Zeptej se svého strachu

Jestli nechce už jít, před čím tě vlastně chrání, že nemůžeš svůj život žít? Ustavičně ti brání, v tom, co tak miluješ. Neustále tě svádí z cesty, dej pozor, ať zase neuhneš. 

Zeptej se svého strachu, zeptej se svědomí, 

co do uší ti šeptá, nikdo se nedoví. 

Čemu vlastně slouží, nechce zažít krach? 

Co se vlastně může tak strašného stát? 

Co ti vlastně může všechno namluvit? 

Je čas zapomenout, je čas ho nechat jít. 

Je čas na dobré zprávy, zlé nechej za sebou. 

Kritik je dobrá škola, však ne tvou doménou. 

Záškodník  zbrojí v skrytu, vůbec ho nevidíš. 

Jenže pak náhle je tu se spoustou potíží. 

Kde se to všechno vzalo, chce ti snad ublížit? 

Ne, on tě jenom chrání. 

Rozluč se, musí jít.?