Silvestr v Senegalu - náboženské nepokoje

Blíží se volby, křesťané se bouří a prezident stébla chytá. Dokonce i v novoročním projevu.

Už dlouho jsem se chystala napsat něco o nové dominantě západní Afriky - památníku africké renesance, který se tyčí ve výšce 150 metrů nad Dakarem. Padesátimetrová socha africké africké rodiny pohlížející k východu - muže, který jednou rukou objímá ženu a na druhé chová batole – navržená architektem Pierrem Goudiaby je z bronzu. Podle senegalského prezidenta Abdoulaye Wadea má symbolizovat osvobození Afriky od všech forem nadvlády a přilákat do Dakaru více turistů. Celkový projekt počítá s uměleckými ateliéry, obchody, restauracemi a kancelářemi na úpatí památníku a jeho náklady jsou vyčísleny na 18 milionů eur. Slavnostní odhalení sochy má být součástí plánovaných velkolepých oslav 50. výročí senegalské nezávislosti letos v dubnu.

Památník africké renesance má ale už od začátku výstavby mnoho odpůrců: vyčítají mu stalinský vzhled, vysoké náklady (Senegal větší část ceny zaplatil půdou), to, že si prezident nárokuje 35% z výnosů i  náboženskou nepřijatelnost sochy.  A právě to poslední se stalo hlavní příčinou nespokojenosti senegalských katolíků, kterých jsou v převážně muslimské populaci Senegalu asi 4%.

Vztahy mezi vládou a křesťanskou menšinou se začaly kazit už na sklonku minulého roku, kdy prezident položil základní kámen k nové mešitě bratrstva murídů, a v následujícím projevu neobezřetně zmínil, že z vlastní kapsy přispěl i na stavbu křesťanského kostela, ale vděku se nedočkal.

Hned v příštích dnech adresoval abbé André Latyr Ndiaye prezidentovi otevřený dopis, v němž říká, že křesťanská komunita vyjadřuje svou vděčnost vždy, když je to příhodno a tak, jak je vhodné – oddaností státu ve slovech a činech, gesty a upřímností. Že mnoho Senegalců si křesťanů váží pro kázeň, jaká panuje v jejich školách, pro zbožnost jejich věřících a dobrý příklad, jímž jdou ve městě. A že církev se, stejně jako Jan Křtitel, nesmí bát říkat pravdu. A že pravda bez pokrytectví je to, co teď senegalští křesťané prezidentovi dluží: že v roce 2000, při nástupu na úřad, se Abdoulaye Wade zavázal vymýtit korupci, a začal s tím hned v paláci. Ale z paláce vyhánění švábi se jako zázrakem proměnili v bankovky cizích měn… že je zapotřebí něco udělat s korupcí, která zachvátila zemi, a že král je velký jen tehdy, když za své činy neočekává díky.

Palác mlčel.

Ale nemohl mlčet, když náboženští představitelé všech muslimských bratrstev začali houfně kritizovat dokončovanou sochu památníku. V zápalu obhajoby sochy, “podobné idolům v Kaabě”, nazval prezident nejprve náboženské představitele ignoranty, kteří zaměňují umělecké dílo za modlu. Tisk mu vyčetl, že “uráží muslimské i křesťanské duchovní”, a mělo být ještě hůře: v další diskusi o vhodnosti či nevhodnosti zobrazení živoucích bytostí nad Dakarem prezident prohlásil, že i podle dávných svědectví Cheikh Ahmadou Bamba, zakladatel hnutí murídů, procházel kolem soch, aniž by jejich existenci komentoval, a že i křesťané se ve svých kostelích modlí k Ježíši, který Bohem není.

Katolická minorita, která prezidentovi ještě tak úplně neodpustila jeho předchozí faux pas, se rozhořčila znovu: křesťané se cítili, podle slov kardinála Teodora Adriena Sarra, poníženi a uraženi – oni přece neuctívají sochy, ale jediného Boha! Nemohou nechat napadat svou víru v Pravého Boha, zrozeného z Pravého Boha; je skandální a nepřijatelné, aby Ježíš Kristus, srdce víry, byl haněn státními autoritami! Duchovní v médiích projevili úmysl stěžovat si u papeže, stovky demonstrantů vyšly do ulic – s požadavky na své bratry a sestry ve víře (a ve státních funkcích), aby okamžitě podali demise. Demonstrace - již nejen křesťanské - nabraly i lehce politický nádech: protestující nesli plakáty s nápisy “co je moc, to je moc”, “Wade je připraven zapálit Senegal kvůli památníku”, “naštěstí jsou Senegalci chytřejší, než jejich president” nebo “NE! zednářství v Senegalu”.

V noci z 30. na 31. prosince napadli rozhořčení věřící v dakarské katedrále prezidentova poradce Pierra Goudiabyho Atepu, kterému se s pomocí jednotlivců podařilo před davem uprchnout. Po mši vyrazily z katedrály do města další skupinky mladých křesťanů, za skandování Ježíšova jména. Tuto demonstraci už policie rozehnala slzným plynem. Nikdo nebyl zraněn.

Affrontement cathedrale 37by senewebvideo

Les jeunes catholiques affrontent les forces de l’ordreby senewebvideo

Téhož večera se za otcova slova přišel kardinálovi omluvit prezidentův syn, Karim Wade, v čele vládní delegace - “prezident v žádném případě neměl v úmyslu urazit křesťanskou komunitu… jestli se slova prezidenta mohla dotknout našich senegalských bratří křesťanů, omlouváme se křesťanské komunitě v Senegalu i ve světě.“

Novináři měli zájem dozvědět se, zda omluva pochází od prezidenta, nebo od jeho syna – ministra. A protože Karim Wade neodpověděl, zbývalo čekat i na omluvu prezidentovu.

Při tom čekání sepsali senegalští imigranti v Itálii petici pro papeže, v níž se od slov svého prezidenta slov distancují.

“Provinilec” ale na vlastní pokání nenechal čekat dlouho: v novoročním projevu, adresovaném “Senegalkám, Senegalcům a cizincům, kteří žijí mezi námi,” hned poté, co vyzdvihl úspěch projektů integrace tělesně postižených občanů, splněných úkolů ve školství a zemědělství, zvýšení kontroly nad podmínkami studentů v náboženských školách a zlevnění základních potravin, slíbil zrychlení pomoci obětem povodní a co vyjádřil uspokojení nad výsledky boje proti obchodu s drogami, jen co zmínil několik dalších úspěchů a nastínil odhodlání k řešení problémů, dostal se i k náboženským neshodám.

Ujistil krajany, že “nikdy neměl v úmyslu útočit na křesťanskou víru, které si váží” a “pokud výklad některých jeho slov mohl urazit jisté členy křesťanského společenství, jsem ten první, kdo toho lituje”, řekl v noci na dnešek.

“Věřím, že jsem dostatečně ukázal svou dobrou vůli pomáhat křesťanům a chránit je v rámci zodpovědnosti mi svěřené, aby se v naší zemi, v jejich zemi, mohli cítit svobodni vyjadřovat svou víru, tak jak je to v ústavě z 22. ledna 2001, která zaručuje práva náboženským menšinám. … Pokud jde o mě, nic mě neodradí od úmyslu budovat Senegal jako společnost, kde muslimové a křesťané budou, tak jako v minulosti, bratři a sestry v jedné rodině.” 

http://www.seneweb.com/news/article/27837.php

http://www.seneweb.com/news/elections2007/article.php?artid=27517

http://tvnz.co.nz/world-news/senegalese-imams-slam-monument-3286999

http://www.seneweb.com/news/article/27837.php

http://www.seneweb.com/news/elections2007/article.php?artid=27861

http://www.seneweb.com/news/elections2007/article.php?artid=27860

http://www.seneweb.com/news/elections2007/article.php?artid=27865

http://www.seneweb.com/news/elections2007/article.php?artid=27852

Obrázek v perexu: http://www.aps.sn/

Další články autorky: http://manzelka.bloguje.cz