Střípky ztracené duše

Ve snech vídáš části své duše. Kde všude zůstala? Kdo dal jí košem? Její krása a čistota zneužita byla. Není už naděje, aby se navrátila? 

Pak utekla z těla ven,

nechtěla už trpět.

Chtěla z kola ven!

A ty chodíš,

jak tělo bez duše.

Nežiješ, přežíváš,

cítíš se opuštěn.

Zavolej duši, 

zpátky domů. 

Zavolej nazpět

sílu svou, 

ať zase tančí

po tvém boku. 

Ona tě touží 

obejmout...