Mobily, tablety, počítače. Dnes je máme všichni. Život bez nich si nedokážeme vůbec představit. Využíváme je všude. Práce, škola, domov. Otázkou jen zůstává, jestli náš vztah k výpočetní technice nepřerostl v závislost.
Zkuste si jednoduchý test. Vydržte celý den bez toho, aby jste vzali do ruky mobil. Prostě ho zavřete do šuplíku a ignorujte nutkání. Více než polovina z nás by to nezvládla. Neustále si musíme s něčím hrát. Třeba právě mobil už dávno ztratil svou původní funkci. Být mobilní kdekoliv a kdykoliv. Samozřejmě, že slouží především k telefonování, ale více než to si s ním hrajeme. Internet, hry, poslouchání hudby. Všechno v jednom. Tak to má být. Ale upřímně: z 90% na něm děláme právě jen hovadiny.
Závislost jak vyšitá. Bez mobilu nemůžeme jít ven, nosíme ho u sebe, i když jsme doma, nedáme ho z ruky ani ve vaně. Jakmile na něj zapomeneme, dostaneme stav podobný narkomanovi bez dávky. Potřeba přerostla v nutnost. Od rána do noci jsme otroky svítící krabičky.
O internetu a počítačích ani nemluvím. Cokoliv potřebujeme vědět, tak na něm najdeme. Už neplatí, že se moudrost sbírá v knihách. Dnes máme internet. Pokud se využívá na práci, případně na studium, tak je to věc více než prospěšná, ale opět: Většinu času u počítače děláme blbosti.
Můžu tu jako ortodoxní moralista nabádat lidi k tomu, aby zahodili všechny své „elektro mazlíčky“ do žumpy a místo posedávání doma běželi ven do přírody, která zrovna voní jarem, ale já to neudělám. Tak jako mnozí, i já si nedovedu život bez techniky představit. Jsou tu pro a proti. Ale co. Jiné už to nebude. Můžeme už jen zavzpomínat na doby, kdy jsme chodili telefonovat do budky, na ty „opilé“ pohledy, když jsme poprvé viděli počítač a na to, jak nám bylo „hezky.“
Závěrem: Nelamte si s tím hlavu. Možná se vám bude točit hlava, ale to přejde. Nežijeme přeci v době kamenné. Jsme jen ovce, co dělají vše, co ve světě frčí, a tak to bylo, je a bude. Tudíž až dneska půjdete spát a nebudete moci usnout, potrapte mozek a zapřemýšlejte nad tím, jestli nám to, za to vůbec stojí.
