Veškeré kvaltování toliko pro hovadí dobré jest. Proč právě na řešení církevních restitucí tolik politiků tlačí a právě teď? Přitom jejich zdůvodňování či spíš nezdůvodňování nemá a nikdy nebude mít jednoznačný závěr. A to i tehdy, bude-li rozhodnuto. Proč? Důvodů je víc. Třeba hloupé a nepochopitelné vyjádření ministra zahraničí, že tomu a tomu do toho nic není. Nejasné zdůvodnění ceny. Odškodnění vypadá jako správná věc, ale co dál?
Pozorný občan si jistě všiml kolik financí bylo v minulých letech adresováno církevním objektům. Z peněz obcí, krajů i státu. Ze všech možných rozpočtových kapitol. Na střechy, na úpravu terénu a třeba na varhany. Rozumný občan ví, že tato země dlouhá staletí rostla na křesťanských základech. Církevní objekty jsou kulturním bohatstvím tohoto státu. Proto by si stát měl dát za povinnost udržovat a pečovat o tento poklad v maximální míře. Přiznejme si, že často jsou prostředky na kulturu věnovány spíš na almanach ke stoletému výročí hasičského sboru (chvályhodné, ale koho to zajímá mimo místní hasiče) nebo na mezinárodní festival dětských sborů, kterého se účastní tři soubory z Čech a jeden z Trnavy. Tak to je, ve sportu je to ještě horší. Pro pragmatiky je nezbytné připomenout, že cizinci k nám jezdí především kvůli památkám. (Nebo pivu.)
Na druhou stranu bohoslužebné nebo charitativní činnost mají jiné možnosti. Charita má svou kolonku, a ostatní je věcí věřících. Nezapomeňme, že na světě je přibližně dva a půl tisíce církví a kdybychom měli podporovat všechny, tak ministr financí předčasně zešediví. Je totiž nesporné, že aktivních církví bude i na našem území přibývat. A my se budeme muset rozhodnout jestli budeme dotovat všechny nebo raději poneseme diskriminační nálepku. A proto současná snaha o vyrovnání je jen tunel a odklánění. Po dřívějších zkušenostech se dá předpokládat, že nejprve se vrátí nemovitý majetek (který?), potom se léta bude splácet dluh (ministr financí tvrdí, že rozpočet to nezatíží, ale aby se postaral o vyrovnání astronomického deficitu to ani náhodou) a po létech se zjistí, že zmíněnou údržbu církev nezvládá a… státe přispěj. Nic nového pod sluncem.
A pokud se týká těch krásných slov o splácení dluhů? Stát mně dluží za tisíce hodin které mně minulý režim nezaplatil. Tento stát mně dluží nájemné za pozemky které minulý režim bezplatně užíval (a popravdě řečeno užívá i tento a to bezplatně).. A tento stát mně bude dlužit kdysi slíbený důchod, který je stále menší a menší až nejmenší na tomto světě. Ale já musím brát ohled na ekonomickou situace.
Na Hradě jsou v současné době přístupny dva významné poklady. Romanovců a svatovítský. Hradem prochází denně tisíce návštěvníků. Stovky a možná víc navštíví poklad Romanovců. Kapli sv. Kříže pouze jednotlivci. Vzhledem k nevyčíslitelné kulturní a historické hodnotě děl vystavených v krásně opravené kapli je jediné vysvětlení: vstupné. Možná že by stálo za uvážení aby místo vracení polí a lesů církvi byly takovéto akce přístupnější nejen solventním cizincům ale i povinné pro naše školy.
Ale buďme spravedliví. Mně v době vážné životní krize před jedněmi vánoci pomohl kazatel sboru jednoty bratrské. Návštěvou, drobnou pozorností, slovy i mlčením. A to nejsem členem sboru, ani přítel, pouze soused. Nikdy mu to nezapomenu. Takže buďme spravedliví. Jde především o majetky sv. církve římské. Mistr Jan měl pravdu. Pravdu nejen o kupčení. Proto dopadl jak dopadl. Že by se středověk vracel do Čech?
