Prachy jenom prachy nečekají…

Marketing je nedílnou součástí našeho života a těžko si stěžovat na někoho, kdo ho zkrátka dělá dobře. V poslední době mi ale přijde, že kolem nás (nebo jen mě?) svou oprátku stále více stahuje. Navíc je neuvěřitelně složité přijít na to, zda jde zase jen o další důmyslnou reklamu, nebo se opravdu něco děje. To je ale právě ten dobrý marketing…

Řezník ví, že Život není krásný a čas od času je třeba si ho zpříjemnit jedním dvěma frky. Píseň z jeho posledního alba „Linka bezpečí“ však zase jednou rozproudila vášnivou veřejnou debatu. A už je na světě i první obvinění. A informoval o něm sám provokativní interpret, který jeho část zveřejnil na svém Facebookovém profilu. Podle žaloby nesmí být v názvu písně (nebo tracku – v rapové hatmatilce se příliš nevyznám) samotné slovní spojení „Linka bezpečí“. Horší však je podle žalobců text, který „klienta poškozuje v očích veřejnosti“, nebo dokonce maří „dvacetileté úsilí mnoha lidí pomoci dětem v těžkých situacích.“ Je svoboda slova, i za cenu boje proti dobročinné organizaci, stále to nejdůležitější?

Nebudu zde, jak mnozí pravděpodobně očekávali, polemizovat nad tím, která z těchto stran je v právu. Ve zkratce jen mohu říct, že hudba tohoto interpreta není mým šálkem kávy, nicméně nedávná kauza spojena s vyřazením bodujícího Řezníka z internetové ankety Slavík, mě donutila k zamyšlení. Je jasné, že jeho texty jsou pro spoustu lidí nepochopitelné, vulgární, sadistické a nechutné. Myslet si o nich mohou, co chtějí. Ostatně o spoustě věcí, se kterými přicházíme denně do styku, si nemyslíme nic dobrého. Soudní postihy za umělecký projev (v jakékoli formě) jsou mi ale tak nějak proti srsti. Uznávám však, že v případech, jako je aktuální Linka bezpečí, i v mnohých dalších, je těžké přijmout více pohledů na věc. A Řezník je tak zkrátka jen čím dál tím nepřípustnější. A známější.

Prachy jenom prachy nečekají. Tak zpívá bývalý ministr Michael Kocáb a má pravdu (mimochodem včera v noci jsem náhodou shlédl reprízu zábavné show Manéž Bolka Polívky, kde vystupoval Pražský Výběr a naskytla se mi zajímavá příležitost vidět skvělé muzikanty po boku skvělého herce v naprosto příšerném pořadu. Alespoň, že závěrečná píseň působí stále tak, jak si ji pamatuji z mladších let. Ale raději zpět k tématu). Řezník je provokatér a bojuje proti systému. A není pro něj lepší reklamy, než když také systém bojuje proti němu. Tato žaloba se tak řadí po boku FTV Primy a jejích krimi zpráv k další neplacené reklamě horor coreového rappera. Tento obchod však může být výhodný oboustranně.

Řekněme, že se opravdu dostane tento případ před soud a umělec bude odsouzen zaplatit sdružení Linka bezpečí odškodné za pomluvu. Skutečnost, že by soud prohrál, by mezi jeho fanoušky rozvířila nové, silnější a hlasitější debaty o „policejním státu“ a nesvobodě slova. Tím pádem by byla na světě další účinná reklama (tentokrát bohužel placená) a spokojenost s očištěním a případnou peněžní odměnou by jistě panovala i na druhé straně barikády. Zkrátka oboustranně výhodný obchod. Je to paranoia? Já už ani nevím.

P.s. upřímně doufám, že nevyjdou najevo skutečnosti podle kterých to nakonec „tak horké“ s touto žalobou nebude…