"Proč musí holčičky pracovat a kluci ne?" ptali se někteří diskutující pod mým článkem o tom, jak se senegalská vláda snaží prosadit vyšší účast dívenek ve školách. Objevily se (nejen zde) názory, že ubohé africké holčičky a ženy dřou a dřou, zatímco jejich protějšky leží (živé) někde pod stromem, se samopalem v ruce, a čekají, až na ně odněkud spadne humanitární pomoc.
Netroufám si hodnotit, "jak to chodí v Africe"- o tom vím jen málo (stejně jako většina z nás, kdo se musíme spolehnout jen na informace ze sdělovacích prostředků, v nejlepším případě z etnografických publikací). Ale mohu se podělit o znalost toho, jak v Senegalu probíhá výchova wolofských* dětí.
Jejich maminky, jsou-li vdané, se na poslední týdny před porodem stěhují z manželova domu k tchyni. Porod a vůbec vše, co nějak souvisí s ženinou úlohou při narození dítěte, je pro muže smůlu přinášející tajemství. Móda přítomnosti otců u porodu se proto v Senegalu nerozšířila a zřejmě ještě dlouho nerozšíří. Na výstřední občany této země, kteří "porod ve dvou" podstupují při pobytu v zahraničí, doma pohlížejí jako na hazardéry a podivíny.
Téměř všichni Wolofové (a ostatně valná většina Senegalců) vyznávají islám; děťátko tedy dostává jméno až sedmý den po narození. Tehdy otec poráží berana a pořádá oslavu, jejíž hlavní hrdinkou je spíš neustále se převlékající a načesaná matka než kdokoli jiný. Děťátko, třeba chlapeček Mor nebo holčička Dior, se toho dne stává členem společnosti.
Dokud je malé, je nošeno, chováno, uspáváno zpěvem ukolébavek. Vyčerpaná matička se z něj nehroutí, protože má k ruce dostatek tet, babiček, sestřenic a neteří, které se s rodičkou o mateřské povinnosti podělí. Mor ani Dior nejsou povážováni za něco, co obtěžuje; dokud jsou maličcí, všichni okolo je rozmazlují a cizím lidem nejde na nervy jejich pláč. Zákazy v tomhle věku nemají ve výchově místo.
Když je dětem přibližně pět let a "dokáží rozeznat pravou ruku od levé", končí bezstarostná část dětství. Mor se přestěhuje do otcova pokoje, obě děti začnou jíst společně s dospělými a učit se společenskému chování. Seznámí se se složitými společenkými a rodinnými pravidly. Naučí se, s kterými ze svých příbuzných mohou žertovat a s kým je to nevhodné, co a jak (ne)říkat, s kterými dětmi si mohou bez zábran hrát a které mají respektovat.
Dior dostane první povinnosti v domácnosti; pomalu se začne učit vařit a připravovat na budoucí roli manželky a matky. Mora s sebou v tomto věku začíná tatínek brát do práce; je čas, aby syn byl zvolna zasvěcován do řemesla. A tak Mor přidržuje kleštěmi rozžhavené železo pod perlíkem, chystá roztok k leštění šperků a časem začne pracovat samostatně.Jiní chlapci pracují na stavbách, šijí boty, opracovávají dřevo, učí se hrát na hudební nástroje nebo chytat ryby. (Dívky takové školení může - ač nemusí - potkat v případě, že otec nemá syny.) První výrobky budou (pokud to jde) hračky; první úspěchy v práci pochválí celá rodina i přátelé.
Jiné čtyř až pětileté děti zapíší otcové do soukromé mateřské školy (státní neexistují), z níž pak budoucí školáčci přejdou na první stupeň francouzského vzdělávacího systému a kde budou ve výhodě před dětmi, které do školky nechodily a francouzštinu - vyučovací jazyk - uslyší poprvé v životě.
Další Morovi kamarádi z ranného dětství odejdou do muslimské školy daara. Pro mnohé z nich to znamená, že celé roky neuvidí rodinu.
Ve společnosti rozdělené podle věku jsou děti na nejnižším stupni společenského žebříčku. Dospělým (a starším) se neodmlouvá, je nutno plnit jejich příkazy (nebo předstírat přeslechnutí a rychle se ztratit) a projevovat jim bezvýhradnou úctu. Všechna výchova ze strany celé společnosti vede k tomu, aby u dětí podporovala trpělivost, vytrvalost, čestné chování** a ctižádost.
Dětství - kromě toho nejútlejšího - nemá být obdobím bezstarostnosti, ale přípravou na dospělý věk.
Na prahu dospělosti absolvuje Mor a jeho vrstevníci několikatýdenní pobyt o samotě s "učitelem", který je uvádí do tajemství mužů: mladíci se učí filosofii, tanci, řečnictví, vyjadřování v jinotajích. Během tohoto "školení" se musí zbavit dětské ostýchavosti a ke konci "kursu" podstupují obřízku.Dior v tomto věku už má za seboutetování spodního rtu a dásní – tmavé barvivo se vpichuje jehlou pod kůži dost dlouho a Dior ani mrknutím oka nedala (stejně jako Mor při obřízce) najevo bolest.***Dětství Mora i Dior tak bylo oficiálně ukončeno, ale váženými členy společnosti se stanou teprve, až založí rodinu.
*Wolofové - národnost čítající zhruba 3,1 milionu osob, žijící dnes převážně na území Gambie, Mauretánie a Senegalu
** "čestné chování" jako termín poplatný kultuře znamená v kontextu článku především neuhýbání před povinnostmi k sobě samému, k rodině a svému společenskému postavení.***Ve městech se dneska obřízka často provádí čtyř až desetiletým dětem v nemocnicích, iniciační obřady už jsou spíš raritou a středoškolačky si dásně netetují.Obrázek v perexu: http://www.flickr.com/photos/babasteve/2223292489/in/set-72157622629668310/
Autorka je překladatelkou z wolofštiny.
Další články autorky na http://www.manzelka.bloguje.cz
