Podnět k zamyšlení můžeme číst mezi řádky ve vyjádření Jana Krause pro magazín Dnes. Řekl:„Já říkám, on tu radar bude. Buď americký nebo ruský, nebo čínský. Z těch tří jsem si vybral americký.“
Na jednu otázku hned dvě odpovědi. První ve smyslu teorie o menším zlu. Druhá připomíná, že český prostor je pro velmoci zajímavý odjakživa. A snaží se ho spravovat. K tomu mají Češi svou oprávněnou nedůvěru a proto by raději dvakrát měřili než jednou říznou. Bez ohledu na názory domorodců například darovali naše pohraničí Francouzi a Angličané Němcům, Američané se dohodli s Rusy na linii příměří mezi Plzní a Prahou a jak to potom skončilo. I v současnosti je důležitější názor vlivné ciziny než několika milionů místních obyvatel. (Proto byla založena Evropská unie.)
Ale i pro rychlé rozhodnutí tu jsou pádné důvody. Situaci poněkud komplikuje KDK (kolumbijský drogový kartel), který zde má své obchodní zájmy. Hlasy přesídlenců z pohraničí zaniknou v hlasech našich vietnamských spoluobčanů kteří si ve své druhé vlasti mohou vzpomenout na svou první a budou se chtít připojit. Je ovšem možné, že mezitím zemi koupí mezinárodní konsorcium pánů Koženého, Krejčíře, Pitra a dalších. Samozřejmě rozparcelované a pod cenou. Přitom dojde k některým pikantním zvratům. Například jedinou část země osvobozenou Američany ovládnou Rusové, kteří se určitě nespokojí s doposud ovládanými Karlovými Vary.
Lid český se bude muset rozhodnout jestli se přikloní k mezinárodní správě nebo klasickým českým dynastiím. Například k Polívkovým Valachům, Donutilovým Horákům nebo Náhlovského Pokrušnohorcům. Domnívám se, že dá přednost první možnosti a pro domorodce budou vytvořeny ve vybraných chráněných oblastech skanzeny, kde budou popíjet pivo a slivovici za zpěvu dávno zapomenutých národních písní.
Jediný kdo nebude vyvolávat problémy bude česká vláda. Ta je tím nejzbytečnějším co máme. (Promiň parlamente.)
