Odzbrojení

Zasmát se svým strachům, polechtat je na bříšku, proč jsou stále s tebou, proč jsou pořád nablízku? 

Za zády se smějí, ťukají si na čelo, 

co má vlastně odvaha se strachem společného?

Čeho se tak bojíš, přemýšlel jsi někdy? 

Že má někdy život pěkně naplé nervy? 

Strach je jenom strašák, co ti stíny nakreslily, 

přátelsky se umí tvářit a někdy je vážně milý. 

Jen se nesmíš poddat, stůj pevně a vzpříma, 

pro toho, kdo usmívá se, bývá život psina. 

Proč se bojí? 

Proč? Proč? Proč? 

Nemá čisté svědomí. 

To ti  nejlíp napoví. 

Vzmuž se, hlavu vzhůru.

 Proč bys měl mít smůlu?