Doba válečná
Hlídka u tureckých zajatcu
v úsilí po vítězném ukončení války a obětuje bez rozpaků ročník 1918 na obranu vlasti, jest povinností vlády republiky žádati také od statečných obyvatelů afrického západu důkaz jejich oddanosti a věrnosti. Vláda ví, že jí poskytnou bez svého oslabení nové vojáky, kterých potřebuje.
Národové Afriky pochopí, že Francie tím, že se jich dovolává, je k sobě povznáší. Bojovati v řadách francouzského vojska znamená pro naše africké občany postaviti se na vždycky po bok civilizace ohrožené našimi nepřáteli.
V tomto znění přinesly Lidové noviny z 21. ledna 1918 českým čtenářům překlad oběžníku, určeného guvernérům francouzské západní Afriky.
Jednotky afrických vojáků, "senegalských střelců", založil už roku 1857 generál Louis Faidherb. Zpočátku byli jejich členy především otroci, vykoupení za tímto účelem od afrických majitelů, a teprve v průběhu dalších let začínali v jednotkách Střelců převažovat váleční zajatci a nosiči. Na sklonku 19. století přišla vlna "dobrovolníků" – pro válečníky z kmenů poražených koloniální armádou byla služba u nepřítele mnohdy otázkou přežití. Nemalou zásluhu na získávání rekrutů měl také senegalský člen francouzského národního shromáždění Blaisse Diagne.
Generál Charles Mangin roku 1910 v knize La Force Noire vysvětluje, že francouzskou armádu je nutno posílit verbováním vojáků z francouzských kolonií – podle jeho slov se vojenská síla koloniální velmoci měla rozrůst o jedenapůlmilionu vojáků ze západní Afriky a z Indočíny.
Manginovy představy byly značně nerealistické - počty rekrutů, které doufal začlenit do armády, v Africe zkrátka nebyly. Populace francouzského Sahelu v té době navíc zažívala pokles způsobený vysokou úmrtností mužů nahnaných na nucené práce při budování dráhy, silnic a přístavů. S tím spojený odliv pracovních sil ze zemědělství v kombinaci se suchem vyústil v letech 1913 a 1914 v hladomor a další vymírání potenciálních odvedenců.
Osmdesát let poté, co na bitevních polích I. světové války dozněly poslední výstřely, zpovídali novináři jejího jediného žijícího západoafrického veterána, stočtyřletého Abdoulaye Ndiaye.
Stařeček vzpomínal, jak francouzští verbíři přišli do jeho vesnice se zprávou, že Francie přinesla Afričanům civilizaci a ti jsou teď na oplátku povinni jet Francii bránit proti jejím nepřátelům.
Představa hrdinné smrti za zájmy cizí země vesničany příliš nenadchla a mnozí mladí muži museli být k nástupu do armády nuceni násilím. Ndiayův bratranec před verbíři uprchl a jeho otce, Ndiayova strýce, proto uvěznili. Abdoulaye cítil povinnost se pro strýčka obětovat; prohlásil se o čtyři roky starším, než skutečně byl, a dobrovolně nastoupil na bratrancovo místo a snažil se bojovat tak, aby dělal strýci čest.
V srpnu 1914 byl poprvé zraněn na belgické frontě, další válečné zranění utrpěl v roce 1916.
Mezitím bojoval na severní frontě, zažil bitvu u Verdunu, prošel Dardanelami a Otomanskou říší. V Istanbulu plakal: vojáci dostali rozkaz bojovat v pátek, aby své souvěrce, Turky, překvapili při modlitbách. V St. Raphaelu se ho Francouzi vyptávali, jestli zčernal pod paprsky slunce; Francouzky mu podstrkovaly jídlo a snažily se ho svést.
Senegalští střelci, vojáci z celé západní a severní Afriky, bývali nasazováni tam, kde domorodci nechtěli sloužit. Jen v bitvě u Chemin des Dames, (beztak tragické pro celou francouzskou armádu), přišla o život téměř polovina z nasazeného počtu 15.000 senegalských střelců.
Commémoration du 11 nov 2009Uploaded by kouppepascal. - News videos hot off the press.
Abdoulaye Ndiaye se domů, do vesnice Thiowor, vrátil. S hodností kaprála, vyznamenán válečným křížem.
Uplynulo třicet let, než mu - v roce 1949 – začala Francie vyplácet skromnou penzi určenou veteránům zraněným v boji. Do té doby projevovala vděčnost vojákům z kolonií spíše gesty - například vybudováním velké mešity v Paříži v roce 1926.
V první světové válce bylo nasazeno 212.000 Senegalských střelců; zhruba třicet tisíc jich na evropských bojištích položilo životy.
Abdoulaye Ndiye zemřel 10.listopadu 1998, v předvečer dne, kdy měl z rukou francouzského velvyslance obdržet Řád čestné legie.
http://www.worldwar1.com/france/tseng.htm
http://www.gisti.org/doc/plein-droit/56/force-noire.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Tirailleurs
http://www.liberation.fr/politiques/0101262502-le-dernier-tirailleur-a-decroche-abdoulaye-n-diaye-104-ans-est-mort-le-10-novembre-au-senegal
Fotografie pařížské mešity: Snicklunk
Další články autorky: http://manzelka.bloguje.cz
Karíma Sadio
Hanebnost Sira Nicholase Wintona
Nicholas George Winton se do povědomí světové veřejnosti zapsal tím, že v rámci dobrovolnických akcí na záchranu Židů a dalších ohrožených lidí na nacisty okupovaných územích zařídil v roce 1939 odjezd 669 dětí z Československa do Velké Británie.
Karíma Sadio
Srdce temnoty
Středoafrická republika, dříve nazývaná Ubangi Šári, je proslulá množstvím hmyzu, který v ní žije. Za těchto okolností není divu, že střední Afrika přitahuje pozornost entomologů. Kolega bloger Martin Konvička není výjimkou. Poslední článek pana Konvičky se ale bohužel týká výhradně politické situace ve Středoafrické republice a je plný omylů a nepravd.
Karíma Sadio
Dva roky v zemi hrochů
O Mali se v médiích v poslední době hovořilo hlavně v souvislosti s pokusy Tuarégů a islamistů získat vládu nad regionem.
Karíma Sadio
Chuděry singles!
Než se moderními médii zmatené třiceti- a víceleté ženy rozkoukají, ujede jim vlak. V mládí se to moc pěkně poslouchá i proklamuje: můžete si dělat co chcete, žádné pánské ponožky poházené po koberci, žádné nevhodné poznámky a nepříjemné otázky, máte čas sama na sebe, na práci, na zábavu. Za pár desetiletí z takových větroplašek ale budou opuštěné ženské bez rodiny, bez vnoučat a bez pomoci.
Karíma Sadio
Manželství a strach
Má žena, která se bojí, že jí manžel unese dítě do zahraničí, právo (a možnost) informovat úřady? Jak daleko smí taková matka zajít? Co je přijatelné právně... a co morálně?
Další články autora |
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Královna fetiše rozdráždila Ameriku. Její fotografce se klaní i feministky
Seriál „Nejkrásnější fotografka“ či „nejlepší pin-up fotografka na světě“. Taková čestná přízviska si...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Turek: Z Nerudové mi bývá špatně, o hlasy komoušů a progresivistů nestojím
Bývalý automobilový závodník a lídr Přísahy s Motoristy Filip Turek patří mezi černé koně...
Na jednání ministrů NATO v Praze dorazí i Blinken. Bude jednat s Lipavským
Americký ministr zahraničí Antony Blinken příští týden navštíví Českou republiku, informovala s...
Soud v Haagu nařídil zastavit ofenzivu, Izrael vzápětí v Rafáhu bombardoval
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) nařídil Izraeli zastavit ofenzivu ve městě Rafáh v Pásmu Gazy a...
U výjezdu z tunelu Blanka se převrátil kamion. Vysypal se z něj papírový odpad
V pátek kolem poledne se u výjezdu do tunelového komplexu Blanka v Praze 8 převrátil návěs kamionu....
Novotný se omluvil Zemanovi za urážky a přání smrti. V dopise je zopakoval
Řeporyjský starosta Pavel Novotný (ODS) zveřejnil dopis s omluvou bývalému prezidentovi Miloši...
- Počet článků 155
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2935x
Lásce nic nepatří, ale ani ona nikomu nepatří.
Lásce totiž zcela stačí samotná láska.
Milujete-li, neměli byste říkat "Bůh je v mém srdci", ale raději říkejte "Já jsem v srdci Boha."
A nemyslete si, že lásce můžete určovat směr, protože láska, pokud jí stojíte za to, určí směr vám.
(Džibrán Chalíl Džibrán, Prorok)
Seznam rubrik
- Včerejšky
- Názory
- Dějiny Konga
- Jinde a jinak
- Ženská obřízka
- Osobní
- Poučení z krizových vývojů
- Nezařazené