- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Přitom je to tak přirozené. Lidi odjakživa přitahovalo smuteční procesí. Všeobecná účast v pohřebních průvodech byla, obzvláště v malých městech a na vesnicích, běžnou součástí každodenního života a lidé se tak smiřovali s vlastní smrtelností.
I-dnes nabídla svým čtenářům přímý přenos z Matuškova pohřbu. Kdo se chce koukat, může. Kdo nechce, ať si prostě zadá do vyhledávače jiný link, je jich na internetu k dispozici spousta. Ať mi ale hlavně nikdo nevykládá, že je to cosi nenormálního, nemorálního nebo dokonce hyenistického!
Veřejně známé osobnosti mívají veřejné pohřby a státníků, umělců a jiných celebrit už odcházelo z tohoto světa za doprovodu informačních medií nepočítaně. Namátkou můžeme vzpomenout přímý přenos v rozhlasu z pohřbu T. G. M. a osobně si živě vybavuji třeba televizní přenos generálního tajemníka KSSS K. U. Černěnka, nebo záznam z pohřbu Vladimíra Menšíka.
Waldemar Matuška žil, jak žil, a svým životem oslovil spoustu lidí. Stejní lidé se nyní cítí dotčeni jeho úmrtím. Není-li divné, že se dnes sešli na jeho pohřbu, aby mu dali své poslední sbohem, nemůže být ani nic proti ničemu, že se tak děje v přímém přenosu prostřednictvím medií.
Jediné, co mi na celém obřadu divné přijde, je ona tryzna samotná. Na pohřbu bohéma a bouřliváka, jakým Waldemar Matuška bezpochyby byl, bych očekával více zpěvu, tance a vína. No jo, ale tradice jsou tradice, a Bůh ví, jak by to hlas lidu přijal v internetových on-line diskuzích.
Další články autora |