Teolog

Náboženství od svého prvopočátku neustále mění svá pravidla. Proto stěží věřit něčemu, co zřizuje člověk. Neříkám nevěřit, ale ne fanaticky. Jako ve všem by se každý měl zamyslet nad tím, v co a čemu věřit. 

Teolog

Uvěznila pravdu lež do vzdušného zámku.

Z kazatelny káže kněz, lež co koupil v krámku.

Pod barevným hábitem ukrývá se bytost.

Za vás trpěl na kříži, vyvolává lítost.

Černou knihu v rukou svírá, překrucuje řádky.

Příběh co odehrál se na tisíce let zpátky.

Na oltáři obětním zlatavý lesk kalichů.

Krev popíjí tělo žvýká, tak zbavuje od hříchů.

Z chladného kamení staví chrámy s věží.

Lidem pýchou pohlcení, říkají si kněží.

Loví ovce zatoulané, vytvářejí stáda.

Zvonem je pak svolávají na oslavu pána.

Mění víru v náboženství, do duší se vkrádá.

Člověk ruce k nebi spíná, rukojmí co strádá.

Bič ze strachu upletený, děsem pekla práská.

Nástroj věky osvědčený, tam kde není láska.