Jeden je vejce a slepice je bez dvou za dvacet

Dvě výše naznačené logické hříčky provokovaly mou představivost tak dlouho, až jsem se nad nimi musel pozastavit a trochu seriózněji se snažit najít odpověď na to, zda tedy "bylo dříve vejce nebo slepice" a zda, když "jeden je za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet", jsou oba dva stejní.

Rozlousknutá hádankaautor: nešťastná slepice

Vejce a slepice

Stará, jednoduchá, ale populární hádanka.

Existuje na ni správná odpověď?

Filozof by mohl říci, že se jedná o existencionální otázku smyslu života, na kterou nelze jednoduše odpovědět.

Kreacionalista má jasno trochu víc. Slepici i vejce stvořil Bůh a primární a pravděpodobně tedy i dříve stvořená byla slepice.

Lze na otázku odpovědět racionální logikou?
Ano, podle mne nakonec poměrně jednoduše.

ejprve ale ještě jedno upřesnění.
Z jazykového smyslu vyplývá, že se ptáme na slepici a předpokládáme, že druhá část otázky je návazná a týká se slepičího vejce.
V logické definici věty ale tato jistota chybí, otázka zní, zda byla dříve slepice, nebo vejce, které ale není dále upřesněno.
Pokud bychom chtěli být až takto důslední a tak trochu "rejpaví", platná odpověď by mohla znít, že nějaké vejce bylo určitě dříve, než se do dnešní podoby vyvinulo to, co známe jako slepici.
Zpátky ale k původnímu předpokládanému významu logické hříčky.

Nabízím následující odpověď: taková otázka je samozřejmě nesmyslná,
evolučně nelze slepici od jejího vejce oddělit, nikdo nebyl napřed či pozadu.

Jeden za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet.

Je toto rčení, které také každý zná, správně formulováno?

Kolik je bez dvou za dvacet?
Mé myšlenkové pochody (stejně tak jako u vejce a slepice) nejsou originální, téma se objevuje i v některých diskuzích na internetu a je rozebíráno jak z matematické, tak z jazykovědné stránky.
Pokud bychom řekli bez předešlého kontextu "bez dvou za dvacet", vypouštíme sponové sloveso "je", které si můžeme dosadit do věty jako "bez dvou je za dvacet", tedy x - 2 = 20 a výsledek by byl dvacet dva.

Stejně, jako donedávna já, se někdo přiklání k této variantě a zároveň ho hřeje pocit spiklenectví na odhalení nepřesnosti automaticky používaného lidového rčení, nad kterým se ne všichni zamyslí.
Po chvilce zamyšlení jsem ale nakonec změnil názor a vrátil se zpět k přesvědčení, že "druhý" je také za osmnáct.

Opět zde hraje roli vypuštěné "je", které je ale tentokrát ze smyslu předchozí věty na jiném místě. "Jeden je za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet" - protože v první větu uvozujeme "jeden je", je logické druhou pokračovat "a druhý je ...".
Pokud jeden bude A a druhý B, můžeme výraz psát jako A = 18, B = -2 +20, kde nám vychází, že druhý je opravdu také za osmnáct.

Příjde mi nesprávné (nelogické) uvažovat, že řečník chtěl použít možnost "jeden je za osmnáct, druhý bez dvou (JE) za dvacet", a i když Ústav pro jazyk český připouští obě dvě varianty za možné, celkem jsem sám sebe uspokojivě přesvědčil, že rčení je logické a smysluplné.

... Tak. A po tolika letech mám konečně klid od životní nejistoty a pochybování :-)