Křížová výprava na ruský způsob

Nevstoupíš dvakrát do téže řeky. Moudrý to citát, který mluví za vše, aneb opakovat stejné chyby se nevyplácí a příklad by si z toho mělo odnést Rusko.  

 

Nemůžu si pomoci, ale když koukám na aktuální dění v Sýrii a hlavně na Ruskou intervenci v ní, tak se mi v hlavě promítá jedno slovo. Afghánistán. Události jako přes kopírák. Hodní strýčkové z Východu přispěchají na pomoc „utlačovanému“ vládci, aby mu pomohli k stabilizaci země. Jak to dopadlo tenkrát, víme asi všichni. 10 let války bez vítěze, zbytečné oběti a hlavně poslední velká rána pro Sovětský svaz.

Rusko si intervencí v Sýrii nadělalo až moc problémů. Jedni je za ni obdivují, druzí k smrti nenávidí. Ano, celé to možná povede k zničení Islámského státu, ale co „skrytá válka“ proti odpůrcům Asadova režimu? Nikdo z nás přeci nevěří tvrzení, že Rusko za žádných okolností nebombarduje pozice rebelů. Nejsme slepí, ale Rusko, jak jsem již předeslal, samo brzy pocítí „nevýhodnost“ své situace.

Vést válku není zrovna levná záležitost. To je už dávný fakt. Financujete zbrojení, lidi, materiální podporu a do toho všeho se musíte svědomitě starat o lidi doma, jinak vám hrozí nepokoje a velký ekonomický malér. Ruská ekonomika je zatím stabilizovaná, ale na jak dlouho? Celé je to, jak se zdá o tom, do kdy si Ruský medvěd hodlá stavět bábovičky v syrské poušti.

No a hlavně nesmíme zapomenout na věčné dilema Ruska a USA, kdo je vlastně tím „světovým policajtem“ číslo jedna. Ruský medvěd nebo americký orel? Kočkují se jako dvě děti na pískovišti, leč s tím rozdílem, že děti mohou po sobě leda házet lopatkou a ne atomovou bombou. Řečeno s nadhledem samozřejmě. Nehodlám zde šířit válečnou hysterii, ale přece jenom. Studená válka už možná skončila, ale to, co nás čeká, se jí v mnohém podobá. Zastrašování, ukázka moci a síly a zejména psychologie a demagogie s cílem získat si co nejvíce obdivovatelů.

Nejsem necita, a přeji bratrům Slovanům z Ruska, ať jim v Sýrii boršč chutná, ale jen aby jim nezaskočilo samými starostmi. Ono se totiž snad koná, ale následky….Ty si nesou hořkou pachuť strasti.

Autor: Michal Sabó | pondělí 2.11.2015 13:08 | karma článku: 13,84 | přečteno: 605x