Proč lidé válčí?

Dlouholetým bádáním jsem v literatuře objevil  vysvětlení. Válčení je normální. Zvířata bojují tu o lepší pastvu, tam o ovládnutí harému. Nejsme jiní. Jen máme víc možností a na rozdíl od zvířat alfa samci podstupují minimální riziko. Dočasu.

Bývaly časy  kdy se lidé mlátili klacky kvůli kusu mamuta. Později kvůli zlatu, kožešinám a všemu co se dá zpeněžit. Mlátí se kvůli půdě kterou tisíc let  užívali než jim vrchnost oznámila, že na ni nemají   papír a tedy není jejich. Také se perou kvůli vodě. Když je žízeň k uzoufání tak neváháte. Voda je život.

Jenže je tu technologický pokrok. Tlupa se vydá hledat  obživu. Cestou vymlátí bizony a jiné pochutiny, pak narazí na domorodce kteří dosud konzumovali sami a tak je pro jistotu vymlátí taky. Nevěřte tomu co vám ukazují hollywoodské pohádky. Po dobrém to nešlo. Místo doby primitivů nastala doba kovbojů.

Později nějaký dobrý hospodář zjistil, že sám toho moc nevypěstuje. Domorodci kdesi, tak se museli dovézt otroci. Pokrok se šířil do světa. A jelo se dál. Jenže teď už se  střelným prachem, puškami a kanóny. Později se přišlo na to, že lovit otroky, udržovat kolonie a podobně nemoderní prostředky je nákladné a přešlo se na ekonomickou spolupráci prostřednictvím  nadnárodních společností.

A čas plynul. Místo ládovaček nastoupily automatické pušky, letadla a letadlové lodě. Výhodou bylo, že se mohlo „preventivně“ bojovat za plotem, takže doma se nic nerozbilo. K tomu ovšem bylo nutno použít příslušnou propagandu, aby byl "kanonenfutr". Není  to jednoduché, protože jedni mluví o hrdinech, druzí o okupantech, jedni o separatistech, druzí o bojovnících za svobodu. Pokud se týká pojmu terorista, tak teroristou může být kdokoliv, záleží na úhlu pohledu. Osvobození může být okupace a naopak. Ze zastydlých puberťáků vyrábíme hrdiny. Miluji dokumenty ve kterých bývalý pilot stíhačky vypráví jak odpálil samonaváděcí střelu jen se zahulilo. Hrdina. Mimochodem, vezměte si do ruky nejbližší noviny s programem běžných televizních stanic a počítejte všechny kovbojky, horory, akční filmy, detektivky za jeden jediný den. To by v tom byl čert aby se pár chlapečků nechtělo cítit také  jako hrdinové.

Aby se mohlo válčit spolehlivě, je nutno vychovávat mládež od útlého věku počítačovými střílečkami. Jak ovládat bombardér, řízené střely a jiné vymoženosti. Dobře zpracovaný puberťák věří ve svou nezranitelnost. Nikdy mu nedojde, že ten naproti si to myslí taky. Místo řízené střely použije trhavinu odpálenou mobilem. Pokud je puberťák psychopat stane se generálem. Může sedět v bezpečí a do konfliktu poslat jiné. Předtím se tradičně volí zahájení vyvoláním konfliktů na půdě našeho zájmu. Nastala doba nejnovější.

A tak to jde dokola. Zastydlých puberťáků je stále dost.  Jen taktika se mění. Zatím se jen zřídka bojuje kvůli vodě, zásadně se nebojuje na vlastním území, používají se stále humánnější(!) zbraně (tj. zbraně které zabíjejí na dálku a hromadně). Pohled na mrtvoly zblízka se ekluje. Ať se kšefty hejbou. A nedovzdělaní propagandisté si myslí, že to tak bude na věčné časy.