V pakárně 21/04/2010

Dva dny jsem nenapsal ani řádku. Z části proto, že každodenní stereotyp aktivit člověka zrovna dvakrát neinspiruje, z části proto, že to, co by možná stálo za řádku, je na můj vkus až příliš osobní, než abych to  někde rozmáznul pro náhodného čtenáře.

Co dělám..? To, co doposud. Budím se brzy, stejně tak chodím spát. Beru léky, chodím bruslit. Piju rajčatovou šťávu místo piva, krmím lamy. Navštěvuji centrální terapie i když nemusím, jen ten deník už mě přestalo bavit psát.

Připravuju se teď hlavně na bezproblémový přechod do ambulantní péče, kdy budu navštěvovat denní stacionář na témže oddělení, kde jsem nyní. Docházet sem budu každé pondělí, úterý a středu po dobu šesti týdnů. Co bude pak, se teprve uvidí. Čus..