Ortodoxní věřící obvykle pokládají za věřící jen sami sebe. Všechny ostatní za nevěřící nebo alespoň pomýlené. Ale to je omyl. Každý člověk věří, jenže každý trochu v něco jiného.
Tak třeba ministr vnitra věří, že nám žádné nebezpečí nezhrozí. A nevěří, že tu máme muslimské teroristy. Fakta nemá, ale to nevadí. Konečně po první ráně ve Vrběticích také věřil, že už je všechno all right, no a co? Pár výbuchů navíc a ještě kolem Silvestra, to přece nic neznamená.
Centrální banka věří, že koruna nebude klesat. Opak je jen něčí naschvál. Ekonomika přece roste. Věří, že v letošním roce se ekonomika zvedne. A když ne letos, tak někdy v budoucnosti. Meteorologové se také pletou.
Premiér věří, že větší rozpočet armády nám přinese lepší armádu. Nevěří že by to mohlo pokračovat i když se v armádě dosud plýtvalo.
Nejupřímnější jsou vlastně banky. Decentně vás upozorní, že historický vývoj hodnoty jejich produktů nezaručuje do budoucnosti vůbec nic. Ale - věřte nám a půjčujte si.
Nikdo nic neví jistě, ale všichni věří nebo nevěří. Předpokládají, odhadují, očekávají. Podle potřeby. Konečně tak to bylo a bude vždycky. Byl Ježíš syn Boží nebo jen řadový apoštol. Jedna miliarda věří tak, druhá naopak. Všichni chtějí mít pravdu.
V zájmu posílení víry se parlament rozhodl zahajovat a končit každé zasedání modlitbou. Ráno sněmovní kaplan, odpoledne sněmovní imám. Jenže se ukázalo, že o svá práva věřit a nevěřit se hlásí i pražský rabín a láma. To se dá snadno zvládnout, konečně jsou to jen čtyři modlitby denně. Pokud by se přihlásili další (a v to se nevěří takže se určitě přihlásí), tak se budou dělat častěji přestávky na modlitbu během dne. Vlastní jednání nestojí za nic, takže to bude účelně využitý čas. Nejistota panuje v plénu jen v tom, jestli se v bufetu bude podávat alkohol, kafe nebo jen čaj. Ovšem to je problém zásadní.
Vláda jako výkonný orgán to řeší racionálně. Zasedání bude zahajovat vládní astrolog, který kvalifikovaně doporučí čemu ten den věřit a nevěřit, podle situace. Je to jedno, plebs to baští. I když už dědeček říkal: „Nevěř všemu co noviny lžou“.
Informace z kuloárů se dostaly do hlavních světových novin. To víte, v Čechách se nic neutají. Ke všeobecné spokojenosti všech věřících se zdá, že věřit už můžeme čemukoliv. Hlavně organizovaně, soudruzi! Žádná anarchie natož demokracie se trpět nebude.
