Když se přemnoží myši, vylíhne se víc káňat. Když káňata myši vyhubí, omezí se počet nových káňat. Říká se tomu přírodní rovnováha.
Příklad. Dnes už téměř nikdo nepamatuje, že jsme měli Ministerstvo školství a kultury. Do jeho kompetence patřily všechny školy od nejnižšího stupně až po vysoké a kultura šmahem. Samozřejmě včetně mládeže a sportu. Do kultury později padla také ochrana památek, přírody a životního prostředí. Stejně to do kultury patří.
Dnes máme na totéž ministerstva tři, s patřičným počtem úředníků. A to přes obrovský rozvoj informačních technologií, archivace a vyhledávání, internetu. Věda a výzkum si dělá nárok na vlastní zastřešení. Jak říká můj kamarád, co je ve světě nemožné, to je v Česku normální. Ale abych nezapomněl, nedávno jsem zaslechl ve zpravodajství, že sněm sportovců požaduje vytvoření zvláštního odboru na ministerstvu, odboru, který by sportovcům vysvětloval jak získat dotace a státní příspěvky.
Ale není to jen naše specifikum. Zrodila se Evropská unie. Sci-fi monstra jsou proti tomu dětské hračky. Před několika lety jsem četl, že počet jejích zaměstnanců (včetně detašovaných pracovišť) dosahuje 160 000 (sto šedesáti tisíc). Není pochyb, že dnes to bude lepší.
Jen polovzdělaný ekonom může chtít zvyšovat produktivitu pouze zvyšováním počtu robotů, výkonnějšími stroji a hůře placenými zaměstnanci. Co takhle zkusit efektivnější organizaci práce? Zvyšování kvality není prioritou, protože čím dříve se výrobek pokazí, tím dříve se může prodat jiný. Velké firmy (např. ČD) nám předvedly, jak se produktivita může zvýšit. Sníží se počet zaměstnanců na nejnižších pozicích. Ve vedení se nehnula snad ani noha.
Prostě přemnožily se nám profese, které nevykazují pro lidstvo žádný užitečný efekt. Pracovní doba se nezkrátila, jak si snílci představovali. Místo toho platí státní kasa nezaměstnané. Vyspělé země žijí z levné práce a levných surovin těch chudších. Jenže soukolí začíná drhnout. Lidé potřebují více vydělávat, imigranti chtějí vyšší životní úroveň a opravdu pracujících (užitečných – produkujících hodnoty nutné k životu) je čím dál tím méně.
Docházejí myši. Mláďat lidského predátora se v civilizaci rodí méně, i když v některých zemích se malí predátoři rodí víc než ty myši. Kšefty se dělají na dluh a zdroje docházejí.
Příroda je moudrá. Ví, že explozi přemnoženého druhu je nutno bezprostředně zastavit v zájmu přežití. Jenže kdo vyhubí lidské trubce? V malém by to šlo hned. Čím později, tím bude kalamita větší.
Zatím se diskutuje o budoucnosti Unie. A ukazuje se, že myšlenka to byla dobrá, jen by se jí museli chopit ti správní lidé a ne paraziti. Takže je mně líto, ale čím dřív skončí, tím menší budou následky. A státní byrokracie by měla následovat. Přece se nechceme brodit závějemi mrtvých myší.
