Stát stojí na třech pilířích. Ten dělá to a ten zas tohle. Někdo zákony, jiný soudí a třetí to všechno řídí. Když něco zaskřípe je zle. Ale zvykáme si.
Je to zvláštní. Parlament vymyslí zákon a sotva začne platit jsou k němu druhý den zásadní a konstruktivní připomínky. Jako by byl šit horkou jehlou. Například „chodníkový". Po pravdě řečeno, kdyby nezačalo sněžit, tak by si ho nikdo nevšiml. Teď vzbuzuje vášně. Protože města o povinnost navíc nestojí dá se očekávat novela nařizující chodcům aby si nosili košťátka a cestu před sebou zametali. Nebojte se. Jak znám parlament, tak hned jak přestane sněžit tak se na problém zapomene a do příští zimy (která jako obvykle překvapí nejen silničáře a železničáře ale i městské služby) bude klid.
Také měření alkoholu u řidičů je ve středu pozornosti. Každý technik ví o chybách přístrojů. Jsou objektivní a neodstranitelné. Ve stínu faktu že řidič nesmí ani líznout ale bez řidičáku jezdit může to je na diskusi.
Náš právní stát je na úrovni. Když slyším nářky myslivců nad zákonnou změnou pytláctví z trestného činu na přestupek nevycházím z údivu. Znám okolí svého domova a je mně jasné, že bez problémů mohu mít každou neděli k obědu zvěřinu. Nemají šanci mě chytit. A to i bez speciální výbavy. Chudáci nimrodi. Tolik snažení a žádný výsledek. Ne nadarmo se jim říkávalo „ozbrojení brigádníci". Do dvou let jsou bez zvěře. Vybavuje se mně slogan „proč platit drahého právníka, když mohu podplatit levného soudce". Když policie pytláky pochytá musí soudci soudit. Nový zákon jim ulehčí práci. Soudit se nebude.
Další případ je i pro mě silné kafe. Čtyři borci zavřou svázané rukojmí do kufru. Ani dítě neuvěří že to byl vtip. A ejhle. Soudce je nezavře až zčernají, on je nezavře vůbec. Nechá je na svobodě, protože má ten správný právní názor a nevidí důvod k vazbě. Kupodivu policie s tím zřejmě není srozuměná protože oběti poskytne policejní ochranu a to nepřetržitě. Není to divné?
Nesdílím názor že stát nahrává lumpům, podvodníkům a podobným existencím. Ale začínám pochybovat. Od toho okamžiku, kdy známý, parlamentem odkojený poslanec proslavený nejen v souvislosti s „náhubkovým" zákonem ale i progresivními metodami studia v slovutném učení plzeňském prohlásil něco v tom smyslu, že institut agenta provokatéra není možný protože není možné aby půlka národa ....
Tak vidíte. Půlka národa je schopna donášet. Na tu druhou půlku. Tak konečně víme kolik je mezi námi lumpů. Stačí se postavit do řady a rozpočítat. A lépe pochopíme proč parlament tvoří blbé zákony, policie nechrání a soudy soudí jen tak tak. K čemu taky?
Mimochodem, žádná tragédie. Ve škole nás učili, že třemi body je určena rovina. Stoleček o třech nohách bude stát i když jsou všechny tři invalidní. Jen bude s trochu šikmou plochou.
