Neustále ze všech stran slyším jak Romové zneužívají
sociální dávky. Svou politickou kariéru si na tomto hesle postavil například i
náš starý známý „romský znalec“ Jiří Čunek. Ale o jakém zneužívání to všichni
mluví? Dostávají snad Romové jiné dávky než ostatní obyvatelé České republiky?
Samozřejmě, že nedostávají! Jak by také mohli. Žádnou sociální dávku Romové nedostávají kvůli tomu, že jsou Romové. Nedávno jsem stejnou otázku položil Jiřímu Čunkovi. I „náš“ vicepremiér samozřejmě odpověděl, že Romové neberou jiné sociální než jak on říká „normální“ občané ČR. Druhým dechem, však dodal, že ale oni vědí o hodně lépe než „normální“ občané na co mají nárok. Je na tom něco špatného? Je to zneužívání sociálních dávek?
Romové se pouze chovají tržně a snaží se maximalizovat svůj zisk stejně jako každý občan ČR. Dostávají pouze ty dávky, na které mají nárok, na které má v určité konkrétní situaci nárok každý.
Pokud je sociální systém nastaven špatně, pak to není chybou Romů, ale chybou současné a minulých vlád. Pokud se jednoduše Romům nevyplatí chodit do práce tak se nedivme, že tam nechodí. Nechovají se tak jen Romové, ale všichni obyvatelé v ČR. Rozhodně mi není tento způsob života sympatický, ale chápu jeho příčiny.
Jindy zase prostě ani nemají možnost sehnat si práci. Prostě tam kam je města vytlačila žádná práce pro Romy není a tak jim jednoduše nic jiného než brát dávky, na které mají nárok nezbývá. Znám desítky případů, kdy Romům byla slíbena práce po telefonu a když přišlo na osobní setkání místo bylo náhle obsazeno. To je fakt, který prostě existuje a je neoddiskutovatelný.
To, že si na zkresleném tvrzení o zneužívání dávek vystavil jeden politik raketovou politickou kariéru je nebezpečný precedent, který může být velmi nebezpečný v polarizaci společnosti, která bohužel již nastala.
Vláda musí postupovat při změně sociálního systému velmi opatrně a musí učinit několik nedělitelných kroků. Pokud jeden z nich vynechá, vše skončí katastrofou.
Na jedné straně je jasné, že se musí změnit systém poskytování sociálních dávek, na druhé straně musí být Romům dána šance získat zaměstnání, které jim umožní plnohodnotný život a ne život v chudobě a chudinských ghettech. A nejenom Romům musí být tato šance dána, musí být dána všem, kteří to budou potřebovat.
Pokud tedy stát sníží sociální dávky musí udělat i druhý krok a tím bude masivní podpora vzdělávání, zaměstnávání a bydlení. Masivní podpora těch, který o tuto podporu budou stát. Jednoznačně musí dostat přednost ti, kteří budou aktivní a budou se snažit ze své sociální mizérie dostat. Pokud nebude následovat tento krok, dojde k sociální katastrofě, která nás bude všechny stát několikanásobně více.
