Kdo hledá, najde?

Čekáte na toho pravého? Brouzdáte na seznamkách? Vkládáte úsilí najít vaši druhou polovinu? To, co vám chybí? Toužíte se opět zamilovat?

Myslím, že takhle to nějak vypadá na seznamkách, každý hledá něco jiného, ale v podstatě to samé. Lásku, sex, povídání. Většinou nalezneme, co hledáme. Chvíli to tak vypadá. Jsme jedno tělo, jedna duše, toužíme po sobě. 

Ale když se podíváme pod závoj iluzí, zas tak růžové to není.  Objevují se stará zranění, partner nám opět  zrcadlí naše slabé stránky, není tím vysněným idolem, prvotní okouzlení vyprchá a hledá se dál. 

Někdo říká, že má sex, ale nemá vztah. Brzy se nabaží fyzického kontaktu, ale vztah potřebuje i jiný rozměr. 

Měli bychom mít k sobě blízko duševně, podobně přemýšlet i cítit. Jinak jsme každý na jiné lodi. Budeme jen tak plout vedle sebe, ale nikdy se skutečně nepotkáme.

Má cenu hledat ty nepravé? 

Určitě ne. Chce to trpělivost. Zvládnout samotu, mít ji rád a využít tento dar k růstu, k sebenaplnění, k nalezení skutečných potřeb, vlastní radosti. 

Zklamaný potká zklamaného a nechápe, proč pořád tak trpí. Člověk, který nalezl štěstí sám v sobě, potká partnera, stejně smýšlejícího. 

Jsme zajímaví sami pro sebe, či hledáme naplnění skrze druhé? Potřebujeme jejich potvrzení? Uznání? Lásku? Toužíme po jejich úsměvu a jsme na něm závislí? 

Pokud ano, tak máme ještě na čem pracovat. Být k sobě milejší. Najít znovu vlastní štěstí.

Vidět sebe jako nádhernou bytost a s láskou o sebe pečovat. Najít si nové koníčky, začít studovat, cvičit, dokončit započaté projekty. 

Uvidět se v novém světle, ujasnit si, co chci, kam chci v životě dál směřovat. 

Na nové cestě potkáte nové přátele. Budete překvapení, jak si budete rozumět. A kdo ví, možná právě ve chvíli, kdy to budete nejméně čekat, se objeví ten pravý...