Afonso
Předcházející článek hovořil o bezmála idylických vztazích mezi pozdně středověkým a ranně novověkým Portugalskem a konžskou říší. Politické zájmy přirozeně nevycházely z pouhého altruismu: pro vládce Konga i pro portugalského krále měl tento vztah své výhody: konžský král Joao I. svým spojenectvím s Portugalci snáze udržoval moc nad vazalskými státečky, a Portugalsko získalo přístup do nitra Afriky, o ziscích z exportu vědomostí nemluvě.
Zhruba v roce 1506 nastupuje na konžský trůn Nzinga Mbemba a dovádí kulturní a politické líbánky Konga s Portugalskem k vrcholu. Portugalština se stala úředním jazykem dvora, křesťanství státním náboženstvím, dvorní etiketa se přizpůsobila etiketě portugalské. Dvořané dostali oděvy evropského střihu, královské město Mbanza Kongo bylo přejmenováno na San Salvador a obohaceno řadou kostelů a škol pro šlechtické děti obou pohlaví.
Portugalské úřady takové postupy vítaly, a v roce 1512 Portugalsko vyhlásilo - v reakci na první manikongovy stížnosti ohledně chování cizinců v Kongu - úmysl vytvořit ve střední Africe paralelu portugalského království. Tento plán se ale u Nzinga Mbemby, v té době již užívajícího křesťanské jméno Afonso I., neujal: král prostudoval portugalské zákony, usoudil, že jsou příliš barbarské a většinu z nich zamítl.*
Přestože úmysly portugalského krále byly zčásti šlechetné, je pochopitelné, že nepouštěl ze zřetele ani hlavní cíl portugalského působení v Kongu: získat co nejvíce slonoviny, otroků a drahých kovů z bájných konžských dolů. Ještě víc než portugalský král si tohoto cíle byli vědomi ti, kdo se do Konga vydávali. Ne jen učitelé a misionáři (kterých v Kongu rozlehlém zhruba jako Německo a Francie dohromady nebylo v té době více než deset); i obchodníci hledali štěstí na území konžského státu.Afonso panoval po tři dekády: ze svého trůnu shlížel na to, jak hluboce věřící mnichy nahradili misionáři, kteří mají zájem jen o obchod a přechovávají desítky žen pro vlastní sexuální potěšení; děsil se únosů, vyvolaných nezákonným obchodem s otroky, pozoroval, jak Evropané nakupují (podle zákona nezotročitelné) konžské ženy, a znepokojen sledoval, jak cizinci do země dovážejí zboží, jehož prodej byl již dávno zakázal.Samotní Konžané v té době už nesli aktivity Portugalců s nelibostí; v říši bylo čím dál méně bezpečno, hrozily vzpoury vazalských států, královská pokladnice přicházela o příjmy tím, že Portugalci obcházeli nařízený způsob obchodování. Lid reptal proti Afonsově proportugalské politice, a král se pokoušel o nápravu u lisabonského dvora. Z té doby se dochovaly jeho četné listy (celkem 24 dopisů); v některých z nich Afonso žádá "svého bratra", portugalského krále, o vyslání úředníků určených k dozoru nad portugalskými poddanými v Kongu, aby Afonso nemusel přikročit vypovídání cizinců ze země, upozorňuje na nekalé praktiky ohledně obchodu a zakázaného obchodu s otroky, na neblahé důsledky působení portugalských obchodníků na stabilitu konžského státu.
K avízovanému vyhoštění všech Evropanů nikdy nedošlo - Afonso se musel spokojit s ustavením vlastního kontrolního orgánu. Portugalský zájem o Kongo byl v té době už jen ekonomický - Brazílie i cukrové plantáže na ostrově Sao Tome potřebovaly nové otroky, a k tomuto cíli nyní Portugalsko upínalo všechna svá snažení. Afonso, ve snaze o dohodu s bratrskou velmocí, navíc nepředloženě odeslal portugalskému králi darem větší množství stříbra, čímž přesvědčil i ty poslední z portugalských pochybovačů o tom, že obrovské tajné doly zlata a drahých kovů v Kongu existují.Do Konga tehdy již necestovali lékaři, učitelé a řemeslníci, ale pouze obchodníci s otroky. Evropané, kteří už v Kongu usazeni byli, se obchodu s otroky začali věnovat. Evropští učitelé, lékaři a architekti se transformovali v překupníky a o své původní mise se již dále nestarali.Manikongo se pokusil hledat pomoc ve Vatikánu, ale obě delegace, které vyslal (v roce 1532 a 1539) byly zadrženy v Lisabonu, a Portugalsko napjalo všechny síly, aby Kongu zabránilo v kontaktech s jinými evropskými zeměmi.Krize konžské říše vyvrcholila o Velikonocích roku 1540, když se osm Portugalců během mše pokusilo Afonsa zavraždit. Ačkoli Afonso atentát přežil, jeho vláda nikoli; jako svědectví o ní nám manikongo zůstavil jen dopisy...
*Tradiční africké státy zpravidla nedisponovaly centrálně řízeným donucovacím nebo trestním aparátem ani trestním právem. Pakliže se v některých oblastech např. krádež trestala (či dodnes trestá!) utětím provinilcova ucha, jde o skutečnost široce akceptovanou, ale nevynucovanou systémem (který dnes totéž provinění např. souběžně trestá pokutou nebo vězením).
Související článek: Bez včerejšků, bez zítřkůVíce:Correspondance de Dom Afonso; roi du Congo, 1506 - 1543 (L. Jadin, M. Dicorati, Brusel 1974)Introduction to the History of African Civilisation: Precolonial Africa (Magbaily File, 1999)Dějiny Afriky (kol.), sv.2Slavery and Its Transformation in the Kingdom of Congo 1491 - 1800
Karíma Sadio
Hanebnost Sira Nicholase Wintona
Nicholas George Winton se do povědomí světové veřejnosti zapsal tím, že v rámci dobrovolnických akcí na záchranu Židů a dalších ohrožených lidí na nacisty okupovaných územích zařídil v roce 1939 odjezd 669 dětí z Československa do Velké Británie.
Karíma Sadio
Srdce temnoty
Středoafrická republika, dříve nazývaná Ubangi Šári, je proslulá množstvím hmyzu, který v ní žije. Za těchto okolností není divu, že střední Afrika přitahuje pozornost entomologů. Kolega bloger Martin Konvička není výjimkou. Poslední článek pana Konvičky se ale bohužel týká výhradně politické situace ve Středoafrické republice a je plný omylů a nepravd.
Karíma Sadio
Dva roky v zemi hrochů
O Mali se v médiích v poslední době hovořilo hlavně v souvislosti s pokusy Tuarégů a islamistů získat vládu nad regionem.
Karíma Sadio
Chuděry singles!
Než se moderními médii zmatené třiceti- a víceleté ženy rozkoukají, ujede jim vlak. V mládí se to moc pěkně poslouchá i proklamuje: můžete si dělat co chcete, žádné pánské ponožky poházené po koberci, žádné nevhodné poznámky a nepříjemné otázky, máte čas sama na sebe, na práci, na zábavu. Za pár desetiletí z takových větroplašek ale budou opuštěné ženské bez rodiny, bez vnoučat a bez pomoci.
Karíma Sadio
Manželství a strach
Má žena, která se bojí, že jí manžel unese dítě do zahraničí, právo (a možnost) informovat úřady? Jak daleko smí taková matka zajít? Co je přijatelné právně... a co morálně?
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Klimatičtí aktivisté ochromili letiště v Mnichově, vybrali si rušné svátky
Letiště v Mnichově dnes ráno dočasně přerušilo provoz v důsledku protestu klimatických aktivistů z...
Spolupředsedové AfD vyzvali Bystroně, ať opustí předvolební kampaň
Spolupředsedové německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD) Alice Weidelová...
Západ má strach z ruské porážky stejně jako z té ukrajinské, soudí Zelenskyj
Sledujeme online Západ se bojí porážky Ruska stejně jako porážky Ukrajiny, což je absurdní. Řekl to v pátek...
Kvůli nehodě kamionu je uzavřena D35 u Olomouce ve směru na Mohelnici
Kvůli nehodě kamionu byla dnes časně ráno uzavřena dálnice D35 u Olomouce-Nemilan ve směru na...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 155
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2934x
Lásce nic nepatří, ale ani ona nikomu nepatří.
Lásce totiž zcela stačí samotná láska.
Milujete-li, neměli byste říkat "Bůh je v mém srdci", ale raději říkejte "Já jsem v srdci Boha."
A nemyslete si, že lásce můžete určovat směr, protože láska, pokud jí stojíte za to, určí směr vám.
(Džibrán Chalíl Džibrán, Prorok)
Seznam rubrik
- Včerejšky
- Názory
- Dějiny Konga
- Jinde a jinak
- Ženská obřízka
- Osobní
- Poučení z krizových vývojů
- Nezařazené