Kongo mezi Araby a Evropany
Arabskou přítomnost na ostrovech náležejících k Tanzánii dokládají pozůstatky maličké mešity z osmého století a kombinace domácích stavebních materiálů (korálový kámen) s importovanými (pálené cihly).
Pobřežní města po staletí zprostředkovávala obchodní styk vnitrozemí s ostatním světem - krom slonoviny, žádané zejména v Číně a Indii, kde se kost afrických slonů považovala za kvalitnější než kost slonů indických, byla poptávka i po mangrovníkovém dřevu a později rovněž po zlatě a po otrocích.
Obchod s lidmi, provozovaný v této oblasti Araby, Indy,Svahilci, Peršany a později i Portugalci se od téhož podnikání v Angole nebo Kongu v mnohém lišil. Objem "zboží" po dlouhou dobu nedosahoval hodnot, jaké měl prodej otroků na západě Afriky: hlavní trhy, na něž východoafričtí otroci směřovali - Indie, Persie, arabské země Zálivu a severní Afriky a okrajově i Čína, obvykle neužívaly otroky k výrobě ani těžbě nerostů a spokojovaly se tedy s množstvím, postačujícím pro potřeby domácností toužících po služebnictvu, milostnicích a tělesných strážích. Rozdíl je i v genderovém rozložení ztrát - zatímco ze západní Afriky cestovaly do Ameriky lodě naložené převážně muži, většina otroků prodávaných na východ byla ženského pohlaví. Především se ale na východě obchod s otroky nikdy nestal hlavním nebo dokonce jediným druhem ekonomické činnosti.
The Swahili Beat - The funniest movie is here. Find it
A tak, zatímco mezi 16. a 19. století narůstal počet Afričanů vyvážených ze západní Afriky do Karibiku, počet otroků exportovaných z východního pobřeží zůstával stejný nebo se dokonce snižoval. Arabskou, perskou a indickou poptávku po lidském zboží stačili dodavatelé uspokojovat obvyklým počtem zajatců mezikmenových válek.
Situace se změnila v 18. století - Francouzi založili plantáže na Maskarénách a uzavřeli s pobřežními městy smlouvy o pravidelných dodávkách otroků. Dosavadní množství zajatců už nemohlo uspokojit arabskou i francouzskou poptávku, a založení plantáží na Zanzibaru a Pembě propad mezi nimi ještě prohloubilo, Aby poptávku uspokojili, začali se arabští obchodníci vydávat "na lov" do vnitrozemí sami.
Na západním pobřeží Afriky operovaly britské protiotrokářské lodi. I pro Portugalce bylo tedy nyní lepší přesunout centrum vlastního obchodu s otroky - kteří byli pro jejich plantáže stále třeba - na východ do Mosambiku, kde úspěšnost hlídek nebyla tak vysoká.
Ve dvacátých letech 19. století Egypt dobyl Nilský Súdán a otroky z této oblasti si ponechával výlučně pro sebe. V důsledku toho se zvýšila poptávka po otrocích z východního pobřeží i v arabských zemích Zálivu, kde se výpadek súdánského trhu citelně projevil.
Otrokáři se pouštěli dále do vnitrozemí a kromě nově zaváděných přímých přepadů vesnic se scénář, který už známe z případu konžské říše, opakoval: slabší společnosti byly zničeny, národnosti s rozvinutějším politickým systémem přežívaly, ale přenesly soustředění zejména na lov otroků, nejlépe směnitelných za žádané arabské zboží. Těžiště ekonomiky celé oblasti se i zde přesunulo na obchod s otroky, v důsledku přinášejícím chaos, nejistotu, rozsáhlé války a všeobecný úpadek.
K neštěstím Konga, ze západní strany již sužovanému evropským obchodem s otroky, patřilo i to, že arabští otrokáři ze Zanzibaru na své cestě za novými nalezišti "černé slonoviny" u jezera Tanganika seznali, že se ocitli na území dobře organizovaných států Burundi, Rwandy a Bugandy, kde bez autorizace králů nebylo možné obchodovat. Pokračovali proto dále na západ, do tehdy již politicky roztříštěného Konga a zde, v oblasti Manyema a Urua, jak praví Ivan Hrbek v knize Dějiny Afriky, ustavili doslova "hlavní loviště" otroků. Nejbohatší z obchodníků si zde založili vlastní stanice, vybírali daně, shromažďovali otroky a slonovinu a vyzbrojovali vlastní žoldácké oddíly. Od metody vyzbrojování obyvatel a rozdmýchávání nepřátelství postoupili tu ke spolehlivějšímu přímému vypalování a drancování vesnic, zajímání transportuschopných obyvatel a vyvražďování ostatních, což vbrzku vedlo k téměř naprosté likvidaci některých etnik.
Nejvýznamnějším z arabských otrokářů působících v Kongu byl Hámid Mardžabí, o němž zde později ještě bude řeč.
Rozsah východoafrického obchodu s otroky nelze spolehlivě stanovit, nicméně oblast byla během několika málo desetiletí zpustošena tak, že evropští cestovatelé přišedší do těchto končin získali dojem, že Arabové zemi drancují už celá staletí, ne-li tisíciletí.
Obchod a doprava slonoviny vyžadovala nosiče - otroky, z nichž cestu z vnitrozemí na pobřeží přežila prý zhruba polovina. Ti, kteří neupadli do otroctví, umírali v bojích, hladem na útěku před otrokáři nebo při epidemiích, které toto neradostné období provázely. Celé oblasti se vylidnily, jejich obyvatelé prchali z dosahu lovců, opouštěli úrodnou půdu a odcházeli do míst, kde byl horší přístup k potravě. Cestou narážely na jiné kmeny , které svá území bránily, a docházelo k dalším válkám.
Na produkci potravin se nepříznivě projevil i úbytek práceschopných dospělých a interetnické vztahy se zúžily na soupeření "kdo s koho". Mezikmenová zášť nabyla nových rozměrů, elity bohatly, existence ostatních byla stále nejistější.
A tak se belgický král Leopold II. rozhodl, že nebohé Konžany před arabským pleněním zachrání...
Související články naleznete v oddíle Dějiny Konga .
Další články autorky: http://manzelka.bloguje.cz
Karíma Sadio
Hanebnost Sira Nicholase Wintona
Nicholas George Winton se do povědomí světové veřejnosti zapsal tím, že v rámci dobrovolnických akcí na záchranu Židů a dalších ohrožených lidí na nacisty okupovaných územích zařídil v roce 1939 odjezd 669 dětí z Československa do Velké Británie.
Karíma Sadio
Srdce temnoty
Středoafrická republika, dříve nazývaná Ubangi Šári, je proslulá množstvím hmyzu, který v ní žije. Za těchto okolností není divu, že střední Afrika přitahuje pozornost entomologů. Kolega bloger Martin Konvička není výjimkou. Poslední článek pana Konvičky se ale bohužel týká výhradně politické situace ve Středoafrické republice a je plný omylů a nepravd.
Karíma Sadio
Dva roky v zemi hrochů
O Mali se v médiích v poslední době hovořilo hlavně v souvislosti s pokusy Tuarégů a islamistů získat vládu nad regionem.
Karíma Sadio
Chuděry singles!
Než se moderními médii zmatené třiceti- a víceleté ženy rozkoukají, ujede jim vlak. V mládí se to moc pěkně poslouchá i proklamuje: můžete si dělat co chcete, žádné pánské ponožky poházené po koberci, žádné nevhodné poznámky a nepříjemné otázky, máte čas sama na sebe, na práci, na zábavu. Za pár desetiletí z takových větroplašek ale budou opuštěné ženské bez rodiny, bez vnoučat a bez pomoci.
Karíma Sadio
Manželství a strach
Má žena, která se bojí, že jí manžel unese dítě do zahraničí, právo (a možnost) informovat úřady? Jak daleko smí taková matka zajít? Co je přijatelné právně... a co morálně?
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Havaroval vrtulník s prezidentem Íránu Raísím, vracel se z Ázerbájdžánu
Aktualizujeme Íránská státní televize hlásí nehodu vrtulníku při přesunu prezidenta Ebráhíma Raísího a hovoří o...
Řidič na Lounsku narazil do stromu, ve zničeném vozidle zemřel
Náraz do stromu nepřežil v neděli ráno u Staňkovic na Lounsku řidič osobního auta. V autě cestoval...
Policisté při hokeji zakročili proti muži se zbraní, vypadala jako kalašnikov
Dlouhou střelnou zbraň nesl v ruce osmnáctiletý mladík, proti němuž v sobotu po poledni zakročili...
Doby, kdy se Česko Sudetoněmeckých sjezdů bálo, skončily, řekl velvyslanec
Český velvyslanec v Německu Tomáš Kafka řekl v neděli na sudetoněmeckém sjezdu v Augšpurku, že...
- Počet článků 155
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2934x
Lásce nic nepatří, ale ani ona nikomu nepatří.
Lásce totiž zcela stačí samotná láska.
Milujete-li, neměli byste říkat "Bůh je v mém srdci", ale raději říkejte "Já jsem v srdci Boha."
A nemyslete si, že lásce můžete určovat směr, protože láska, pokud jí stojíte za to, určí směr vám.
(Džibrán Chalíl Džibrán, Prorok)
Seznam rubrik
- Včerejšky
- Názory
- Dějiny Konga
- Jinde a jinak
- Ženská obřízka
- Osobní
- Poučení z krizových vývojů
- Nezařazené