Co je to vlastně strach? Nechme bokem režiséra. Pak říkám, že jde o nepoznanou skutečnost. Klasika dětského sklepa. Rozsvícením přeludy zmizí. Strach chápu, jako libovolný osobní pocit. Může a nemusí být > Bojí se ten, který něco může ztratit. Lze strachem něco získat? Určitě, minimálně 2x. Kulturní zážitek, horor filmy. Z pohovky lze bojovat s hady, tsunami i leteckou katastrofou. Pozor, musí být zapnutý zvuk! Jakmile vypadne, horor ztrácí smysl. Tedy, bojíme se i ušima. Dobrej pocit, kdy člověk je vylekán. Říká si, můj život nic moc. No stále na mne neútočí pavouci, žraloci , nebo sopka s lávou. Na inflaci tak třeba zapomene ...

Je dobré strach nemít? Vůbec ne, naopak. Rozumný člověk si svůj strach nese. Možno jej definovat i obavou. Aby tedy nebyl za straš pytla. V rozumné míře je přínosný a vybudí odpovědnost. Od volantu auta, přes zájem o osudy členů rodiny, sám sebou konče. Nejvíce nebezpečný člověk? Ten, který žádný strach absolutně nemá - Hazardér, pseudo hrdina, blb. Total neodpovědný element. Strach je diobrej paťák. Pobaví, poučí i zabaví ...

Skvěle řečeno. Asi záleží na míře prožitku a případné obcesi. Pak také existují úzkosti, ale ty jsou proto, že nedokážeme svůj život pozitivně rozšířit, nebát se zaujmout větší prostor...

Víte pani Evo, ten nej strach jsem prožíval a je to platné i dnes a jistě i do budoucna o lidi, přátele, příbuzné ze svého okolí, o své zvířecí kamarády a mám jich doma a v okolí požehnaně. Už se to nezmění...

Když je někdo moc závislý na druhých a přijde o ně, strach je nasnadě. Strach o milované je tak nějak podvědomý, je dobré se s sním naučit vědomě pracovat, ale stejně zvládat své emoce v určitých situacích je v podstatě nemožné. Ve vypjatých situacích je člověk ve své obraně někdy až ledově klidný, ale až je po všem, teprve mu vše dojde a dochází k psychickým problémům. Časem lze asi se nějak psychicky srovnat, ale je to o léčení svého srdce, emocí. Děkuji, pane Korecký.

S nějakými strachy jsem se už rozloučila. Už se například nebojím dát najevo svoje city. Ani u toho nikdo další nemusí být, jen já. Pokud u toho někdo je, pak ani nezáleží na tom, jak moje city přijme, jestli s radostí nebo se smutkem. Všechno to totiž je o

Tuhle jsem seděl před operací oka. Klasika,. kuchyň poslední káva před nástupem do FN. Zkoumal jsem sebe sama. Vždyť já mám strach! Říkám, ve věku je to nedůstojné. Tak jsem se vyřešil. Nu, Miroslave strach nemáš, je to pouze obava z výsledku ...