Zdá se, že naši politici nemají co na práci. Přitom před třiceti léty objevila znovuzrozená česká pravice mnoho nosných témat. Proto byla v oblibě. A jedním z těch témat byly co nejnižší daně. Co z toho zbylo dnes?
Zcela chápu, že každý by rád menší daně. Představte si, že na toto téma je možné snadno získat šest milionů voličů (důchodce jsem samozřejmě vynechal). Menší daně bychom přáli podnikatelům, i když moudrým řečem o zvýšení platů zaměstnancům nikdo nevěří. Máme své zkušenosti například s poklesem cen benzinu na benzinkách v době, kdy klesne cena ropy.
Problém je v maličkosti. Z daní žije stát. Každý kdo občas sleduje ustanovení každé nové vlády, krajů a obcí ví, že každý starosta, hejtman nebo ministr v prvním okamžiku oznámí, že bez navýšení prostředků ze státního rozpočtu nemůže pracovat. (Tedy obec, kraj a ministerstvo.) To jste si jistě všimli. Kdo nesouhlasíte, můžete v diskusi uvést jména všech komunálních i vládních politiků, kteří víc peněz nechtějí. Nebo dokonce chtějí méně než v minulém období. Jsem si jist, že se vám na tuto stránku všichni pohodlně vejdou. Rozhodně nejde o nížení platů státních zaměstnanců, ale o snížení počtu právě těch zaměstnanců. Nebo snad nejde zvýšit produktivitu státní správy? Co s tím?
Ono vlastně nejde jen o státní správu. Mateřské školy bez problému zvládnou menší děti. Ale potřebují k tomu (peníze) podmínky. Školy potřebují tytéž podmínky, aby zvládly inkluzi. Neziskovky budou zařazovat nepřizpůsobivé, pokud budou mít také „podmínky“. Budou pečovat o sociálně slabé, když dostanou „podmínky“. A tak bychom mohli pokračovat do nekonečna. Protože na rozdíl od reálného světa svět požadavků hranice nemá.
Určitě by bylo možné začít šetřit na některých výdajích. Jen se obávám, že by to odnesla kultura. Neznám mnoho kulturních akcí, které by byly výdělečné. Na druhou stranu by snad došlo k výběru těch nejlepších z nejlepších. Nebo by se lidé začali bavit tak jako kdysi. Také sport by měl problémy. Je totiž nepředstavitelné, aby se děti honily za míčem dvě hodiny denně na trávníku. Dnes k tomu potřebují stadion, trenéra, manažera, správce areálu a tím pádem i dotace. Do problémů by se dostaly určitě i sociální práce. Protože náklady na seniora v domově jsou násobně vyšší než částka, se kterou musí vystačit osamělý, nemocný, z důchodu žijící stařeček.
Možností úspor by se určitě našla řada. Jenže vznikl by další problém. Vysoká nezaměstnanost. Nejen ve státní správě, která peníze těch zbývajících pracujících přerozděluje, ale i v řadách těch, kteří jsou sice neziskoví, ale placení ze státních peněz.
Už to tak vypadá, že když se má do státní kasy méně dávat, mělo by se i méně vyplácet. Jenže komu? Nějaké nápady má určitě každý. Dokážeme zkritizovat, jak narůstá byrokracie a obratem kritizovat toho, kdo sáhne do řad byrokratů. Myslím, že řešení musí najít špičkoví politici, zvláště z pravicových stran. Tak s chutí do toho.
