosti.
Vajec vržených na cíl v Paroubkovo volební kampani přibývalo, až to celé vygradovalo ve vaječnou smršť na Andělu. Paroubek už se nikomu smát nemohl, neb byl potřísněn vejci od hlavy až k patě, čehož si prostě všimnout musel, i kdyby byl práh jeho rozlišovacích schopností nižší než obvykle. Zapírat tento incident by už taky bylo na pováženou, když fotky z průběhu akce pomalinku plnily internetové portály celého světa.
Co k tomu dodat? Snad, že Češi mají na kontě další prvenství. Tentokrát je to počet vržených vajec na představitele jediné strany v průběhu volební kampaně. Národ to sice rozdělilo na ty, kdo vrhačům fandili, a na ty, kteří je odsuzovali, ale jinak se nic zas tak vážného nestalo. Paroubek (si) koledoval, Paroubek dostal vejce(m).
Sám Paroubek na své hře o nejvhodnější cíl vaječným střelcům taky neprodělal. Jeho příběh proběhl na stránkách světových medií a on se tak stal po Havlovi a Klausovi třetím nejznámějším českým politikem na zeměkouli. No řekněte sami, kdo z Vás to má?
A čtenář denního tisku? Ten se stal během posledních dvou týdnů poněkud citlivý na složení stravy a vejce natvrdo, na hniličku či míchaná a vaječnou omeletu nebo volské oko už nechce ani vidět. Teď už si snad konečně oddychne. Paroubkův vaječný mejdan skončil. Sláva!
