Průzkum CVVM „Občané o soužití s Romy a jejich možnostech ve
společnosti“ ukázal několik zajímavých faktů. Jak by se tyto fakta dala interpretovat?
Je soužití s Romy opravdu tak špatné? Pojďme se na ty zajímavosti podívat.
V první řadě jde o rozdíly v hodnocení soužití s Romy v místě bydliště a celkové hodnocení, obecné, v celé ČR. Lidé hodnotí soužití s Romy v místě bydliště pozitivněji (i když stále negativně) než je celkové hodnocení.
Konkrétně v obecné rovině za docela špatné hodnotilo soužití 53% respondentů a za docela dobré pouze 16%. V místě bydliště pak soužití za docela špatné považuje „jen“ 39% respondentů a za docela dobré „dokonce“ 37%.
Co to znamená?
Respondenty výrazně ovlivňují média, ovlivňuje je to, jak se o Romech píše, ovlivňuje je to, jak se o Romech vyjadřují politici, ovlivňují je mediální kauzy, které jsou s Romy spojeny většinou s nějakým negativem. Osobní zkušenost se soužitím je sice stále špatná, ale ne tolik jak to popisují média. Svědčí to o tom, že je důležité, aby většinová společnost více Romy poznala, poznala jejich problémy, neviděla pouze negativa, neviděla pouze důsledky, ale zamyslela se také nad příčinami současného postavení Romů ve společnosti.
Romové naopak musí všechny své síly napnout ke svému vzdělávání. Romské elity je musí přesvědčovat, že vzdělání je investice, která se vrátí v podobě lepšího zaměstnání, vyššího platu a odpoutání se od demotivujících sociálních dávek.
Dalším zajímavou informací je převládající názor, že Romové mají ve srovnání s neromskou populací horší možnosti při zaměstnání. Tady bych viděl velkou zásluhu v uvědomění si tohoto faktu současnou silnou podporu EU právě zaměstnávání Romů. V médiích se o tomto problému velmi často mluví. Neziskové organizace, které získaly peníze s fondů EU mají možnost tento problém medializovat. Finance z EU mohou Romům v této oblasti, kterou si konečně uvědomila i většinová společnost, výrazně pomoci.
A poslední poznámka k průzkumu. Jen taková zajímavost v přístupu k soužití Romů s majoritou. Na otázku co by měli Romové udělat, aby se soužití zlepšilo, odpověděly pouze 4% respondentů, že neví. Což byla na tuto otázku nejméně častá odpověď. Naproti tomu na otázku čím by měla neromská populace přispět ke zlepšení vzájemného soužití byla tato odpověď druhá nejčastější. Nevím odpovědělo 16% respondentů.
Každý by měl začít u sebe a to si bohužel většinová společnost ještě neuvědomila.
www.romea.cz
