Jak přibývalo mezi lidmi alergií, prostopášných virů a jiných ran egyptských vznikaly zelené snahy o záchranu života vezdejšího. Původně to byla dobrá myšlenka. Jen se jí nesmějí chopit byrokraté a už vůbec ne politické strany.
Nikdo nepochybuje, že moderní okna zateplí byteček lépe než stará, nedokonalá, poloshnilá. V rámci podpory ekologického myšlení se stát rozhodne „podpořit" naši snahu dotací. Důkladně.
Nejprve si musíte sehnat projektanta. Ne jen tak nějakého, ale autorizovaného. Nejde jen o to vyměnit okna resp. obložit fasádu, je nutno vyčíslit úsporu i když je na první pohled zřejmá.
Pak si sjednáte firmu. Doporučuje se vybrat ze seznamu odborných dodavatelů. Že by opět podpora těch jedině správných firem?
Nastane vyplňování žádosti. Pokud jste uživatelem internetu máte štěstí. Tiskopis se dá stáhnout. Jinak se musíte dostavit na nejbližší „krajské" kontaktní pracoviště Státního fondu životního prostředí. Navíc si opatřit další dokumenty požadované jako přílohy.
Teď už to půjde rychle. Osobně budete znovu kontaktovat nejbližší krajské pracoviště fondu. Bude-li v žádosti byla chyba tak vám alespoň poradí jak ji odstranit.
A čekat. Dají-li všichni svatí, bude vaše žádost vyřízena kladně.
Tak a teď se konečně může začít pracovat.
Po dokončení úprav opět navštívíte krajské pracoviště příslušného fondu kde si ověří, že jste provedli co jste provedli a hlavně utratili, co bylo plánováno. Samozřejmě na základě příslušné dokumentace.
No a teď už můžete čekat na peníze.
Nevím proč se mně vybavuje situace, kdy jsem před mnoha léty potřeboval položit střešní krytinu. Nabídla se dvojka která to za pět dní, s ubytováním, stravou a za osm tisíc provede. V tehdejší době to bylo asi tak pět měsíčních platů. Naštěstí dobří kamarádi doporučili jednoho starého klempíře. Přišel, změřil a poslal mě do Jednoty nakoupit plech se slovy: „Zavez to do fabriky, dělá tam můj syn, on to po fajruntě připraví na ohýbačce." Stalo se a druhý den pan mistr přišel. Vytáhl nářadí, druhé mně vrazil do ruky se slovy: „Budeš ohýbat, nic to není."
A tak pan mistr klempíř a já laik jsme pokryli střechu za dva dny s drobnými přestávkami na odpočinek a občerstvení kterým nás bohatě dotovala maminka. Pan mistr si řekl dvě stovky. Dostal přidáno a s chutí a v dobré náladě jsme poseděli nad guláškem a nemnoha lahvičkami piva.
To ovšem byla jiná doba. Taková nějaká primitivní.
