V pakárně - 07/04/2010

Ve tři čtvrtě na šest mě vzbudila sestra jdoucí odebrat krev mému spolubydlícímu. Ranní sprcha mě příjemně naladila do nového dne.

Zajímalo by mě, z jakého důvodu nám větrají pokoje celou hodinu. To čekání na chodbě po snídani mě každý ráno prostě ničí. Procházku sem a tam po chodbě před pokoji zvládnu za tu dobu tak stokrát.

Propustku na zítřek jsem nedostal. Chyběly pro ní závažnější důvody, co se holt dá dělat. Nevadí, zkusím přemluvit Adrianu, aby mě místo propustky navštívila.

Ta svíčka ze včerejška se opravdu povedla. Barevně pruhovaný, trojhranný hranol, co s ním udělám někomu lacinou radost. Centrální terapie mě prostě baví, nic naplat.

Čekám, že se ve tři zastaví Alenka, už se na ní těším.

Alenka mi zase uštědřila takovou masáž, že jsem se z toho rozplýval. Kromě toho mi donesla kilo jablek a půl kila jahod. Po večeři byly naprosto geniální s cukrem a mlíkem. Dal jsem Alence tu svíčku, měla radost.

Po večerní procházce padám na postel v osm jako podťatej. Musím dneska domluvit tu Zyprexu až na devátou hodinu, nebo budu chodit spát už v sedm a vstávat ve čtyři.