Varování : Následující postavy a děje jsou smyšlené a jakákoli podobnost s realitou je nepravděpodobná a čistě náhodná.
Za sedmero úplatky a za sedmero srpy a za sedmero kladivy v zemi, kde dnes znamenalo včera, žil byl po moci toužící pán, ten se jmenoval Plnou ParouBack a ten jenom seděl, jedl a vymýšlel jak přijít k moci. Jednou když vedl mocnou socialistickou společnost zabývající se likvidací chuťových buněk občanů, se rozhodl, že zemi dovede k totální demenci a bude jí neomezeně vládnout. O pár desítek let později se opravdu dostal k moci a chvíli svou vlast vedl, poté co dva jeho neschopní spolustraníci domršili co mohli.
Od totální moci ho dělily pouze volby. Snažil se velmi, aby porazil svého úhlavního rivala, lstivého valašského Topola, ale ten vytáhl svůj volební trumf a jeho proradný nohsled Koobice, vyrukoval s bídným pamfletem, který byl kompletně smyšlený, ale devadesátými léty zdegenerovaný národ, dal většinu tomu s gulama ( lstivý Topol ). Nakonec to, ale skončilo plichtou.
Náš hrdina, zblblý socialismem a jeho ubohými řečníky, kteří jej tak fascinovali, pronesl projev, u kterého vypadal jako vzteklý klučík předškolního věku – Já tu hračku chci a chci ( hračkou rozuměj moc a premiérské křeslo ).
Rozhodl se, že lstivého Topola zničí za každou cenu. Zapudil manželku, která jej celou kariéru podporovala, proto že již nestíhala jeho tempo a nebyla tak reprezentativní jako nová blonďatá překladatelka, která ho jistě miluje pro jeho mozek, který je tak sexy. Tím se, náš rek, opět zesměšnil, neboť za to samé kritizoval před osudnými volbami rivala Topola.
Začala doba bezvládí a válek v onom státě. Občané byli vyjevení z politického dění a mnozí přestali politiku sledovat, jiní u obrazovek či novin zvraceli a tak se zvýšila poptávka po papírových utěrkách a kapesnících, což Plnou ParouBacka dovedlo oprávněnému tvrzení, že za lepší koupě schopnost obyvatel může jedině on. Náš polobůh ( tak mu nová manželka doma říká ) svedl mnohé bitvy, které byly naštěstí pro jeho soka, jen slovní. Ve fyzickém střetu by byl, vysoký strom tetelící se ve větru, ztracen. Stodvacetikilový Plnou ParouBack by jej zavalil a udupal. Dnes, po dietě, kterou mu naordinovala sličná překladatelka ( asi jí došlo, že jen sexy mozek jí nestačí ) by si byli rovnocennými soupeři.
Války skončily a Topol, za účasti zrádců, připravil našeho mocichtivce o premiérské křeslo a MOC. Plnou ParouBack se již dlouho snaží jej svrhnout a dělá vše proto aby to byl on kdo povede zemi k absolutismu.
Topol zavádí jednu reformu za druhou a lid je ožebračován i v nemocnicích. Lidé nadávají a proklínají Topola, že když chtějí do nemocnice musejí si odpustit jedno pivo nebo tolik oblíbený rum, protože to musí dát krvelačným doktorům. Nejvíce si stěžují starci a stařenky, neboť svou neochotou platit desátky přišli o své debatní kluby. Náš hrdina vyslovuje jednu nedůvěru vládě za druhou a u toho se naparuje před novináři, se svým novým oblekem a množstvím financí, kterými jej a další přeplacené komedianty ve sněmovně zásobují plátci daní. Ale Topol jej stále poráží, ale on se nevzdává stále ví, že je to jedině on kdo je schopen vést. Napsal o tom i knihu a jeho zfackovaný pobočník DRath taky – DRathova má takový cize znějící název, Síla exkrementů, je to o výzkumu slov, které mu vychází z úst ( velice fundovaná studie ).
Ale jak se blíží další volby naši hrdinové stále více poukazují na chyby, jichž se Topolova suita dopustila ( dělali je taky, ale vlastní chyby se lépe zapomínají ). Pak, ale přišla velká rána na křestu knihy se střílí kočky. Ochránci přírody kupodivu, ani nehlesnou, za to policie má toho potřeštěného myslivce.
Kdo seje vítr sklízí bouři – tak praví přísloví. Bude mít pravdu? Jak tato událost ovlivní volby? Budou ukojeny mocichtivcovy touhy? Porazí konečně slizkého Topola s gulama? TO BE CONTINUED……………
