Jedna hodná a milá paní měla pocit, že celý život nedělala nic špatného. Nikomu neublížila, vždy se snažila druhým plnit jejich přání. Až v nebi zjistila, jak je to vlastně doopravdy.
Milá Eliško, vezmu tě do nebe, pravil Svatý Petr u nebeské brány, ale nevím, nevím, jak budeš spokojená.
Eliška nechápala, co se jí to Petr snaží namluvit.
Procházela se krásnými zahradami, viděla květiny všech barev i vůní. Pak vstoupila do velkého domu s antickými sloupy a hned u vchodu se podával nápoj probuzení a odčinění pozemských hříchů. Všude kolem se nabízela na zlatých tácích božská mana.
Tak konečně si to tady užiji, když jsem si v životě tolik odříkala, prozradila s povzdechem Eliška.
Když myslíš. Zaslechla hlas jednoho z andělů.
A tady bude tvůj pokoj. Otevřela dveře do blankytně modré místnosti poseté stříbrnými hvězdami.
Zastavil se jí dech. To je krása! Z okna zahlédla měsíční zář. A závěsy pokrýval nebeský prach milosti.
Andělé způsobně seděli na pohovce s baldachýnem a čekali na její pokyny. Páni!
Vypadalo to, že nenachází slov a všechno je zcela bez chyby. Náhle se její pohled stočil do rohu místnosti. A co je tohle?
Uviděla spoustu barevných balíčků převázaných světélkujícími stužkami.
Měly různé nápisy - Za odměnu. Jen tak. Z lásky. Pro radost. Potěšení. Vděčnost...
Co je v těch balíčcích? Ptala se udiveně žena.
Je v nich všechno, co sis za celý život nedopřála, čeho ses zbytečně bála. Co jsi odmítla, chutě, které jsi neochutnala. Místa, která jsi nenavštívila, příběhy lidí, které jsi nepotkala. Je tam i tvoje láska, které jsi se nikdy naplno neodevzdala.
To víš, tady se všechno ví, tady se nic neutají. Však jsme tě dlouho sledovali, ale jakoby si naše rady a neustálé nápovědy nevnímala.
Ach, lidská pošetilosti.
Chtěla jsi tak moc být hodná, jak tě kdysi učili, ale řekni, byla jsi kdy na zemi opravdu šťastná?
Máš pravdu Petře, nebyla.
Tak vidíš. Byla jsi málo rozhodná a nedovolila sis dát prostor. Nežila jsi svůj život, Eliško.
Tolik věcí jsi v životě popřela, nejvíc sama sebe, na jiné více jsi myslela, než oni na tebe.
Paní se slzami v očích se musela alespoň na chvíli posadit.
Takže jsem zase tak hodná nebyla, pokud se nepletu.
A co je v tom největším balíčku?
Tvůj nový život, Eliško. Snad už to příště pochopíš a nebudeš se bát radovat ze všech svých pozemských darů a naplno prožívat nebeskou lásku.
Teď už je jen na tobě, kdy si jej znovu rozbalíš...
Písnička inspirována diskusí
