Žena

Křehká dívenka, něžná žena. Střevíčky od mámy snad ještě měla. V očích ten dávný lesk, příslib štěstí, co vlastně čeká ji? Slunce, či duha v dešti? 

Kdo ví, čím prochází každá žena, 

z dívčích snů náhle probuzená. 

Tolik snů mívala, tolik přání, 

jak to že odešlo často i pousmání? 

Ne, ona nevěří, že ztratíš vše věkem. 

Ženeš se stále dál? Za úspěchem?

Víš, nejhezčí přání bývá to z prázdnin. 

Co voní po létu i letmým pousmáním. 

Dívka se pokloní svému mládí 

a pozve ženu dál. 

Úsměvem svádí. 

Rozkošná, líbezná, chce mnohem víc. 

Poznat chuť života, jít světu vstříc...