Krása duše

Jako Slunce, něha, žár. V pohledu se zračí tajemství, tisíce hvězdiček pro štěstí. Dech se tají, po špičkách lásky přicházejí...

Přesto se jí bolest nevyhýbá.

Jde životem prostě dál. 

Zase dorostou jí křídla. 

Aniž by to kdo tušil, 

jak křehká ve své duši, 

tak silná, odhodlaná.

Neměla život 

jednoduchý. 

Přesto ty její 

o č i .

Tichá ozvěna 

v našich

s r d c í c h . . .